Pastoral Brothers: Lež ve veřejném prostoru normalizují i politici

S evangelickými faráři o balancování na hraně, lžích Babiše, Zemana a Okamury a Jeremiášových trenkách.

Jména Jakub Helebrant a Karel Müller vám možná na první dobrou nic neřeknou. Ale když přidáme název Pastoral Brothers, pod nímž tihle mladí evangeličtí faráři vystupují, nejspíš už budete vědět. Dvojice se proslavila na sociálních sítích vtipnými videi, glosami i memy; během posledních čtyř let pronikla mezi veřejně známé osobnosti. Své církvi, ale dost možná i všem ostatním, dělají nepřehlédnutelné PR. A asi i proto jim to ještě nikdo nezatrhnul.

Sraz s Jakubem Helebrantem a Karlem Müllerem máme domluvený v kavárně v Libni. Jakub je členem libeňského evangelického sboru, o ulici dál chodí do práce – je zdejším farářem. Půl hodiny před začátkem však Jakub schůzku ruší: má pozitivní test na covid. Naše setkání se tedy přesouvá do on-line prostoru. Přes obrazovku pak lakonicky poznamenává, že teď – v izolaci – má dost času na všechno. Na rozhovor, stejně jako na psaní knihy. Po loňském vydání jejich Boží knihy se Pastoral Brothers letos pustili do další. Jmenovat se bude Biblické bizáry.

Kromě chystaného knižního počinu stihnu s oběma během hodiny a půl probrat, proč se dva mladí kluci z rodin, z nichž ani jedna není věřící, rozhodli stát faráři. Jak veřejnost jejich „božské“ vtipy bere. Ale i to, zda cesta k víře může vést i jinudy než přes dveře do kostela. 

 Neo: Co jsou biblické bizáry ve vašem podání?

Karel Müller: Jsou to biblické příběhy, u kterých si někteří řeknou: Tohle je fakt v Bibli? Vždyť Bible má být přece ta svatá, čistá, počestná kniha, a najednou se tam lidé vraždí a znásilňují?

Jakub Helebrant: Jedna věc tam ale bude chybět. Zapomněl jsem na neuvěřitelný bizár, když chce Samson porazit Pelištejce. Udělá to tak, že chytne lišky, sváže je dohromady, zapálí jim ocasy a pošle je na jejich pole. Objevil jsem to nedávno, když jsem chtěl dětem říct příběh o Samsonovi, jenže během vyprávění jsem toho musel dost vynechat. 

KM: Jsou to různé, třeba i odstrašující příběhy, v nichž je ale vždycky skrytá nějaká myšlenka, kterou si z toho máme odnést. Třeba Juda a Támar. Jenže z toho příběhu si mnozí pamatují jen Onána…

Neo: Onána, který nechtěl mít dítě s manželkou svého mrtvého bratra, a tak vypouštěl semeno na zem, kdykoli za ní šel. Proč to důležité sdělení ukrývali za bizarní historky a zápletky?

KM: A proč se dneska díváme na Ordinaci v růžové zahradě?

JH: Bibli připodobnit k Ordinaci! (Jakub se chytá za hlavu)

KM: Byly to prostě příběhy, které lidi fascinovaly. Něco bylo jako Ordinace, něco thriller, něco zase akční film. Bible není jenom sbírka zákonů a předpisů, jak správně obětovat na oltář. Je to sbírka lidských příběhů a ty příběhy odpovídají víře lidí v té době.

JH: A jejich zkušenosti s Bohem. 

KM: Je tu Juda a Támar, která se převlékne za prostitutku, aby s Judou měla dítě. A my se ptáme, proč to dělá? Odpověď zní, že tím chce zachovat boží lid. Je v tom hluboká víra, aby nezanikl…

…

BALANCOVAT NA HRANĚ

Neo: Jak často řešíte, zda není to, co děláte, už za hranou přijatelnosti?

JH: To řešíme pořád. Dneska jsem třeba napsal na Twitter, jestli kdyby se Ježíš narodil před třiceti lety a dneska se zastal homosexuálů, tak kdo by ho chtěl ukřižovat. Hodně jsem zvažoval, zda to uveřejnit. Někteří lidé pak napsali, že by ho nejspíš ukřižovaly křesťanské církve, což je přesně to, co jsem tím chtěl říct…

Neo: A co u vás ve sboru, tam nikomu nevadí, co děláte?

JH: Já ve sboru mám pár lidí, kterým to vyloženě vadí. Chodily na nás taky stížnosti na synodní radu s dotazy, jestli jsme do této funkce zvolení, jestli jsme oficiální mluvčí církve…

Neo: Logicky se k vám budou s tím, čím známější budete, obracet i kritické oči těch, kteří jsou, dejme tomu, víc tradiční…

KM: Naše výhoda je, že pocházíme z evangelického podhoubí, vyrůstáme z evangelické kultury, jsme za ni vděční a povedlo se nám ji dostat za dveře kostela. Kdybychom byli hodně jiní a hodně by vadilo, co říkáme a děláme, tak by se s námi, myslím, nikdo nemazal a vyhodili by nás. Na té hraně tedy, alespoň prozatím, balancujeme správně.

JH: A jsme taky členy demokratické církve, do svých funkcí jsme zvoleni sborem na funkční období. Což znamená, že když sboru bude za pět let vadit, co dělám, nemusí mě znovu volit.

KM: Mě do mé současné pozice školního kaplana volila letos v květnu celá církev, respektive zástupci celocírkevního shromáždění, a jen dva se zdrželi hlasování. Zbytek byl pro, což je asi sedmdesát lidí.

Neo: Vnímáte Pastoral Brothers jako misijní projekt?

JH: Když podáváme projekt, abychom na naše aktivity dostali finance, tak to tak pojmenováváme. (smích)

KM: Je to misie ve formátu seznámení se s tím, čemu věříme my. Jsou tu jiní křesťanští youtubeři, kteří říkají, že se máte podívat na jeho video a vzít si k němu nevěřícího kamaráda. To my neděláme.

Neo: Už jsme se dotkli toho, že jste hodně kritizovali předešlou vládu. Může si to farář dovolit? Nebo stačí jen ta oddělenost, tedy že to napíšete na Twitter, ale na bohoslužbě o tom už nemluvíte?

KM: Koho mají volit, bych z kazatelny neříkal.

JH: Mně už kvůli tomu asi dva lidé z bohoslužeb odešli. To byl týden, kdy se toho sešlo víc: Miloš Zeman byl soudně uznaný jako lhář, Andrej Babiš taky v něčem lhal a stejně tak lhal i Tomio Okamura, ten ohledně koncentračního tábora v Letech. Řekl jsem si, že je toho už moc, když se v takové míře ve veřejném prostoru normalizuje lež. A normalizují to ti nejmocnější. Během bohoslužby jsem pak vyjmenoval všechny tři politiky a dva lidé vstali a odešli. Samozřejmě ani já bych nikdy neřekl, koho mají volit, zároveň si ale myslím, že kritika možná je. V Bibli ostatně takovou tradici najdeme. Třeba Jeremiáš ukázal královi trenky, které tři týdny používal, s tím, že jeho království skončí jako ty trenky.

KM: Taky tím chceme ukázat, že Bible mluví do dnešní doby, že tam jsou texty, které si rády šťouchnou. Nikdy si ale neděláme legraci z lidí, kteří jsou slabší nebo na okraji. Mocní musí být ale na kritiku připravení.

Co by nikdy z kazatelny ani na Twitteru neřekli? Proč jim nadávají, že ubližují ministrovi Jurečkovi? Celý rozhovor přinášíme v aktuálním časopise Neolivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Petr Vrabec (se svolením PB)