Osm měsíců před volbami se mění volební pravidla

Ústavní soud vyhověl stížnostem senátorů, podle nichž volební regule znevýhodňují malé strany a koalice

Ve volebním roce, kdy současný premiér Andrej Babiš hraje o vše, se změní pravidla, která ve volbách zvýhodňují velké strany. Například právě Babišovo hnutí ANO by po aktuálním zásahu Ústavního soudu mělo v minulých volbách o 15 poslanců méně.

Ústavní stížnost podal za senátory už v roce 2017 europoslanec za STAN Stanislav Polčák. Stížnost napadá ty části volebního zákona, které upravují rozdělení volebních obvodů podle formule D‘Hondta – přepočítávání hlasů na mandáty. A také aditivní kvórum, které znevýhodňuje koalice. Ty musí získat pro vstup do Sněmovny větší počet hlasů než samostatně kandidující strana.

Volební štáb hnutí ANO, podzim 2017. Foto: hnutí ANO

„Pokud by měl volební systém odrážet počet hlasů do počtu získaných mandátů, tj. proporcionální, ANO by mělo oproti skutečnosti o 15 mandátů méně a ODS o jeden mandát méně. Piráti by naopak získali o 8 mandátů více, STAN o 5 mandátů více, TOP 09 o 4 mandáty více, KSČM a KDU-ČSL o 2 mandáty více a SPD a ČSSD o 1 mandát více. Tedy 16 mandátů by se rozdělilo na počet odevzdaných hlasů odlišně, konkrétně pak z celku 8 procent mandátů by se rozdělilo jinak,“ napsal Stanislav Polčák do ústvní stížnosti.

Ústavní soudci mu dali za pravdu a vymazali problematické pasáže z volebního zákona. Jejich rozhodnutí už se vztahuje i na podzimní volby do Sněmovny. K odkladu nebyl podle Ústavního soudu důvod, čas je.

“Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz,” komentoval rozhodnutí předseda soudu Pavel Rychetský.

Politici musí nyní připravit volby podle nových pravidel. Novelu volebního zákona, která bude reakcí na verdikt Ústavního soudu, musí schválit Sněmovna i Senát.

“Respektuji verdikt ÚS. Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde ministerstvo vnitra představí možné alternativy řešení,” reagoval šéf vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček.

Případ měli soudci na stole skoro čtyři roky. Paradoxní na verdiktu je, že současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský seděl ve vládě Miloše Zemana, která diskriminační verzi volebního zákona protlačila.

Ani samotní soudci ale nebyli v rozhodování jednotní, čtyři mají opačný názor. Dosavadní systém sice podle jejich názoru není ideální, ale ani protiústavní. 

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email