V okolí Íránu se objevují neobvyklé známky vojenské přípravy, zejména zvýšená aktivita amerického letectva v prostoru íránsko-pákistánské hranice, píše dlouholetý voják a bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Napětí kolem Íránu v posledních dnech roste, přesto se v tuto chvíli nezdá pravděpodobné, že by Spojené státy s Izraelem zahájily okamžitý vojenský útok.
Možností je několik, Trump jistě zvažuje vojenské údery, kybernetické nebo informační operace na podporu protestů v Íránu, ale podle amerických úředníků zatím nerozhodl. Klíčovým faktorem zůstává fakt, že na Blízkém východě není nasazena ani jedna americká úderná skupina letadlové lodě. Nejbližší americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se nachází v Jihočínském moři a její přesun k Íránu by trval několik dní, spíše dva týdny. Zahájit rozsáhlé údery proti Íránu bez přítomnosti alespoň jedné, ideálně dvou letadlových lodí v regionu by bylo mimořádně riskantní – a to i v případě, že by se operace odehrála ve spolupráci s Izraelem.
To ale neznamená uklidnění situace. V okolí Íránu se objevují neobvyklé známky vojenské přípravy, zejména zvýšená aktivita amerického letectva v prostoru íránsko-pákistánské hranice. Tankovací letouny a průzkumné stroje zde zjevně neslouží rutinnímu výcviku, ale mapování protivzdušné obrany, logistických tras a velitelských struktur. Jde o typickou fázi, kdy se ještě nebojuje, ale připravuje se operační prostředí. Zvláštní pozornost přitahuje Balúčistán – oblast vhodná pro skryté a obtížně přičitatelné operace.
Spojené státy zároveň disponují rozsáhlou sítí základen v Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Iráku a Saúdské Arábii. Tyto základny umožňují rychlé zahájení leteckých operací, velení i logistickou podporu bez nutnosti masivního přesunu sil z USA. I bez letadlových lodí tak Washington drží v regionu významnou údernou kapacitu, která by mohla být v případě eskalace rychle aktivována – zejména ve spolupráci s Izraelem.