© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
“Pro nás Čechy, kteří máme svou zemi rádi, je ve volbách v sázce opravdu hodně,” píše pro Neovlivní.cz bývalý šéf vládní agentury a spolupracovník vládních stran Ondřej Votruba.
Média opakovaně zmiňují, že nás čekají zřejmě nejdůležitější volby za posledních 30 let. Mám pocit, že podobná stanoviska slyším před volbami každé čtyři roky – pořád někdo mobilizuje a pokaždé slyšíme, že se z nějakého úhlu pohledu jedná o „poslední šanci“ něco udělat nebo naopak zastavit.
Rád bych proto jasně prohlásil, že ať volby dopadnou jakkoli, svět se nezboří a dokonce ani nezastaví. Nicméně, ztotožňuji se s názorem, že se jedná o nejdůležitější volby v historii samostatné České republiky vzhledem k atmosféře ve společnosti, kterou ještě hodně zvýraznil covid. Ten rozkolísal celý svět, takže případné zásadní změny v malém Česku mohou s mnohem větší pravděpodobností projít relativně bez povšimnutí. Svět by to neřešil vůbec a EU jen do určité míry.
Ilustrace: Shutterstock.com
Na druhou stranu, pro nás Čechy, kteří máme svou zemi rádi, je v sázce opravdu hodně. Volby jsou za čtvrt roku a do té doby se ještě může stát hodně věcí, z nichž dokonce ani případná další vlna covidu nemusí být nejdůležitější z nich. Přesto platí, že už teď se dá část výsledků voleb odhadnout. Cokoli se totiž stane, dlouhodobé preference většiny stran se ze dne na den nějak zásadně nezmění. Víme o většině stran, co se dostanou do Poslanecké sněmovny a víme, v jakém zhruba rozmezí se budou pohybovat počty jejich mandátů. Ale jak přesně to vlastně víme a jaký výsledek bude letos nejdůležitější?
Komu fandí průzkumné agentury
Ohledně první otázky jsem si udělal malý průzkum průzkumů předvolebních preferencí a našel zajímavé souvislosti.
Předně, všichni, kdo průzkumy sledují, vědí, že jsou v průzkumech jednotlivých agentur výzkumu veřejného mínění dlouhodobě rozdíly. Na první pohled se zdá, jako by třeba Kantar „fandil“ současné opozici a třeba CVVM současné koalici, nebo, nedej bože, jako by výzkumy vždy trochu „cinknuly“, protože je někdo platí, což naznačoval třeba Tonda Blaník v jednom z dílů slavného internetového seriálu.
No, myslím, že tak špatně na tom ještě nejsme. Rozdíly jsou dané rozdílnými metodami průzkumů, kterým se říká CATI, CAPI, CAWI, PAPI. Stručně řečeno jde o to, jestli se průzkum dělá telefonicky, přes internet nebo osobně. Rozdíly sice nemohou být zásadní, ale určité jsou a je to logické, protože oslovená skupina je přirozeně v každém případě trochu jiná a voličská jádra jednotlivých stran se rekrutují z různých sociálních skupin.
Radovan Vávra: Resuscitace Česka krok za krokem
Volební preference se samozřejmě vyvíjejí a za čtvrt roku budou jiné než dnes, přesto lze už dnes usuzovat docela dost věcí. Prošel jsem si všechny průzkumy předvolebních preferencí za celý půlrok, který předcházel minulým volbám v roce 2017 a zprůměrováním jednotlivých agentur dospěl k zajímavým závěrům.
Kantar přesně trefil výsledek voleb ODS (11,32% hlasů oproti 11,33% preferencí) a STEM téměř přesně odhadl ANO (29,64% versus 29,52%). Rovněž KDU-ČSL a TOP 09 odhadl STEM velmi dobře (5,8% vs. 5,4% a 5,31% vs. 5,6%). Medea Research pak jako jediná agentura v jediném výzkumu správně předpověděla, že se STAN dostane do sněmovny a i v průměru svých výzkumů se blíží (5,18% vs. 4,37%). Medea Research pak byla ze všech nejpřesnější i v případě Pirátů a KSČM, třebaže tady už byly odchylky docela velké (více než 3%). Z parlamentních stran pak už zbývá jenom ČSSD (nejblíž byl Kantar) a SPD (nejblíž byl Median).
A teď konečně k letošním volbám.
Víme, že se do sněmovny dostanou obě koalice, ANO a SPD. Kolem hrany 5% pak oscilují ČSSD, KSČM a Přísaha. Sledované jsou i některé další strany, ale nevypadá to pro ně moc nadějně a dle méhou soudu se do sněmovny nedostanou.
Co je ale vlastně vůbec na výsledku letošních voleb nejdůležitější? To je totiž klíčová otázka, a to hlavně proto, že je to letos jiné než minule a zřejmě než kdy bylo.
Není totiž tak podstatné (relativně ve srovnání s obvyklou situací), kdo volby vyhraje: starý pán na Hradě už v podstatě mezi řádky prohlásil, že jmenuje premiérem Babiše, jehož strana může volby vyhrát, ale může skončit také až třetí, jenomže téměř jistě bude mít nejvíc poslanců ze stran (nikoli koalic), a i kdyby náhodou ne (šance tak 10%), tak si Miloš Zeman vymyslí jinou obezličku, jak jmenovat Babiše, přinejhorším prostě prohlásí, že jen blbec nemění názory nebo jiný bonmot, který se mu bude zrovna hodit. Že by taková věc rozmetala všechny ústavní principy je zřejmé, ale současný prezident prostě chce vydíratelného (tj. slabého) premiéra, který je navíc chladnokrevným obchodníkem, takže dokáže zobchodovat cokoli za to, aby ho hlava státu udržela u moci. Zeman si tak bude moci relativně snadno prosazovat až do konce svého prezidentství své priority (přesněji řečeno priority lidí kolem sebe, zejména Nejedlého a Mynáře). Jen v mírně omezené formě se totéž týká i potenciálního Babišova náhradníka (ať už by se jmenoval Havlíček, Vondrák nebo Schillerová). Protože kdyby se neřídili pokyny Babiše ze zákulisí, brzo by šli od válu a možná i s ostudou po eventuální očerňovací kampani Babišových médií.
Daleko důležitější tak je, jak dopadnou dvě dnes vládní strany, které jsou ale v průzkumech na hraně vstupu do sněmovny. KSČM a dnes už i ČSSD jsou totiž hradní strany a snadní koaliční partneři ANO (viz poslední čtyři roky). Naopak bez nich už by zbývala ANO pouze SPD (další hradní strana). Dávno pryč jsou časy, kdy by se někteří poslanci z ANO zdráhali jít s Okamurovci do koalice. V Babišově hnutí už totiž zůstali jenom loajální prospěcháři, kteří pro úspěch „šéfa“ (a svůj vlastní) udělají snad cokoli (kdyby byl ještě v politice Miroslav Sládek, neštítili by se jistě ani jeho). Jenomže ANO a SPD v žádném současném průzkumu volebních preferencí nedají dohromady 101 poslanců. Ani náhodou. A bez toho Babiš dlouhodobě vládnout prostě nemůže, i kdyby ho prezident pověřil premiérem i na podruhé.
Šlachta může rozhodnout
Takže zbývá Robert Šlachta.
V titulku jsem napsal, že přijede na tanku. Vypůjčil jsem si citát z odposlechů jedné z hlavních postav povedené knihy Sněžím! o korupčních kauzách v nemocnici na Homolce. Ano, Šlachta má skutečně potenciál přijet na tanku a všechno zbořit nebo aspoň změnit. Zůstává ovšem pořád velkým otazníkem, ke komu by se přidal. Myslím, že je poněkud nespravedlivě srovnáván s Věci veřejnými a s ANO, protože narozdíl od Bárty a Babiše už v minulosti prokázal, že umí sloužit ČR. ODS to nerada uslyší, ale památný zásah na úřadu vlády byl na místě – když vládu řídili kmotři přes premiérovu milenku, která pro změnu zneužívala rozvědku k soukromým účelům, Šlachtovci museli konat. Byla to jejich povinnost. Že to přivedlo k moci největšího korupčníka ze všech Babiše, to bylo extrémně nešťastné, ale to Šlachta nemohl vědět (a i kdyby náhodou tušil, fakt by mohl kvůli tomu přestat dělat svou práci?).
Ale abych neodbočoval. Narozdíl od zástupců všech ostatních větších stran, z Přísahy osobně nikoho neznám a nevím, jak se po volbách zachová (pokud se vůbec do sněmovny dostane). Je ale možné, že opravdu bude jazýčkem na vahách a tady nezbývá než apelovat na Šlachtu, aby překousl údajnou ješitnost a ambicióznost (a nenávist k ODS, která se od roku 2013 hodně změnila k lepšímu!) a nestal se oligarchovým sluhou. Myslím, že Milion chvilek pro demokracii by ho měl oslovit se stejnou žádostí jako obě koalice: zavázat se, že po volbách nebude spolupracovat s oligarchy a extrémisty.
ČTĚTE TAKÉ: Šlachta se spojí i s čertem. Aby získal post ministra vnitra
Na závěr jsem si nechal odhad letošní povolební matematiky tak, jak lze propočítat ještě více než celé tři měsíce do voleb. Pokud vezmu jako základ analýzu průzkumů před volbami v roce 2017 a aplikuji jeho výstupy na současné průzkumy (jak se trefily minule jednotlivé agentury, jaká byla odchylka atd.), pak mi vychází, že se skutečně ČSSD a KSČM těsně nedostanou (kromě toho, že minule ČSSD nejblíž trefil Kantar, který ji má dnes pod pěti procenty, tak obě strany měly reálné výsledky podstatně nižší než všechny odhady (pravda, u ČSSD to bylo dané dost i neférovou kauzou lithium vytaženou ANO těsně před volbami)). KSČM má o něco větší šanci, ti budou oscilovat velmi blízko kolem 5%, ČSSD však jen kolem 4%. Přísahu si netroufám odhadnout, minule saomzřejmě nekandidovala a i teď jí to tam skáče mezi 2,4%-6%. SPD bude mít nad 10%, ale přesto bude až čtvrtá. U tří medailistů může být pořadí jakékoli, ale tipuji, že součet dvou koalic bude mít určitě více poslanců než součet ANO+SPD. A právě proto platí, že rozhodne, jestli se dostanou do sněmovny strany na 5.-7. místě a kam se případně přikloní Přísaha.
Čeká nás dost drsná kampaň. Vlastně už začala. Lži a dezinformace se objevují každý den. To nezměníme. I když nemohu nenapsat, že mě děsí, že i někteří vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří nemají přímý majetkový prospěch z vlády hnutí ANO, věří Babišovu hoaxu o tom, že Piráti vítají migranty a nastěhují je do rozlehlejších bytů. Máme sice zvláštní úřad, který kontroluje výdaje stran na kampaň před volbami, ale mnohem důležitější mi přijde, aby existovala nějaká autorita, která by trestala takovéto jednoznačné lži, které jsou vypouštěny jen proto, aby poškodily konkurenci. Doufám, že soud, na který se Piráti obrátili, rozhodne co nejdřív a vyměří Babišovi dostatečný trest, protože jinak takových věci výrazně přibude a naše demokracie to nepřežije.
I přesto všechno však věřím, že pokud si zachováme své zdravé občanství, a pokud nás nezradí ta osoba na tanku, tak je dost vysoká pravděpodobnost, že Česko v říjnu do kopru nepošleme.
Ondřej Votruba pracoval pro státní správu mimo jiné jako šéf CzechInvestu, působil také na několika ministerstvech. Vzhledem ke své pracovní historii osobně zná některé zástupce všech politických stran (kromě Přísahy), které mají šanci se dostat do sněmovny
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com