Jak moc myslí Fialova vláda vážně zelenou transformaci společnosti
Evropa najela na zelenou dálnici a šlápla na plyn, aby byla do roku 2050 emisně neutrální. Česká vláda se šoférem Andrejem Babišem (ANO) se zatím za hlavním proudem táhla po okreskách. Co Babiše u volantu vystřídal Petr Fiala (ODS), hodil blinkr a oznámil, že se chce do kolony na dálnici také zařadit.
Ilustrace: Shutterstock.com
Jenže do toho přišla Putinova invaze na Ukrajinu. Už před tím to ale byla nejspíš poslední šance: Nejen na splnění ambiciózních klimatických cílů, ale na zásadní zelenou transformaci jak tuzemského průmyslu, tak celé společnosti. Myslí to ale Fialova vláda vážně? Nejsou to jen sliby na zeleném papíře? A jak se do plánů vlády promítne Putinova válka?
Vraťme se o pár let nazpátek. Do doby, kdy byl ještě ministerským předsedou právě Andrej Babiš. Na konci června 2019, krátce před zahájením přelomového summitu Evropské unie, kde se měl probírat závazek stát se v roce 2050 emisně neutrálním kontinentem, se český premiér nechal slyšet, že nechápe, proč se má něco probírat s takovým předstihem. „Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra,“ ohradil se Babiš.
Nebyl v tom tehdy sám. Vedle Česka se proti závaznému cíli vymezily rovněž Polsko, Maďarsko a Estonsko. Formulace o dosažení emisní neutrality do roku 2050 se v závěrečném prohlášení nakonec objevila jen v poznámce pod čarou, a to s dodatkem, že to tak má být „podle velké většiny členských zemí“.