© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Takový spěch vždycky vzbuzuje podezření. A opakovaně jej mají na svědomí ministři za ČSSD. Naposledy to byl Antonín Staněk, který pár hodin před odchodem z funkce ministra kultury zbavil Hadí lázně památkové ochrany. V minulosti to byl třeba jeho stranický kolega Petr Lachnit, kdo na poslední chvíli přijal kontroverzní rozhodnutí proti zájmům státu. Odemykáme text ze zářijového tištěného magazínu Neovlivní.cz.
Oba příběhy sice dělí sedmnáct let, jsou ale jako přes kopírák. Překotné rozhodnutí v den odchodu z funkce, ignorování názoru expertů a následná neochota cokoli vysvětlovat.
A oba případy nakonec skončily v rukou policie.
Jak jsme během srpna na Neovlivní.cz odhalili, Antonín Staněk poslední den ve funkci zrušil bezmála šedesátiletou památkovou ochranu teplických Hadích lázní. Svým rozhodnutím uvolnil ruce majiteli lázní, developerovi Jaroslavu Třešňákovi, kterému úřady už deset let blokovaly snahu o zbourání klasicistní budovy.
„V podstatě se jedná o rozhodnutí, které umožňovala docentu Staňkovi jeho funkce, nikoli odborné podklady, které by měly hrát tu nejdůležitější roli,“ komentoval to ředitel ústeckého Národního památkového ústavu Petr Hrubý. „V případě vrcholného orgánu, který má mimo jiné dohlížet na ochranu kulturního dědictví, se jedná o postoj, který je zcela mimo racionální uvažování.“
Staněk totiž rozhodl navzdory názoru památkářů, kteří na ochraně lázní trvali. A učinil tak dokonce i v rozporu s tři neděle starým rozhodnutím jeho vlastního úřadu, který ještě 8. července vydal stanovisko, že památková ochrana lázní musí zůstat zachována.
Jenže 26. července dorazil ministrovi na stůl rozklad od podnikatele Třešňáka. A ministr během čtyř pracovních dní komplikovaný a vleklý spor rozsekl. Jaroslav Třešňák, jinak také jeden z nejvýznamnějších sponzorů loňské prezidentské kampaně Miloše Zemana, má cestu ke svým plánům volnou.
Aktualizace 17.prosince: Do případu nakonec zasáhl Staňkův nástupce Lubomír Zaorálek. Jeho rozhodnutí v prosinci zrušil a vrátil Hadím lázním památkovou ochranu.
Před sedmnácti lety Staňkův stranický kolega Petr Lachnit těsně před odchodem z vlády sebevrahů, jak svůj kabinet překřtil tehdejší premiér Miloš Zeman, stačil podepsat smlouvu, která by ve svém důsledku stát připravila až o deset milionů korun.
Ministr pro místní rozvoj pronajal v roce 2002 dům na pražské Malé Straně poblíž Karlova mostu, který resort spravoval. Pražská firma Alpa měla pro příštích pět let za obchody, hotel a známou restauraci Vojanův dvůr se zahrádkou zaplatit 223 tisíc korun ročně. Měsíčně to tedy bylo 19 tisíc.
Za stejnou sumu šlo tehdy v této lokalitě sehnat maximálně měsíční pronájem padesátimetrového bytu.
Jen samotnou restauraci Vojanův dvůr na frekventované turistické trase firma díky Lachnitovi získala za čtrnáct tisíc korun za půl roku. Auditoři z Delloite & Touche to ohodnotili jako dvacetkrát méně, než tehdy činily obvyklé nájmy v lokalitě.
Ministr Lachnit smlouvu podepsal 10. července. Dohodu stvrdil svým podpisem v den, kdy měla Zemanova vláda poslední pracovní zasedání.
Petr Lachnit tehdy postupoval stejně jako dnes Antonín Staněk: Smlouvu uzavřel navzdory stanoviskům expertů.
Staněk postupoval proti názoru památkářů i původnímu stanovisku resortu. Lachnitovi tehdy hned dva podřízení doporučovali nepodepisovat: vrchní ředitel Jaroslav Král a šéf finanční kontroly Stanislav Cysař.
Příběh obou politiků spojuje ještě jejich neochota kauzy vysvětlit. Antonín Staněk nejprve odmítal odpovídat s odkazem na svou dovolenou, následně pouze zveřejnil stanovisko na Twitteru. Podle něj byla budova tak zchátralá, že ji bez zbourání opravit nejde.
„Sejmutím ochrany jsem umožnil odblokovat letitou patovou situaci, během níž objekt stále více chátral. Přišlo mi lepší a logické dát Hadím lázním naději na další využití pro 200 postižených dětí, než je dále nechat nesmyslně chátrat,” uvedl na svém účtu Staněk.
Nezmínil už ale, že stát nemá žádné záruky, že developer Třešňák bude lázně využívat pro postižené. Stejně jako fakt, že dosavadní podnikatelovy plány předkládané památkářům počítaly se stržením historicky cenné budovy. Na konkrétní otázky už pak neodpověděl.
Petr Lachnit se zase nechal zaskočit jen v jednom telefonátu, pak už jej nezvedal a k případu se nevyjadřoval. V tom jediném rozhovoru odmítl, že by podepsal smlouvu nevýhodnou pro stát. „Podepsal jsem to, co mi předložili, a hotovo dvacet,“ řekl mi tehdy.
Na otázku, kdo mu smlouvu předložil k podpisu, už ale odmítl odpovědět. Stejně jako na dotaz, zda mu cena přijde adekvátní. „Hm, hm. To je věc názoru. Stát není makléř, ani nic takového…,“ prohlásil a zavěsil.
Příběh Hadích lázní i pražského hotelu s restaurací po Staňkovi a Lachnitovi zdědili jejich nástupci. Lubomír Zaorálek v čele ministerstva kultury krátce po jmenování oznámil, že hodlá případ teplické stavby prověřit.
Lachnitův nástupce Pavel Němec z dnes už zaniklé Unie svobody pozval již zmiňované auditory z Delloite & Touche, aby smlouvu i další dokumenty prověřili. Stanovisko nového vedení resortu bylo jednoznačné: „Smlouva je pro ministerstvo krajně nevýhodná a porušuje minimálně obchodní zákoník, konkrétně ustanovení o zásadách poctivého obchodního styku. Protistrana neposkytuje adekvátní finanční plnění.“
Ministerstvu se pak podařilo nájem upravit: částka byla stále 200 tisíc, nově ovšem za měsíc.
Hadí lázně zase dnes nedávali spát památkářům. Sondovali u ombudsmanky, zda by se nemohla pokusit Staňkův verdikt zvrátit. Jejich podnět doputoval i k nejvyššímu státnímu zástupci.
Hadí lázně v Teplicích. Foto: Wikimedia / Qwertz0451
„Ombudsmanka ověřila u nejvyššího státního zástupce, že podnět k podání žaloby k ochraně veřejného zájmu obdržel a bude se jím zabývat. Do věci ještě může vstoupit nový ministr kultury – může v rámci přezkumného řízení z moci úřední rozhodnutí zrušit,“ uvedla tisková mluvčí ochránce veřejných práv Iva Hrazdílková.
Kromě toho ale případ bude, stejně jako ten Lachnitův, vyšetřovat policie. Nadační fond proti korupci již oznámil, že kvůli případu podá trestní oznámení.
Možná však bude nakonec stejné u obou případů i samotné finále. Lachnita chtěl původně žalobce Pavel Suchánek za smlouvy obvinit a oznámil to i veřejně prostřednictvím agentury ČTK. Ta tehdy s odvoláním na žalobce uvedla, že uložil policii, aby začala Petra Lachnita stíhat.
Jenže exministra chránila poslanecká imunita. Vnitro tehdy ovládala ČSSD a policie navzdory Suchánkovu pokynu nakonec sněmovnu o vydání Lachnita ani nepožádala. Případ vyšuměl do ztracena. Jaké rozuzlení bude mít podpis Antonína Staňka?
