Pět důvodů, proč neodepisovat Kalouska

TOP 09 by se podle průzkumu nedostala do sněmovny. Preference strany stále klesají. Táhne TOP 09 dolů její předseda Miroslav Kalousek? Tyto a další titulky z uplynulých dnů naznačují, že by se voliči pravice měli začít poohlížet, komu jinému na podzim odevzdají hlas, aby ho takzvaně nezahodili. Z analýzy Neovlivní.cz však jednoznačně vychází, že odepisovat tuto osmiletou formaci, natož ostříleného politického matadora Kalouska, je víc než předčasné.

Dostane se TOP 09 do sněmovny a má šanci na dvouciferný výsledek? První část otázky jako by pocházela z marketingového oddělení konkurenčních stran, které vymýšlejí, jak stranu Miroslava Kalouska zlikvidovat. Druhé části se nevyhne ani největší sympatizant TOP 09, který dobře vidí, že se o hlasy konzervativních pravicových voličů i o přízeň městských liberálů hlásí příliš mnoho stran, takže dvouciferný výsledek u každé z nich bude překvapením.

Máte už svůj březnový magazín Neovlivní.cz?

Přesto existuje pět důvodů, proč to Kalouskova strana může dokázat.

Důvod č. 1: Pád preferencí dost dlouho před volbami  

Propad pod pět procent v lednových průzkumech STEM a Médea Research přišel v pravou chvíli. Strany jsou obvykle přesvědčeny o svých přednostech, vedení o tom trvale ujišťují věrní členové. Ten, kdo tvrdí, že je něco potřeba zlepšit, bývá považován div ne za zrádce. Teď, v ideálním okamžiku pro zahájení předvolební kampaně, najednou vidí všichni, že je nutné zabrat. I v případě TOP 09 platí pravidlo expremiéra Vladimíra Špidly, podle něhož není racionální věřit, že průzkum předpovídá volby, které se odehrají za šest měsíců. Takové průzkumy mají jediný smysl, totiž varovat politiky před tím, co by se stalo, kdyby i dál spali na vavřínech. Takovou roli mohou sehrát i teď.

Přiblížení hranici volitelnosti obvykle testuje soudržnost a akceschopnost strany, případně otevírá prostor těm energickým členům a kandidátům, kteří by jinak nedostali příležitost.

Likvidační efekt má tato zkušenost pouze v případě, že vede k rozpadu stranických struktur, jako se to v roce 1998 stalo Občanské demokratické alianci. To však současné TOP 09 nehrozí, jak svědčí nesmlouvavý zásah centra ve středočeské organizaci. Její přední členové byli vyloučeni za to, že nerespektovali zadání a domluvili krajskou koalici s hnutím ANO.

Mnohem horší by bylo, kdyby se strana k pěti procentům přiblížila těsně před volbami. Tato zkušenost měla v roce 2010 tristní následky pro KDU-ČSL, která tehdy – poprvé ve své historii – vypadla ze sněmovny.

Důvod č. 2: Antibabiš je program

Propad v preferencích je možné připsat i tomu, že TOP 09 reprezentovaná především předsedou Kalouskem dnes zůstává jediným důsledným kritikem hnutí ANO a jeho předsedy Andreje Babiše.

Mohlo by vás zajímat

» Skryté tváře voleb: Kdo tlačí k volebním ziskům TOP 09?
» Kníže otevřeně o stáří, odcházení i smrti: A ten, jak umře Schwarzenberg, znáte? 
» Od nejlepšího ministra financí k nejúspěšnějšímu 
» Jak si TOP 09 naběhla a Babiš měl pravdu
» Miliardář v politice přiměl politickou konkurenci přepsat další zákony

Babiš je dle průzkumů STEM i CVVM nejpopulárnějším politikem v zemi a jeho velmi výkonné marketingové oddělení i všechny deníky ze stáje Agrofertu se soustřeďují na to, aby shazovaly TOP 09 a Kalouska.

O účinnosti Babišova marketingu vypovídá výrok „Antibabiš není program“, který vyznávají i někteří konkurenti jeho hnutí. S jeho pomocí jde shodit každou kritiku politicko-ekonomicko-mediálního mocenského centra Agrofert. Babiše a Agrofert přece kritizuje jenom ten politik, který nemá co nabídnout kromě osočování úspěšného a společnosti prospěšného hnutí. Obyčejným lidem program Antibabiš nic nepřinese a nedává smysl volit toho, kdo ho vyznává.

Neustávající kanonáda Kalouskovi jistě škodí, v předvolebních střetech však může mít opačný efekt. Potvrzuje význam TOP 09 jako jediné strany, která nikdy nepřistoupí s Babišem na kompromis. A vzhledem k tomu, že popularita přinesla miliardáři i spoustu nepřátel, vzniká tak přirozená enkláva voličů Kalouskovy strany. Tato její nezpochybnitelná role ještě posílila námluvami, které běží mezi ANO a ODS dokonce na republikové úrovni. Svědčí o nich nezájem předsedy ODS Petra Fialy o svolání mimořádné schůze sněmovny, která by projednala Babišovy dluhopisy.

Věrohodnost bojovníka proti oligarchovi propůjčuje Kalouskovi ještě skutečnost, že se ho Babiš bojí. V médiích sice útočí na Kalouska s nezvyklou náruživostí, pro svá vystoupení v televizi si však klade jako jednoznačnou podmínku, že se diskuse Kalousek nezúčastní.

Program Antibabiš by se TOP 09 nevyplatil jen v případě, kdyby šéf ANO přesvědčivě odhalil konkrétní případ, že jeho konkurent Kalousek zneužíval veřejné peníze. Ani Kalouskovi zarytí kritici však dosud nedokázali nic víc než jen připomínat staré skandály či údajné skandály s Diag Human, nákupem Gripenů, zakázkou na mýto či letadly CASA, s ekologickou superzakázkou a církevními restitucemi. Při nich nejde Kalouskovi prokázat ani nepřímou účast na nepravostech. Do skandálů se zaplétá naopak sám Babiš.

Důvod č. 3: Fenomén Feri

Dominik Feri. Foto: Veronika Rejmanová, TOP 09

Čím víc se TOP 09 označuje za stranu jednoho muže Kalouska, tím víc překvapuje, jak kvalitní kandidáty dokáže najít. To se bude opakovat i v nadcházejících volbách do sněmovny. Není třeba připomínat Karla Schwarzenberga, který v prezidentských volbách 2013 málem zastavil pád české pravice, je ovšem nutné upozornit, že i těsně před svou osmdesátkou přinese straně dost hlasů jako lídr pražské kandidátky. Druhé místo v evropských volbách zajistil straně kromě Jiřího Pospíšila také bývalý centrální bankéř Luděk Niedermayer. Kampaně se zúčastní jako kandidát na ministra financí a najít proti němu člověka se stejnou kompetencí bude pro ostatní strany obtížné.

Malou senzací se dávno před kampaní stal dvacetiletý Dominik Feri z Teplic. Nejde jen o to, že se před dvěma lety stal nejmladším tuzemským radním v historii; dokáže něco, s čím je mezi tuzemskými politiky naprostým unikátem. Totiž: oslovit nejmladší voliče. Návrat Schwarzenberga ani fenomén Feri volby nerozhodnou, pokud ovšem TOP 09 sežene i další jména třeba do čela brněnské kandidátky, vzbudí dojem strany, která má co nabídnout.

Důvod č. 4: Schopnost napsat program moderního kapitalismu 

Předseda TOP 09 patří k politikům, kteří si dávají záležet na volebním programu. Předvedl to už v roce 2006, kdy byl šéfem KDU-ČSL. Strana tehdy dostala jen něco přes sedm procent, přesto byly její ekonomické sliby hlavním motivem programu Topolánkovy vlády. Na ekonomickém programu včetně varování před „řeckou cestou“ vyrostla v roce 2010 nová Kalouskova strana.

Karel Schwarzenberg. Přitáhne znovu voliče? Foto: Veronika Rejmanová, TOP 09

Letos se může tato přednost zvlášť uplatnit. Svět a společnost se mění, ukazují převratné volební výsledky ze Spojených států, Velké Británie i západoevropských zemí. Ani v Česku už nebude stačit, když se strany distancují od úsporné politiky, nebo naopak rozhazování předchozích vlád. Musí nějak reagovat na zvýšenou citlivost k veřejnému dění a rozptýlit u voličů rostoucí obavy z budoucnosti.

TOP 09 se jako první z politických stran pochlubila alespoň nějakým programovým dokumentem, konkrétně Vizí pro Českou republiku 2030. K volebnímu úspěchu, ani k velkému zájmu veřejnosti to nestačí, zvláště když při prezentaci chybějí chytlavé „výkřiky“. Může však posloužit jako závazek pro politiky, že občanům programové sliby během následujících osmi měsíců vysvětlí, a také pro experty, že přesně popíšou a spočítají, co všechno je možné za příštích dvanáct let stihnout.

V dokumentu se hovoří o nezbytnosti zabezpečit zdravotnictví a penzijní systém pomocí soukromých financí a zároveň o snížení daňových povinností, plánuje se přechod zaměstnanců z průmyslu do služeb, dokončení sítě dálnic, přijetí eura, ochrana před neodůvodněnými intervencemi státu do svobod občanů.

Ať to bude TOP 09, či někdo jiný, kdo dokáže občany uklidnit představou o lepším světě moderního kapitalismu, kterého se ještě dožijí, jistě ve volbách získá. Kalouskova strana má v tomto směru kompetence, jen je využít.

Důvod č. 5: V Česku existuje střední třída a nemá koho volit

Klasicky se příslušník střední třídy popisuje jako člověk, který usiluje o lepší postavení ve společnosti včetně nadprůměrných příjmů, a patří sem i lidé, kteří lepšího postavení už dosáhli. Na široké střední třídě staví prosperitu euroatlantická civilizace a tento recept se snažila napodobit i Česká republika.

Vznikající střední třída vyzdvihla v roce 2006 na premiérské místo Mirka Topolánka (ODS), byla však krutě zklamána. V čase finanční krize a nové vlny korupce vyvolané čerpáním z eurofondů se ukázalo, že jenom usilovná práce a dostupné půjčky na společenský vzestup nestačí. Samotný ideál střední třídy byl zpochybněn a volby v roce 2013 ovládly strany slibující pečovatelský stát, v jedné variantě řízený jako firmu. Ideálem se stalo něco opačného, pasivní život v průměru podle hesla: „Kdo dodržuje pravidla, bude se mít dobře“.

Jedině aktivní střední třída dokáže změnit poměry k lepšímu, a naopak lepší poměry znovu probouzejí střední třídu, i když zfrustrovanou obdobím krizí i vlastním selháním v těžkých časech. Proto logicky jedině program pro střední třídu nabízí reálnou perspektivu pro Českou republiku. Kdo ji chce získat na svou stranu, musí podporovat obecně lidskou podnikavost, rušit zbytečnou byrokracii a hlásit se k západním vzorům. Takovou nabídku musí nutně předložit středopravé strany, zdá se však, že většině z nich obecná nabídka středostavovských hodnot nestačí.

Lidovci znovu přicházejí s podporou rodiny. I to souvisí se střední třídou, ovšem na stejnou kartu sází každý, i autoritářští vůdci. ODS se středostavovskému ideálu vzdálila ještě dál snahou o probuzení národních hodnot. Městské liberály se snaží oslovit Piráti a Svobodní požadavkem až anarchické svobody. Zdá se tedy, že na TOP 09 střední třída nakonec zbude.