© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Co by teď měl stát dělat v souvislosti s nákazou covid-19? Jaký by měl stanovit plán, kudy z toho ven? Otázky, které jsme položili exministrům zdravotnictví a uznávaným expertům v oboru. Zde jsou jejich odpovědi.
Pavel Kolář, fyzioterapeut, přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol a proděkan
“Stát svými opatřeními v březnu zastavil veškerou ekonomiku, omezil pohyb, zavřel školy atd. Hlavním zdůvodněním těchto opatření bylo zřízení podmínek pro případný nárůst těžkých pacientů s covid-19. Neustále se citovalo, aby jejich počet prošel zúženým hrdlem počtu nemocničních lůžek a abychom nedopadli jako v Itálii.
V tomto směru bylo jen v nemocnicích řízených státem, kterých je 16, vytvořeno tisíc lůžek pro intenzivní péči. Stálo to obrovské prostředky. V pátek, 18. září večer, bylo v největší Fakultní nemocnici v Motole aktuálně 21 nemocných s Covidem-19, z toho pouze jeden ve vážném stavu na jednotce intenzívní péče, který vyžadoval připojení na plicní ventilátor. Dnes tam leží pacienti dva. Ostatní pacienti mají lehký průběh nemoci, jejich léčba probíhá maximálně s podporou kyslíkové terapie. Škála ročníků začíná rokem 1929 a končí rokem 1950. V nemocnici leží i několik pacientů mladšího věku, ti však mají vysloveně lehký průběh nemoci a hospitalizováni jsou z toho důvodu, že mají i jiné zdravotní komplikace. Citoval jsem z Twiteru Miloslava Ludvíka, ředitele FN Motol.
Stát by měl rozsahem a mírou restriktivních opatření reagovat nikoliv na počet nakažených, ale na případný nárůst pacientů vyžadujících intenzívní péči. Je třeba ale stanovit a rozlišit, co je skutečně vážný pacient v kritickém stavu, vyžadující umělou plicní ventilaci, co pouze hospitalizovaný s těžším průběhem na oxygenoterapii, a co pacient, který leží v nemocnici pro jiné obtíže a onemocní Covidem-19. Čísla v tomto směru je nutné správně pojmenovat, předložit odborný rozbor kritických případů a nestrašit počtem hospitalizovaných.
Držme se reality a skutečných čísel. Čísla si ověřujme, správně interpretujme a pak reagujme. Stejně tak je třeba rozlišovat testované mezi těmi, co přichází na test dobrovolně, například z důvodu zahraniční cesty, co jsou odesláni obvodním lékařem z důvodu kontaktu a těmi, co mají příznaky onemocnění.
Testování zdravých lidí, pokud se k němu nerozhodnou dobrovolně, zbytečně vyčerpává zdravotní systém a zatěžuje pojišťovny. V konkrétních vládních opatřeních je třeba zohlednit nebezpečí v celkovém ohrožení zdraví lidu a nikoliv jen nemocí Covid-19 jako takové. Nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci v takovém rozsahu a v tak detailní míře. Tím došlo k vystrašení veřejnosti nebývalým způsobem. Je třeba uklidnit, přestat děsit počtem nakažených jednou konkrétní nemocí a upustit od dalších restriktivních opatření, která devastují ekonomiku a poškozují duševní zdraví obyvatelstva.
Ještě závěrečná věta.: Je třeba si také uvědomit, že žádné infekční onemocnění nelze porazit 100:0.”
Richard Pfleger, farmaceut, který na trh uváděl vakcíny na chřipku, žloutenku a pneumokoky
“Stát může zefektivnit manuál pro kontrolu šíření Covid, ale vždy komplementárně k okolním státům, pokud se ta opatření nebudou doplňovat pak je to celkem jedno.
Stát by mohl: Klasifikovat pacienty včetně dětí nerizikové, s nízkým nebo středním rizikem a rizikové (polymorbidní, onkologické, imunokompromitovaní atd). klasifikaci – kritéria (podle toho, co už o covid víme) by měly stanovit odborné společnosti a pacienti by měli být klasifikovaní přes své pojišťovny, podle mne to jde z velké části elektronicky (Například pacient, morbidní nadváha, vysoký tlak, cukrovka se sníženou funkcí jater a ledvin). Rozdělení do skupin zjednoduší komunikaci s lékaři (když jsem nerizikový bez příznaků a pozitivní, jsem doma s paralenem) atd. Klasifikace je stejně nutná do budoucna pro zjednodušení distribuce zdravotní péče. Pak se dají vyhlašovat opatření podle skupin – například na hokej nepůjde nikdo, kdo je v rizikové skupině (pokud to poruší, pořádná sankce), rizikoví pacienti (třeba na imunosupresi) by mohli po dohodě se zaměstnavatelem automaticky na home office, kreativitě se meze nekladou, klasifikace může být v mobilu jako QR kod, stejně jako e recept.
Stejně jako pacienti by se měly klasifikovat i regiony. Je zbytečné zavádět přísná opatření v regionech s nízkou hustotou a výskytem. Už máme sice formu semaforu, ale ten hodnotí jenom počet nakažených (ne hustotu obyvatel, koncentraci průmyslu, dopravu a další proměnné), takže bych to víc doplnil. U nízkorizikových oblastí bych přenesl opatření na kraje, potažmo na krajské hygieny nebo velké zaměstnavatele pod taktovkou hygieny. Celostátně bych už nechal jen centrální opatření.
Uzavřel bych nemocnice návštěvám na rok. V době internetu můžete být online 24 hod, u starých lidí to lze vyřešit nákupem tabletu na oddělení, výjimku bych dal rodičům malých dětí, pokud tam rodiče zůstanou.
Výzkum a akademická sféra by měla (už dávno měla!!!) přijít s rychlotesty ze slin do 10 minut (lokální výroba naklad cca 100 kč/test), to by umožnilo pořádat akce (divadla kina atd.) při negativní výsledku. S těmi miliardami do výzkumu v ČR bych to očekával jako mandatorní-povinné pro výstup a lokální výrobu, i kdyby měl stát tu fabričku postavit nebo pronajmout. Tím by odpadl ten obludný předražený systém testování. Odpadl by i systém trasování, kdy stejně od určitého výskytu už to fyzicky nejde dohledat a stejně na to nejsou lidi a kapacity. Test by měl být dostupný všude – lékárny, benzinky, tabák…Jednoduché, levné a spolehlivé, to je alfou omegou soužití s covid (akademické debaty o přesnosti a účinnosti jsou jen kecy). Tisknout 3D respirátory a vydávat to za pokrok a vědu je nesmysl. Vývoj české vakcíny je nereálný.
Co bych trasoval, jsou gastarbeitři, kterých je půl milionu. Jsou totiž mimo systém, jak to často vidím v lékárně – nepojištění, chtějí léky, ale ne k lékaři. Povinnost bych přenesl na zaměstnavatele, ale hlavně na pracovní agentury s vysokým finančních postihem.
Roušky bych nechal do poloviny příštího roku ve vybraných místech a už bych to neměnil. Cenu roušek a respirátorů bych zastropoval mnohem níže, než než teď (třeba roušku do 6/kč, pořád je to o 100% více než před kovidem), odbourala by se korupce.
Vydal bych odborné desatero prevence Covid. Jako marker bych nechal stanovení vitamínu D3 v krvi (více než polovina populace bude mít těžký deficit) a doporučil bych obecnou suplementaci (vitamín C a D) a všem!
Stát by měl posílit virologická oddělení (ne na provoz s covidem), dokoupit moderní mobilní virologické laboratoře, aby to nevypadalo jako unimobuňka ze cvičení lidových milicí za sociku. Stejně to do budoucna bude důležité, jinak nemáte přehled, co se ve skutečnosti děje v terénu (měly by být alespoň 3 – Praha/Brno a Ostrava), taky je potřeba vychovat novou generaci virologů.
Měl by se doplnit nový a účinný sanitační plán do škol a úřadů. To znamená využití nových technologií při ošetřování velkých prostor, někde něco vytírat Savem není úplně hodno roku 2020, viz školy. Školy by měly zavést kontrolu tělesné teploty bez výjimky přes infrakameru, rizikové dítě či zaměstnanec by se pak podrobil rychlotestu a případně poslal domů. K tomu je třeba vyškolit školský personál.
Měl by se autorizovat seznam odborníků, kteří se můžou v TV a médiích vyjadřovat k covidu, ostatním bych dal ban.
Připadnou vakcínu, pokud přijde, bych nechal lékařské a odborné společnosti jako open source včetně klinické dokumentace, abych preventivně podchytil odpor k vakcíně, šel bych jen do skutečně ověřené varianty!
Základní stupeň škol bych při novém sanitačním plánu a kontrole (infrakamera) nezavíral, ale dořešil bych online výuku a 10-15% výuky bych převedl na distanční a individuální (druhý stupeň a výš), stejně to k tomu spěje. Zavedl bych výuku oboru hygiena a ochrana zdraví na všechny stupně.
Dovnitř republiky jen s rychlotestem nebo vakcínou (jestli bude).
Už bych trestal odpírače spoluúčasti u doktora.
Postihoval bych farmaceutické firmy za nedostatek léčiv.
Zřídil bych koordinátory výzkumu a léčby covid s cílem vytvořit standardní léčebný postup atd., těm bych dal skutečně dobrý rozpočet, ale jen tam, kde má stát 100% kontrolu.”
Miloslav Ludvík, bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD, šéf motolské nemocnice a kandidát do senátu s podporou ANO.
“Stát podle mého názoru dělá přesně to, co má. Má několik prognóz budoucího vývoje a ví, jak reagovat na několik scénářů.
Tím nejdůležitějším je teď oploštění vlny nárůstu Covid pozitivních onemocnění, protože platí základní premisa, že to nejdůležitější je nezahltit nemocniční lůžka a mít tedy kapacitu nejen pro Covid-19 nemocné pacienty, ale i pro ostatní chirurgické i nechirurgické pacienty.”
Svatopluk Němeček, bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD a bývalý šéf ostravské fakultní nemocnice
“Hlavně by měl být vypracovaný a veřejnosti představený jasný a jednoduchý plán krátkodobý (zhruba na měsíc, pro nynější krizovou situaci) a střednědobý (až se situace aspoň zčásti stabilizuje).
Pro nynější krizovou situaci bych asi zvažoval po dobu jednoho měsíce – zákaz všech větších shromáždění nad 50 osob, provoz restaurací i barů do 21 hodin, zákaz diskoték a podobmě
Výrazné zvýšení testovacích kapacit plus nutně posílit hygieny.
Speciální opatření v zařízení pro seniory – vybavit personál respirátory, pravidelné testování personálu. Připravit navýšení kapacit nemocnic o covid pacienty, včetně plicních ventilátorů. Pravidelně a otevřeně komunikovat s veřejností.
Pokud v akutní fázi budeme mít denní přírůstky několik tisíc, tak se asi nevyhneme zhruba měsíční distanční výuce na středních školách a zřejmě i na druhém stupni škol základních.
Po zvládnutí krizové fáze se víceméně inspirovat opatřeními, která mají úspěšní sousedi – třeba Polsko nebo Německo.”
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com