© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Ministerstvo průmyslu a obchodu s pomocí zvýhodněných záruk a záruk s finančním příspěvkem usnadnilo byznys malým a středním podnikatelům v programu Záruka. Unikátní analýza ale ukázala, že mezi projekty je vysoké procento těch, u kterých není možné ověřit, jestli šlo skutečně o malý a střední podnik. Tedy jde o potencionální Čapí hnízda. Politoložka Vladimíra Dvořáková v rozhovoru pro Neovlivní.cz říká, že to je selhání státní správy.
“Není to náhoda a většinou ani nekompetence. Je to programově nastavovaná cesta přístupu k veřejným prostředkům a jejich zneužití.” Tak hodnotí Vladimíra Dvořáková fakt, že si stát nedostatečně prověřuje, komu vlastně dotacemi pomáhá. Nejznámějším případem byla kauza Čapí hnízdo, kdy úředníci neodhalili, že přidělují padesát milionů farmě miliardáře a dnešního premiéra Andreje Babiše. Unikátní analýza ale nyní prokázala, že podobných Čapích hnízd číhá celá řada v dotačním programu Záruka.
Neo: Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím ČMZRB poskytlo díky strukturálním fondům záruky na investiční projekty příjemcům, kteří měli vlastnickou strukturu anonymizovanou díky listinným akciím na majitele. Je podle vás v pořádku, že stát poskytuje podporu společnostem, u kterých není možné ověřit konečného majitele?
Takový postup je nesporně v rozporu s tím, co má ministerstvo dělat. Peníze ze strukturálních fondů nejsou žádným darem, ministerstvo není žádný mecenáš, který dle vlastního uvážení někomu dává peníze. Musí naplňovat určitou politiku, která má jasné cíle. Pokud nezná vlastnickou strukturu, případně chybí řada dalších informací, například účetní uzávěrky, nemůže zodpovědně zaručit, že je to v souladu s danou politikou. Neví vlastně vůbec nic – jaká je velikost firmy, s kým je daná firma propojena, jaký má přístup k úvěrům, zda vlastníci nejsou zadlužení, zda nejsou ve střetu zájmu atd. V takovém případě fakticky selhává jako orgán státní správy.
Neo: Je vůbec možné anonymní firmu (vlastněná prostřednictvím listinných akcií) ověřit?
Fakticky to nelze, sám charakter tohoto vlastnictví umožňuje rychle měnit vlastníky. Takže i pokud by firma na vyžádání dala informaci o aktuálních vlastnících, může je okamžitě změnit a informace není znovu veřejně dostupná. Je to vlastně i obtížně postižitelné a tudíž ideální pro dotační podvody.
Neo: Jaká rizika v sobě skrývá poskytování dotací anonymním společnostem?
Ta rizika jsou obrovská. Nejen že jde o fakticky zneužití veřejných prostředků, jež se získávají od evropských či našich daňových poplatníků, že je malá efektivita realizace konkrétní politiky, ale rizika jsou také bezpečnostní. Praní špinavých peněz posiluje organizovaný zločin (domácí i mezinárodní), narušuje demokratický systém, protože netransparentním způsobem umožňuje financování některých politiků, jež poté ovlivňují další vyvádění peněz z veřejných prostředků. Stát je tak obsazen lidmi, kteří sledují jen zájmy úzké skupiny oligarchů (tzv. captured state). Je to vlastně začarovaný kruh. Navíc k penězům se přes takovéto firmy mohou dostat teroristické organizace či oligarchické skupiny ze zahraničí, významné ekonomické a strategické aktivity a propojení mohou tak mít i subjekty ze států, jež nejsou s námi v přátelských vztazích. Každý stát, i za pomoci svých tajných služeb, se snaží ochránit hospodářské zájmy vlastní země. U nás ovšem tímto poskytujeme zdroje a informace směrem ven na stříbrném podnose i s mašličkou.
Neo: Jak hodnotíte, že úřady anonymní vlastníky u dotací a úvěrů často neřeší a stačí jim pouze čestné prohlášení žadatele? Je formalistický přístup státní správy běžný a v pořádku?
Není to v pořádku. Je zajímavé, že v mnoha případech stát od občanů či firem vyžaduje naprosto zbytečné informace, které stát již má k dispozici a může sám dohledat, vytváří uživatelsky „nepřátelské” prostředí při vyplňování různých běžných žádostí a přitom při zásadních věcech ponechává otevřený prostor pro podvody. Není to náhoda a většinou ani nekompetence. Je to programově nastavovaná cesta přístupu k veřejným prostředkům a jejich zneužití.
Neo: Co s tím?
Řešení je jednoduché. Dotace nemůže dostat firma bez jasné vlastnické struktury a které neplní své zákonné povinnosti. Ale mám obavy, že toto je přesně to, co klíčoví politici dlouhodobě nechtějí.