Poslanci schválili vládní novelu zákona o potravinách, podle níž má být od příštího roku ve větších supermarketech 55 procent potravin z Česka. Na novele vydělá skrze svůj Agrofert premiér Andrej Babiš osobně.
Ke schválené novele si redakce Neovlivní.cz nechala zpracovat právní analýzu od Anny Břenkové z kanceláře GHS Legal. Ta upozorňuje především na porušení pravidel Evropské unie, podle nichž jsou kvóty na české potraviny jsou na vnitřním trhu nepřípustné.
„Nynější koronavirová pandemie ukázala, jak důležitá je soběstačnost státu v klíčových oblastech nutných pro chod země. Schopnost, resp. snaha státu zajistit pro obyvatelstvo dostatek potravin, je bezesporu logická a úctyhodná. Podle předkladatelů návrhu je potravinová soběstačnost cílem, který stál na počátku návrhu. Na druhou stranu během pandemie to byli právě výrobci potravin i obchodníci, kteří dokázali saturovat trh bez větších problémů, především díky bezchybně a dlouhodobě fungujícím obchodním vztahům mezi všemi zainteresovanými subjekty napříč Evropou, a to navzdory restrikcím, které platily prakticky na celém kontinentu. Výpadek jednoho dodavatele tak byli schopni prakticky okamžitě nahradit.
Tím, kdo na novele vydělá, je premiér a jeho potravinářská divize Agrofertu. Ilustrace Shutterstock
Je trochu s podivem, že pokud se v Čechách stala symbolem „nedostatku“ taková komodita jako droždí, že stát cítí potřebu řešit právě potraviny, když jsme všichni mohli vidět, že jiné segmenty „státního zájmu“ fungovaly zcela mimo běžný systém a doslova s vypětím všech sil. Ve světle těchto argumentů zvažme i další okolnosti, které tato změna přináší, a zaměřme se i na samu o sobě problematickou definici „české potraviny“. V obchodně provázané Evropě, s volným tokem zboží-surovin, kdy mnohdy jediným kritériem je dodavatelská cena, eventuelně rychlost dodání, bude už sama specifikace tohoto termínu tvrdý oříšek.
Česko není soběstačné, a zákon jeho soběstačnost nezajistí