© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Pražský státní zástupce Martin Erazím podržel žalobce Jaroslava Šarocha a v pátek 13. září 2019 oznámil, že premiér Andrej Babiš a jeho rodina nepůjdou kvůli dotaci pro Čapí hnízdo před soud. Jejich stíhání je zastaveno. Do případu nyní může zasáhnout ještě Lenka Bradáčová z pozice vrchní státní zástupkyně a Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupe. Pokud i oni verdikt o zastavení potvrdí, premiér je z kauzy definitivně venku. S ohledem na události odemykáme přelomový text z tištěného magazínu Neovlivní.cz z března 2017, který dokládá následný závěr evropského úřadu pro boj s podvody OLAF, proč byla dotace pro Čapí hnízdo od začátku podvod.
Publikováno v tištěném magazínu Neovlivní.cz z března 2017:
20. června 2008 sepsal inženýr Karel Mojžišík expertní posudek k žádosti o padesátimilionovou dotaci na multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo. Jeho závěr byl jasný: projekt není životaschopný.
O jedenáct dní později dokončila druhý posudek také inženýrka Ivana Havlíková. Hodnocení z 1. července 2008 znělo: „Plánovaný areál by jistě úspěšně sloužil k prezentaci investora a k pořádání jeho firemních akcí, přínos pro celý region a efektivní využití vložených prostředků ale nebyly na základě posouzení stavebního programu a projektové dokumentace podle mého názoru dostatečně prokázány.“
Oba posudky si objednali úředníci Regionálního operačního programu Střední Čechy, kteří připravovali podklady ke schválení dotace. Navzdory stanovisku obou expertů úředníci projekt Čapí hnízdo pustili dál a politici vedení hejtmanem Petrem Bendlem padesátimilionovou dotaci 20. srpna 2008 schválili.
Výše zmiňované dokumenty získala redakce Neovlivní.cz až nyní. Středočeský krajský úřad oficiálně kompletní dokumentaci nikdy nezveřejnil.
KAŽDÁ JINÁ FIRMA BY POHOŘELA
Karel Mojžišík, jeden ze dvou inženýrů, které si středočeští úředníci na externí posudek před lety najali, si na případ středočeského kongresového centra pamatuje dodnes. Byť říká, že v té době vůbec nevěděl, komu Čapí hnízdo patří. „To jsem tehdy ani neřešil, dozvěděl jsem se to až později a ledacos mi pak došlo,“ říká dnes Mojžišík.
 Ukázka z posudku od Karla Mojžišíka. Repro: Neo |
Inženýr Mojžišík je totiž dodnes přesvědčený, že předložený projekt nebyl životaschopný. Na přímý dotaz, jestli podle jeho názoru měla být dotace udělena, doslova uvedl: „Myslím si, že ne. Žádná jiná firma by to za takových podmínek nedostala.“
Ve svém posudku tehdy před lety k žádosti o dotaci na Čapí hnízdo napsal: „V žádosti je nepřesvědčivě zpracována oblast průchodnosti investičního cash flow a rovněž oblast průchodnosti provozního cash flow, a tedy i finanční udržitelnost provozu vykazuje u důležitých položek podstatné nejasnosti či závady.“
A jak dnes dodává, žádost tehdy připouštěla dvě varianty financování. „Ale ani jedna nezaručovala životaschopnost projektu,“ řekl.
Závěry ekonomů Mojžišíka a Havlíkové naprosto mění pohled na celou kauzu Čapí hnízdo, která Andreji Babišovi zatím připravila nejpernější chvíle v politice.
Doposud se totiž řešilo, zda Babiš převedl farmu z portfolia Agrofertu na anonymní akcie účelově, aby Čapí hnízdo dosáhlo na dotaci pro malý a střední podnik. Zkoumaly se proto vazby mezi Agrofertem a farmou. A řešilo se, jestli vadí, když vicepremiér označil za držitele akcií v rozhodné době své děti a bratra partnerky.
Skutečnost, že ekonomové označili projekt jako ekonomicky nerentabilní, neefektivní a s diskutabilním přínosem pro region, však sama o sobě zcela dostačovala k tomu, aby dotace byla zamítnuta. Jednoznačně to stojí v podmínkách pro udělení dotací.
A také v manuálu, který ROP Střední Čechy vydal v dubnu 2008. V něm se ostatně jako klíčový aspekt schvalovaných žádostí o dotace označuje „schopnost žadatele projekt financovat, realizovat a zajistit jeho udržitelnost.“
Pozdější hospodářské výsledky Farmy Čapí hnízdo dokládají, že se ekonomové ve svých výpočtech a analýzách nemýlili.
Od roku 2008, kdy byla dotace udělena, do roku 2013, kdy končily dotační podmínky, vykázala farma ztrátu 28,56 milionu korun. Ztrátová byla farma i v dalších letech, kdy ji na základě ručení k bankovnímu úvěru převzal holding Agrofert. Po další tři roky byly ztráty následující: 2014 to bylo 41 milionů, 2015 už 48 milionů a v loňském roce 52 milionů korun.
ÚVĚR NA PĚT, NEBO NA DESET LET?
Nově získané dokumenty navíc ukazují, že žádost o dotaci pro Babišovu farmu obsahovala nepravdivé údaje.
Povinnou přílohou žádosti je i budoucí projekce cash flow projektu. K žádosti je přiložená rozvaha, která obsahuje informace o financování projektu a bankovních úvěrech. V dokumentu stojí, že projekt bude financován pomocí bankovního úvěru se splátkami rozloženými po dobu deseti let. Vzhledem k tomu, že Farma Čapí hnízdo neměla na začátku projektu žádný kapitál, jedinou možností, jak mohla splácet úvěr, byl provozní zisk z vlastní činnosti farmy po realizaci projektu.
Jenže úvěrová smlouva s bankou HSBC, která Čapímu hnízdu poskytla půjčku 350 milionů, obsahuje poloviční dobu splatnosti. Za normálních okolností by banka před udělením úvěru posoudila ekonomické ukazatele projektu a žádost o úvěr zamítla, jelikož je pravděpodobné, že Farma Čapí hnízdo by takový úvěr nebyla schopná během pěti let splatit. Avšak za úvěr se zaručil Agrofert. Banka tak vůbec nezkoumala ekonomické parametry projektu a pouze posoudila bonitu ručitele.
Smlouvu o úvěru, kterou má Neovlivní.cz rovněž k dispozici, uzavřela společnost Farma Čapí hnízdo 23. června 2008. Za firmu ji podepsali Josef Nenádal jako předseda představenstva a klíčová postava celého projektu Jana Nagyová (dnes Mayerová), která rovněž seděla ve vedení společnosti.
První splátka je ve smlouvě datována k 30. 12. 2010 a poslední k 30. 6. 2015.
Posudek inženýra Mojžišíka přitom označuje za „napjatou“ i variantu desetiletého splácení. Pětiletý splátkový kalendář by tak společnost Farma Čapí hnízdo jednoznačně položil.
 Ukázka z posudku od Ivany Havlíkové. Repro: Neo |
Fakticky by se ovšem vůbec nic nestalo. Za úvěr u HSBC totiž Farmě Čapí hnízdo ručil Agrofert a podle další uzavřené smlouvy by v takovém případě kongresové centrum propadlo Babišovu holdingu. Což se ostatně také nakonec stalo.
Už samotné uvedení nepravdivé doby splácení je přitom podle unijních i českých regulí důvodem, aby taková žádost o dotaci byla okamžitě zamítnuta.
A kromě toho trestní zákoník v paragrafu 212 s názvem dotační podvod říká jasně: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci či příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody…“
Tím, kdo žádost o dotaci za Farmu Čapí hnízdo a všechny její přílohy podepsal a následně odnesl na regionální dotační úřad, je již zmiňovaná Jana Mayerová.
Josef Nenádal a Luděk Kalivoda z představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo expertce na unijní problematiku tehdy dali plnou moc a pověřili ji „k podpisu dokumentu žádosti a předání žádosti na Úřad regionální rady Střední Čechy a vyřízení žádosti o poskytnutí dotace z programu ROP Střední Čechy“.
Jana Mayerová se k příběhu dostala přímo přes Andreje Babiše, s nímž se zná zhruba od roku 2004. Díky své specializaci pracovala pro Agrofert, pak se přesunula na finance jako ministrova poradkyně a aktuálně je v barvách ANO náměstkyní primátora v Jihlavě.
Mayerová nikdy nepřipustila v kauze sebemenší pochybení. O detailech případu se ale bavit nechce, neodpověděla tedy, proč žádost obsahovala nepravdivou dobu splácení úvěrů. „Po konzultaci s právníky se nebudu k ničemu vyjadřovat,“ prohlásila Mayerová.
Zdrženlivosti se vzhledem k jejímu podpisu na žádosti o dotaci není co divit. Ostatně – její výslech si podle poznatků Neovlivní.cz nechával komisař Pavel Nevtípil, který má kauzu Čapí hnízdo na stole, až na samotný závěr vyšetřování.
KDO VYŠEL BABIŠOVI VSTŘÍC?
Stejně jako Mayerová odmítají důkladnější debaty na téma dotace pro Čapí hnízdo i úředníci z regionálního dotačního úřadu, kteří navzdory externím posudkům politikům doporučili, aby dotační miliony na Babišovo luxusní centrum poslali.
V případě peněz pro Čapí hnízdo přitom šlo o dotaci, na niž se podle unijních pravidel výslovně vztahuje povinnost úředníků přizvat si k posouzení projektu ještě externí odborníky. Tato praxe je nařízená u všech projektů, kde jsou celkové náklady 50 milionů a výše. „Externí posouzení se v takovém případě vztahuje k technické a finančně-ekonomické kvalitě projektu,“ stojí v dalším unijním manuálu.
Ředitelem středočeského dotačního úřadu byl tehdy Marek Kupsa, dnešní podřízený Babišovy vládní kolegyně Karly Šlechtové na ministerstvu pro místní rozvoj. Na e-mailem zaslanou otázku, jak je možné, že dotace byla udělená i přes negativní stanoviska externích posudků, Kupsa neodpověděl. Na zanechané vzkazy nereagoval.
Loni, když aféra Čapí hnízdo naplno propukla, veškeré pochybnosti odmítl. „Formálně bylo vše v pořádku,“ řekl v listu Mladá fronta Dnes, který patří do Babišova svěřenského fondu.
Politickou odpovědnost za dotaci nese tehdejší hejtman a dnešní poslanec ODS Petr Bendl, který smlouvu s Farmou Čapí hnízdo podepsal. I on se podrobné debatě ohledně dotace brání. Zaštiťuje se tím, že on v roli politika jen stvrdil svým podpisem to, co mu úředníci předložili. „A jestli došlo k podvodu, to musí říct orgány činné v trestním řízení,“ prohlásil Petr Bendl.
Komisař Nevtípil stříhá metr
S výše popsanými dokumenty – posudky externích ekonomů a lhůtou splatnosti úvěru – pracuje podle zjištění Neovlivní.cz i policie. Komisař Nevtípil už dokonce vyslýchal Karla Mojžišíka.
„Ano, s policií jsem mluvil, ale to je tak vše, co vám k tomu mohu říci. Podepsal jsem dokument, že o obsahu podání vysvětlení nebudu nikde mluvit,“ řekl ekonom Mojžišík.
Policie má teď čas do podzimu, aby ve vyšetřování případu vynesla verdikt, zda bude někdo obviněn či nikoli. Už podruhé si proto kriminalisté nechali prodloužit lhůtu, kterou na vyšetřování dostali.
Co všechno ještě detektivové potřebují udělat, to odmítají zveřejnit. „Nezlobte se, ale víte, že vám nebudu nic říkat,“ odmítl Pavel Nevtípil i tentokrát jakékoli otázky.
Letos zjara přitom policie dostala nečekaného svědka. Přihlásil se bývalý středočeský hejtman a Bendlův nástupce David Rath, že chce vypovídat. A to právě o okolnostech, které dotaci provázely.
„Když jsem vystřídal hejtmana Bendla, požádal jsem o prověření všech dotací, především těch, které šly soukromým firmám. Okolnosti, které mě k tomu vedly, a informace od pracovníků ROP by měly být zkoumány,“ uvedl Rath pro pořad Zvláštní vyšetřování portálu Seznam.cz. Detaily ale předem prozrazovat nechtěl: „Sám Babiš mi k pozadí podpisu dotace říkal řadu podrobností. Když teď něco řeknu médiím, Babiš získá prostor na svědky působit a jeho možnosti jsou veliké.“
Policie už podle neoficiálních informací někdejšího hejtmana, souzeného v jiné kauze kvůli podezření z korupce, vyslechla.
Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš odmítl na Rathovy výroky reagovat. Stejně tak odmítl žádost o rozhovor na téma Čapí hnízdo.
| Článek je součástí projektu, v němž redakce Neovlivní.cz mapuje politické pozadí byznysu. Partnerem projektu je Nadační fond proti korupci. O spolupráci si více můžete přečíst zde ». |  |