© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Stát odmítá zveřejnit podklady, na základě kterých rozhodl zavřít žáky doma. Stejně nechce vydat strategii o znovuotevření škol.
Připomíná to boj s větrnými mlýny. Desetkrát požádáte vládu Andreje Babiše o písemnou strategii, desetkrát přijdou dlouhé věty bez obsahu. A samotné studie nedorazí.
Tak dopadá snaha redakce Neovlivní.cz získat odbornou analýzu, na základě které vláda od října znovu uzavřela školy. Stejně redakce pochodila se žádostmi o poskytnutí strategie, kdy a za jakých okolností se žáci budou moci do lavic vrátit.
Existují materiály vůbec?
“Žádnou takovou analýzu jsem neviděl a nevím o tom, že by taková existovala,” říká poslanec výboru pro vzdělávání Martin Baxa (ODS)
A podobně mluví i zdroje z vlády. “Komplexní a strukturovaná prezentace s analýzami a predikcemi ministrům předložena nebyla. Řešilo se to jen ústní informací ministra Prymuly. Mimo jiné i proto ministr Plaga bojoval za to, aby školy zůstaly otevřené. Zůstal ale v menšině,” uvedl zdroj obeznámený se zasedáním vlády k uzavírání škol.
Samo ministerstvo školství přitom žádosti Neovlivní.cz o předložení obou dokumentů nyní odmítlo vyhovět. “Kolegové vám už odpověděli, že se jedná o podklady resortu zdravotnictví, které je v této věci gesčně příslušné,” uvedla po opakovaných urgencích Plagova mluvčí Aneta Lednová.
Na poznámku, jaký paragraf zakazuje zveřejnění těchto “podkladů” a zda jsou tajné, už Plagův úřad nereagoval.
ČTĚTE TAKÉ: Školy ztratily kontakt se stovkami tisíc žáků
A stejně se k věci postavilo ministerstvo zdravotnictví. V úterý na žádost o předložený analýz a strategie jeho úředníci vůbec nereagovali, po následných urgencích přišel místo obou dokumentů několikařádkový obecný výčet, podle čeho se stát řídí.
“Zavírání a otevírání škol se vždy řídí především aktuální epidemiologickou situací, která v danou chvíli panuje. Zmínit lze např. epidemiologická kritéria, denní přírůstky pozitivně diagnostikovaných pacientů, týdenní a 14denní trendy, počty hospitalizací nebo přítomnost komunitního šíření dle hlášení KHS. Zohledňují se také parametry, které vychází ze stupňů pohotovosti v oblasti ochrany veřejného zdraví. Zavírání škol bylo reakcí, která měla za cíl především snížit mobilitu lidí, omezit sociální kontakty a zamezit šíření onemocnění COVID-19 mezi dětmi, které velmi často nevykazují symptomy a mohou tak onemocnění šířit v populaci, neboť od začátku školního roku byl ve školních kolektivech postupně zaznamenáván vysoký nárůst počtu pozitivních dětí a pedagogů. Primárním cílem byla také ochrana rizikových skupin obyvatel a zároveň snížení tlaku na zdravotní systém,” stojí ve stanovisku zdravotictví.
Na opětovnou urgenci a žádost o vydání dokumentů už ministerstvo nijak nereagovalo.
Školy přitom zůstaly na podzim otevřené i v zemích, které byly nákazou výrazně postiženy jako je třeba Francie. A žáci se učí ve školách i v Německu, které má od tohoto týdne rovněž částečný lockdown.
Právě v Německu po prázdninovém návratu žáků do školních lavic vznikla studie, která říká, že uzavření škol nemá na vývoj pandemie výrazný vliv. “Dospěli jsme k závěru, že opětovné otevření škol v Německu za přísných hygienických opatření v kombinaci s karanténními a zadržovacími opatřeními nezvýšilo počet nově potvrzených infekcí SARS-CoV-2,” píší autoři studie.
Kompletní znění studie ke stažení ZDE.
K postoji Německa je třeba ještě ale zdůraznit citovanou větu, že školy nejsou nebezpečím v případě dalších opatřeních. A právě ta Česká republika kvůli postoji vlády Andreje Babiše v praxi odepsala. Jedná se například o chytrou karanténu nebo důsledné dodržování hygienických opatření, jako je třeba nošení roušek tam, kde to má smysl.
Opoziční poslanci přitom ještě v září žádali Plagu a tehdejšího ministra Romana Prymulu, aby vytvořil speciální tým pro školství. “Chtěl jsem, aby tam byli epidemiologové, zástupci obou resortů a škol. Napsal jsem jim oběma dopis, nereagovali na to. Na konci října mi pak oba odpověděli na plénu sněmovny, že to je dobrý nápad a že se tím budou zabývat,” popsal poslanec Martin Baxa.
Do dnešního dne žádný tým vytvořený nebyl.
Zdroj náhledové foto: Vlada.cz