Milionová pokuta: Unie řeší, zda už podruhé půjde proti českému premiérovi

Déle než rok leží na stole bruselských úředníků případ spojený s dotacemi pro holding Agrofert, který ve svém důsledku může stát české daňové poplatníky 22 milionů. Jde o pokutu, kterou Evropská komise už loni udělila České republice jako sankci za střet zájmů, v němž se při rozdělování zemědělských dotací ocitl blízký spolupracovník českého premiéra Jaroslav Faltýnek. Bruselští úředníci nyní řeší citlivý problém, zda v krátké době už podruhé skutečně “vystartují” po premiérovi členské země. Rozhodnutí je na spadnutí.

Zkraje roku vydal evropský úřad pro boj s podvody OLAF pro Andreje Babiše krajně nepříznivé stanovisko v kauze Čapí hnízdo. Nyní řeší, zda půjde proti českému premiérovi už podruhé.

Jde o pokutu dvaadvacet milionů, kterou Česko loni dostalo kvůli roli Jaroslava Faltýnka v Agrofertu a státních strukturách současně.  Šéf poslanců ANO zasedal v dozorčí radě fondu, jež dotace rozděloval.  Zároveň byl také ve vedení Agrofertu a zemědělského výboru ve Sněmovně. A příjemcem dotací byl mimo jiné právě holding Agrofert, který si Andrej Babiš zaparkoval do svěřenského fondu.

Česká republika vyvolala kvůli pokutě smírčí řízení. To se však táhne od loňského léta. “Je to vnímané jako vysoce citlivá věc. Právě proto, že se to týká premiéra členské země. Navíc premiéra, jehož dotaci označil OLAF jen před pár měsíci za podvod. Rozhodnutí je na spadnutí, řeší se už jen politické souvislosti,” uvedl bruselský zdroj obeznámený s případem.

Oficiálně se zatím Evropská komise k termínu, kdy vydá verdikt, na dotaz Neovlivní.cz nevyjádřila.

Zdlouhavost rozhodování přitom v tomto případě není žádnou výjimkou. Jen samotný střet zájmů Faltýnka Evropská komise řešila déle než rok, kdy se v zákulisí bojovalo zejména o výši pokuty. Verdikt pak komise poslala do Prahy loni v únoru – paradoxně právě na úřad tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, který Agrofert skrze svěřenský fond ovládá.

Verdiktem ve smírčím řízení přitom kauza nemusí skončit. Pokud Česká republika neuspěje se svými argumenty, je připravena podle dřívějších informací vyvolat soud. “Pokud by Komise na pokutě trvala, jsme připraveni podat žalobu k Soudnímu dvoru EU,” uvedla loni mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

Obhajoba České republiky stojí na tvrzení, že Faltýnek i přes svoji “trojroli” žádné dotace nestandardní cestou přihrávat nemohl a nemohl fakticky nic ovlivnit.

Pokuta ovšem podle původních plánu Bruselu měla být ještě vyšší. Podle dokumentu s datem 08/02/2017 a číslem jednacím CEB/2016/081/CZ/COL nakonec byla snížena na 800 tisíc euro, tedy v přepočtu skoro dvaadvacet milionů. Týká se let 2014 a 2015, kdy Agrofert inkasoval na dotacích 1,5 miliardy a Faltýnek byl ve vedení státního fondu a holdingu současně.

Redakce Neovlivní.cz získala dokument, kterým Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EK zdůvodňuje výši pokuty. Ohledně trojjediné role Jaroslava Faltýnka mají bruselští úředníci jasno. “GŘ AGRI se proto domnívá, že střet zájmů skutečně existuje,” stojí v dokumentu.

Problém ohledně Faltýnka si uvědomil i sám Babiš. Poté, co případ začala řešit Evropská komise, Faltýnek opustil jak Státní zemědělský intervenční fond, tak ke i vedení Agrofertu. Na pokutě, kterou má Česká republika platit z peněz daňových poplatníků, to už ale nic nezměnilo.

Sám Faltýnek pak v České televizi na konto pokuty prohlásil: “Já to hodnotím jako nesmysl, protože dozorčí rada státního podniku vůbec nemá vliv na rozdělování dotací.”

Projděte si dokument, kterým Brusel zdůvodňuje pokutu pro Českou republiku.