V uplynulých šesti letech patřilo Česko k ekonomikám, které nejvíc zasáhly vnější šoky, ať šlo o pandemii, nebo ceny energií. Letos se ukáže, jestli už jsme dost silní, abychom depresi překonali. Nic není předem jisté. Tím spíš, že se nová vláda rozhodla otevřít stavidla a utrácet.
Po americké operaci v zemi propustily venezuelské úřady koncem ledna desítky zadržovaných cizinců, mezi nimi i Čecha Jana Darmovzala. Bez řádného obvinění a pomoci strávil téměř 500 dní ve venezuelských věznicích. Proč rodina nebyla nadšená z přístupu Fialovy vlády?
Skutečná změna režimu by byla možná pouze tehdy, pokud by se protestní hnutí propojilo s vnitřním mocenským zlomem, zejména uvnitř armády, a pokud by případný vnější tlak oslabil hlavní represivní pilíře režimu. Bez těchto faktorů zůstane Írán v pasti mezi brutální sekuritizací a postupujícím ekonomickým rozpadem, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Spojené státy udeřily ve Venezuele. Prezident Donald Trump oznámil, že USA zatkly tamního diktátora Nicoláse Madura. Celá situace ale spíše než klasickou válku připomíná mocenský tah s cílem přeuspořádat energetické toky a globální vyjednávací pozice. Největší riziko neleží v dlouhém konfliktu, ale v krátkém, chaotickém přechodu moci, píše dlouholetý voják a zpravodajec Petr Mlejnek. Aktualizováno.
Rok 2026 bude rokem, kdy se světový bezpečnostní řád začne přeskupovat kolem čtyř os – Ukrajiny, Blízkého východu, Indo-Pacifiku a Afriky. Rok 2026 se rýsuje jako rok, kdy se rozhodne, jestli Západ udrží strategickou iniciativu, nebo zda se svět posune k éře zamrzlých konfliktů, protektorátů a trvalého bezpečnostního napětí. Válka na Ukrajině, Blízký a střední východ, Sahel i vnitřní bezpečnost Evropy se spojují do jedné společné rovnice: otázky, zda máme dost politické vůle, peněz a průmyslové kapacity na dlouhou konfrontaci.
Rok 2026 bude rokem, kdy se světový bezpečnostní řád začne přeskupovat kolem čtyř os – Ukrajiny, Blízkého východu, Indo-Pacifiku a Afriky. Rok 2026 se rýsuje jako rok, kdy se rozhodne, jestli Západ udrží strategickou iniciativu, nebo zda se svět posune k éře zamrzlých konfliktů, protektorátů a trvalého bezpečnostního napětí. Válka na Ukrajině, Blízký a střední východ, Sahel i vnitřní bezpečnost Evropy se spojují do jedné společné rovnice: otázky, zda máme dost politické vůle, peněz a průmyslové kapacity na dlouhou konfrontaci.
Je extrémně pracovitý. A až extrémně skromný. Když před Kvidem Štěpánkem uprostřed jeho impéria, které leží na břehu Tiché Orlice kousek od náměstí v Jablonném, jenom zmíníte, jak je úspěšný podnikatel, mávne rukou, že přeci jsou i mnohem úspěšnější byznysmeni.
„S kamarádem jsme říkali, že kdyby některé jiné neziskovky dělaly ty věci dobře, nebo lépe, tak jsme se na celou iniciativu Nemesis s drony mohli vykašlat. Chtěli jsme to maximálně zefektivnit a taky ulevit státu.“
Syřané podle regionálních zdrojů již delší dobu cvičí s tureckými poradci a dostávají od Ankary zbraně, munici i techniku. Ankara tím vytváří podmínky pro to, aby Damašek převzal kontrolu nad severovýchodem – ovšem v souladu s tureckými bezpečnostními zájmy a za marginalizace kurdských velitelů,“ píše dlouholetý zpravodajský důstojník a voják Petr Mlejnek.
„Pokud nechci lhát do vlastní kapsy, musím říct otevřeně: Ukrajina stále bojuje, stále se učí a stále má mimořádnou odolnost, ale bez výrazného navýšení a zrychlení podpory ze strany Západu bude její pozice v roce 2026 slabší než kdykoliv od začátku plnohodnotné invaze,“ píše v obsáhlé analýze bývalý zpravodajský důstojník a voják Petr Mlejnek.
