Pavel Durov, Telegram a sen každé tajné služby

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek píše o pozadí akce, při níž francouzské úřady zatkly zakladatele sítě Telegram

Snem každé zpravodajské služby je mít přístup k šifrovaným zprávám. Ovšem mít osobu, která celou takovou službu vlastní, je bezesporu Bingo. 
Po zatčení Pavla Durova, programátora, miliardáře a hlavně šéfa sítě Telegram, se v ruském mediálním prostoru strhla panika.

Na budoucnost sociální sítě Telegram se zaměřily ruské deníky. “Pokud Telegram narazí, jak bude (naše armáda) bojovat?”, “Telegram by se mohl stát nástrojem NATO”. Durovova síť Telegram totiž hojně používá i ruská armáda na Ukrajině. A v Rusku je nejoblíbenější sociální sítí a třetí největší komunikační službou na světě.

Proč propuklo takové zděšení a proč některé státní úřady dokonce nařídily svým úředníkům smazat historii v chatech na Telegramu? Pavel Durov je zkrátka barvitá a současně záhadná postava.

Přesto, že se podle svých vlastních výroků i oficiálních zpráv stal nepohodlný pro kremelský režim, podle uniklé celní databáze ruské tajné služby FSB navštívil Rusko od svého “exilu” v roce 2014 více než 50krát. Aniž by to pro něj mělo následky.

Je to překvapivé. V roce 2014 totiž Pavel Durov oznámil, že FSB požadovala, aby zveřejnil osobní údaje komunit, ve kterých Ukrajinci organizovali protesty během Euromajdanu. Kreml požadoval odstranění skupin ruských opozičníků a ozbrojené bezpečnostní složky k němu přišly s prohlídkami. Durov tvrdí, že tento požadavek odmítl. Následně v dubnu 2014 prodal svůj podíl ve Vkontakte, další komunikační sítě, kterou zakládal, a opustil zemi. Doprovodil to slovy: “Není cesty zpět. Zvláště poté, co jsem veřejně odmítl spolupracovat s úřady.”

---

ČTĚTE TAKÉ: Na telegramovém účtu střelce z univerzity bylo před útokem varování

---

Na rozloučenou vizionář zveřejnil manifest “Sedm důvodů, proč se nevrátit do Ruska”, ve kterém kritizoval soudy, legislativu a vzdělávací systém, stejně jako daňovou politiku v Rusku. Už v exilu začal Pavel a jeho bratr Nikolaj vyvíjet nový messenger. Nicméně i po tom všem Durov jezdil do Ruska mnohokrát ročně v letech 2015-2017 a 2020-2021. Jedinou výjimkou bylo období, kdy Kreml vyhlásil válku Telegramu a neúspěšně se ho pokusil zablokovat.

Konflikt s FSB a následná změna názorů Pavla Durova
V červenci 2017 pak vstoupil v platnost balíček zákonů poslankyně Iriny Jarovové, podle kterého jsou operátoři povinni předat FSB klíče k dešifrování uživatelských zpráv. Sám Durov osobně i prostřednictvím svých právníků opakovaně prohlásil, že je to technicky nemožné – architektura messengeru to podle něj neumožňuje. Prohlásil: „klíče v tajných chatech Telegramu jsou generovány na zařízeních uživatelů a nedostávají se na servery.“

V tomto okamžiku Kreml zahájil represivní kampaň proti Telegramu. Navzdory rizikům strávil miliardář téměř celý zbytek roku 2017 opět převážně v Rusku. Po útocích ruských úřadů na Telegram se Durov usadil v Dubaji a společně se svým bratrem Nikolajem zahájil rozsáhlou práci na TON, decentralizované počítačové síti, a kryptoměně Gram. V roce 2018 získala ve dvou kolech 1,7 miliardy dolarů od více než 170 investorů, včetně ruských miliardářů Jurije Milnera a Romana Abramoviče, bývalého Medveděvova ministra Michaila Abyzova (nyní si odpykává 12letý trest v Rusku), a velkých fondů rizikového kapitálu.

Spuštění TON bylo naplánováno na konec října 2019, ale americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) obvinila Telegram z pokusu prodat neregistrované cenné papíry pod záminkou kryptoměny Gram. Aby Durov neskončil v dluzích, byl ruský vizionář nucen dát všanc své hlavní duchovní dítě, Telegram. Investorům nabídl několik možností: buď si vzít 72 % investice nyní, nebo podepsat smlouvu o půjčce na rok a získat 110 % v roce 2021 bez ohledu na výsledek procesu. V případě ztráty chtěl Durov vrátit peníze investorům prodejem vlastního podílu v Telegramu. Již v květnu 2020 Durov oznámil ukončení blockchainového projektu.

A 4. června 2020 se na oficiálním kanálu Pavla Durova objevila následující zpráva: Durov uvedl, že v posledních letech se jeho tým stal efektivnějším při odstraňování “extremistické propagandy” a slíbil, že podpoří ruské poslance, pokud chtějí bojovat proti terorismu, aniž by porušovali právo na soukromí korespondence.

Odpoledne 18. června Roskomnadzor po dohodě s generální prokuraturou náhle vydal prohlášení o ukončení blokování messengeru v Rusku. Soud zároveň nezrušil rozhodnutí o zablokování a Státní duma nepřijala návrhy zákonů, které by umožnily iniciovat odblokování messengeru. Podle dohody o urovnání se Durov bezprostředně po své návštěvě Ruska zavázal okamžitě vrátit investorům 1,193 miliardy dolarů, zaplatit dalších 30,6 milionu dolarů během tří let, zaplatit pokutu ve výši 18,5 milionu dolarů ve Spojených státech a informovat státy o svých plánech vydávat krypto aktiva. Je zatím neznámé, kde Durov vzal peníze, nicméně od října 2021 se v Rusku pravděpodobně neukázal.

Telegram jako nástroj pro teroristy, dealery, prodejce zbraní a zpravodajské služby
Telegram se pro evropské zločince stal jednoduchou alternativou k darknetu. Od svého založení v roce 2013 Telegram verboval militanty a vybíral peníze od al-Káidy, Hamásu, Hizballáhu a Islámského státu (IS) a od roku 2019 zaznamenal nárůst neonacistických a konspiračních teoretiků QAnon.

Islámský stát distribuuje své propagandistické noviny a videa nejméně od roku 2015 a také spravuje účty oficiální teroristické zpravodajské agentury Amaq. Na konferenci TechCrunch v roce 2015 Durov prohlásil, že “právo na soukromí je důležitější než strach z věcí, jako je terorismus”. Krátce po Durovově projevu provedli militanti IS v Paříži tři teroristické útoky během jednoho večera, při nichž zahynulo 130 lidí a 416 bylo zraněno. Diskuse o přípravě teroristického útoku probíhala na Telegramu.

Poté Durov změnil svůj názor. Platforma začala odstraňovat chaty a boty ISIS a v roce 2018 zahájila společný projekt s Europolem a změnila svou politiku ochrany osobních údajů. Podle nových pravidel Telegram souhlasil s přenosem IP adres a telefonních čísel uživatelů speciálním službám, pokud je soud uzná za podezřelé z terorismu.

ISIS stále udržuje rozsáhlou síť chatbotů, otevřených a uzavřených chatů a telegramových kanálů. Rusové se s tímto fenoménem seznámili zejména v souvislosti s teroristickým útokem v Crocus City hall – před útokem tam teroristé zveřejnili video s hrozbou zinscenování teroristického útoku a po záběrech samotné střelby.

Ve stejné době existova síť chatů a kanálů IS Chorasán, odpovědného za masakr v Moskvě. Našla se kryptopeněženka ve veřejné doméně, na kterou ISIS vybíral peníze za teroristický útok.

Ve druhém roce války na Ukrajině se drogové kurýrní chaty a další kriminalizované komunity na Telegramu staly nástrojem ruské vojenské rozvědky GRU a FSB. Právě tam důstojníci GRU a FSB rekrutovali  lidi pro sabotáže a sabotáže na vojenské a civilní infrastruktuře v Evropě. Několik takových agentů plánovalo rozsáhlé teroristické útoky ve Francii, ale podařilo se je zadržet.

Pavel Durov je nyní obviněný, že “nemoderováním” obsahu na Telegramu umožňoval zločincům nejrůznější delikty. Durov vždy zásah do obsahu odmítal. Současně ale sám varoval uživatele, aby brali zprávy z jeho aplikace s rezervou. “Dvakrát si vše zkontrolujte a nevěřte údajům zveřejňovaných na kanálech Telegramu,” říkal.

Vyšetřování ale teprve ukáže, zda jde v kauze zatčení miliardáře ve skutečnosti “jen” o to, že poskytoval platformu zločincům z podsvětí nebo jde Francouzům o něco jiného. Třeba o podstatu dohody mezi Kremlem a Pavlem Durovem.

Zdroj náhledové foto: Muhammad Alimaki / Shutterstock.com