© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Syn amerického prezidenta zaskočil federální žalobce a těsně před procesem se přiznal ke všem devíti obviněním v kauze daňových úniků.
Milovaný syn se stal zásobárnou munice, kterou kritici roky pálili na amerického prezidenta. Jako vždy jde o peníze. Včetně těch s českou stopou.
Nemusíte být sympatizantem politiky amerického prezidenta Joea Bidena, a už vůbec jeho osobně. Jednu věc mu však upřete jen těžko: bezpodmínečnou lásku k rodině, již se nezdráhá dávat najevo. Veřejně ji projevoval nejstaršímu synovi, ale tam to bylo… snadné. Život Beaua Bidena byl až čítankově ukázkový.
Už před čtvrt rokem byl Hunter shledán vinným v samostatném případě obvinění z držení zbraní a užívání drog a stal se prvním trestně odsouzeným synem úřadujícího amerického prezidenta. Soudnímu procesu s přiznáním viny v kauze daňových úniků se díky čerstvému a překvapivému přiznání viny vyhnul.
A nyní se přiznal i v případě daňových úniků, píše BBC a dodává, že Hunter Biden tak zaskočil federální žalobce, kteří se chystali na vleklý a veřejný soudní proces. Americká média s ohledem na Hunterův neurovnaný život proces označila za “mučivý” pro Bidenovu rodinu. Rozsudek tak bude vynesen v prosinci.
Agenti specializovaného finančního úřadu ale již dříve vypověděli, že během své práce naráželi na zdržování a rozsáhlé obstrukce ze strany ministerstva spravedlnosti. „Spravedlnost by neměla být dvoukolejná a odvíjet se od toho, kdo jste a s kým jste spojeni,“ prohlásil podle NYT vyšetřovatel Gary Shapley. „Ale v tomto případě tomu tak je.“
Jen těžko byste mohli život Huntera Bidena definovat lépe: bylo pro něj určující právě to, kým je a s kým je spojen.
Joe Biden byl poprvé zvolen senátorem, když byly Hunterovi dva roky. Ať se pak během své kariéry věnoval Biden mladší čemukoli – pracoval pro banku, lobbistickou skupinu, hedgeový fond –, vždy existovalo podezření, že využívá jména svého otce. Že ovlivňuje, jak senátor hlasuje. Nebo naopak: že nejrůznějším hráčům světa prodává iluzi, že jim zařídí přístup k tatínkovi, jehož hvězda vystoupala do výšin v roce 2009, kdy se po dvě funkční období Baracka Obamy stal viceprezidentem USA. Posléze, když v roce 2021 usedl Joe Biden sám do prezidentského křesla, byla známost s první rodinou k nezaplacení.
Z druhé strany to schytává Biden starší: opakovaně čelí nařčení, že využívá úřad viceprezidenta/prezidenta k prosazování a ochraně zájmů svého syna.
Nic takového dosud nikdo neprokázal, nehledě na opakované pokusy republikánů vazby otce a syna napadnout. Další takové šetření právě běží pod republikánskou taktovkou v Kongresu, ovšem ani nejvytrvalejší z kritiků – Donald Trump – nedokázal ani v době, kdy seděl v Bílém domě, předložit reálné důkazy.
Jím jmenovaná federální soudkyně ve státě Delaware, Maryellen Noreika, nicméně na sklonku července pojistila, že se daňový a zbraňový delikt Huntera Bidena bude šetřit dál. Byla tím, kdo měl dát „razítko“ na navrženou dohodu o vině a trestu. Smetla pakt ze stolu, a tak muselo ministerstvo spravedlnosti poprvé v historii obvinit syna úřadujícího prezidenta.
Vzhledem k tomu, jak jsou mimosoudní dohody v USA běžné: Stalo by se to, kdyby Hunter Biden nebyl, kým je a s kým je spojen?
Hunter Biden se narodil v roce 1970, rok a den po starším Beauovi a rok a devět měsíců před jejich sestrou Naomi. V roce Hunterova narození měl Joe Biden už zaběhlou advokátní praxi a také byl poprvé zvolen za demokraty do okresní rady v pětitisícovém New Castle. Služba veřejnosti se mu zalíbila, a tak se už o dva roky později odhodlal k velkému kariérnímu skoku. Zariskoval a rovnou kandidoval do Senátu USA.
Během kampaně se plně opřel o rodinu. „Jeho sestra Valerie, která učila na kvakerské škole, se stala manažerkou kampaně. Jeho bratr Jimmy dohlížel na sbírání finančních prostředků. Nejmladší Frankie pomáhal organizovat dobrovolníky. I když děti byly ještě kojenci, Joeova manželka Neilia je nosila na všechna komunitní setkání a mítinky,“ popsal prostředí, ve kterém Hunter Biden vyrůstal, magazín The New Yorker.
New Yorker věnoval Hunterovi obsáhlý článek v roce 2019, tedy v době, kdy Joe Biden sháněl podporu pro získání demokratické nominace na boj o křeslo amerického prezidenta. A média navázaná na republikány začala rozmazávat pikantní historky o Bidenovi mladším. Autor textu Adam Entous píše, že během několika týdnů rozhovorů k němu byl Hunter stále otevřenější „i ohledně svých neúspěchů, vědom si toho, že mnoho příběhů, které mi vypráví, by jinak mohlo vyjít najevo pravděpodobně ve zkreslené podobě na Breitbartu (extrémně pravicový zpravodajský portál), nebo v pořadu Hannity (konzervativního politického komentátora Seana Hannityho). Chtěl chránit svého otce před postupným odhalováním vlastních chyb, a tak sdílel osobní příběhy, které podle něj není důvod skrývat. ‚Víš, každý má nějakou bolest. Každá rodina má trauma. Závislost existuje v každé rodině. A já… byl v té temnotě. Byl jsem v tom tunelu, nikdy nekončícím tunelu. Toho se nezbavíš. Jenom se naučíš, jak s tím zacházet,‘ řekl mi.“
ČTĚTE TAKÉ: Syn prezidenta USA, Zemanův poradce a český tendr na Dukovany
Hunterovo dětství těžce poznamenala tragédie z prosince 1972; o měsíc dříve byl Joe Biden poprvé zvolen senátorem. Zatímco si ve Washingtonu zařizoval kancelář, vzala Neilia děti do Wilmingtonu vybírat vánoční stromek. Na křižovatce jejich auto v podstatě roztříštil tahač s návěsem plným kukuřičných klasů. Neilia a maličká Naomi zemřely okamžitě. Beau měl na mnoha místech těla zlámané kosti. A Hunter utrpěl vážné poranění hlavy. „Hunter často říká, že jeho první vzpomínka z dětství je, jak se probudil v nemocniční posteli vedle Beaua, který se na něj otočil a řekl: ‚Miluji tě, miluji tě, miluji tě.‘ Dne 5. ledna 1973 složil Biden senátorskou přísahu v nemocničním pokoji svých synů,“ napsal Adam Entous.
Neštěstí rodinu ještě víc stmelilo, s výchovou dětí zaneprázdněného senátora pomáhali všichni příbuzní. A Biden s sebou často brával chlapce do Washingtonu. V americkém tisku lze dohledat vzpomínky tehdejších spolupracovníků senátora, jak kluci sedávali během schůzí personálu tátovi na klíně, slídili po budově Senátu a bavili se tím, že odposlouchávali zákonodárce schovaní v rohu sauny či v tělocvičně Kapitolu.
Pojďme přeskočit pár zábavných historek z dětství a dospívání, jejichž pojítkem je silné pouto, které mezi sebou Beau a Hunter měli, stejně jako přeskočíme druhý sňatek Joea Bidena se středoškolskou učitelkou Jill, dnes první dámou USA.
Přeneseme se do roku 1996, kdy Hunter absolvoval práva na Yale; předtím navštěvoval Georgetown University. „Mezi dvěma tituly vstoupil do jezuitského dobrovolnického sboru – katolické skupiny, která slouží marginalizovaným komunitám. Tam potkal svou první manželku, právničku Kathleen Buhle. Vzali se v roce 1993, v roce 2017 se pár rozešel. Mají spolu tři dcery,“ shrnula BBC.
V onom roce 1996 Joe Biden pracoval na svém znovuzvolení do Senátu a Huntera jmenoval zástupcem ředitele kampaně. „Hunter pronajal byt poblíž ústředí otcovy kampaně a začal pracovat jako právník v bankovní holdingové společnosti MBNA America, která byla jedním z největší dárců otcových kampaní. Ve věku 26 let vydělával více než sto tisíc dolarů, což bylo téměř tolik jako jeho otec,“ povšimli si v New Yorkeru.
Přišel by takový úspěch bez toho, kým Hunter Biden je a s kým je spojen?
Těžko. „Samozřejmě, mnoho dětí vlivných rodičů skončí na velmi dobrých pozicích. Ale u Bidenových je to znepokojující, protože senátor po mnoho let kázal proti tomu, co nazývá vlivem peněz na politiku,“ napsal konzervativní The American Spectator.
Hunterovi ovšem život v korporátu nevyhovoval. A zatímco Beau začal pracovat jako federální žalobce a začalo se šuškat o tom, že to jednou dotáhne opravdu daleko, Hunter se obrátil na washingtonského právníka Williama Oldakera, s nímž se znal z prvního pokusu otce o prezidentskou kandidaturu z roku 1987. Chtěl poradit, jak získat práci v Clintonově administrativě. Oldaker jej podle New Yorkeru spojil s tehdejším ministrem obchodu Williamem Daleym; ti dva spolu pracovali právě na neúspěšném prezidentském pokusu číslo jedna Bidena staršího.
„Daley, syn pětinásobného starosty Chicaga, mi řekl, že díky společnému prožitku – dětství v politických rodinách – cítil s Hunterem sounáležitost. Požádal své zaměstnance, aby ho vyhodnotili pro pozici ředitele politiky pro rozvíjející se internetovou ekonomiku. Hunter práci získal,“ píše New Yorker.
Koncem roku 2000 se Oldaker rozhodl založit lobbistickou společnost. A Huntera přizval na palubu. V Oldaker, Biden & Belair si osvojil praxi, jak přesvědčovat zákonodárce, aby posílali veřejné peníze na projekty klientů. Vymámil například prostředky na dobrovolnický program univerzity St. Joseph, jejíž studenti chodili doučovat děti na tamní vyloučené škole. „Hunter byl jako jeho otec. Osobně skvělý, velmi angažovaný, zvědavý na věc a pracovitý,“ popsal New Yorkeru prezident univerzity Timothy Lannon. „A samozřejmě měl velmi silné příjmení, s nímž se nám výrazně vyplatilo operovat v našich vlastních lobbistických snahách.“
Ano – je těžké odmyslet, kdo jste a s kým jste spojení.
Co popisují liberální média s odkazem na tvrzení obou Bidenů a jejich spolupracovníků shodně: otec a syn si dávali záležet, aby se o Hunterově práci nebavili. Citovaný William Oldaker například popsal, jak se Hunter vyhýbal čemukoli, co by vyžadovalo pomoc od Bidena staršího. „Radil jsem mu, aby své klienty omezil převážně na jezuitské univerzity. Zkrátka aby nelovil mezi firmami typu McDonnell Douglas (americký výrobce letadel, a to i vojenských, pozn. red.).“
Zhruba v tomto období se ovšem život Huntera Bidena definitivně dostal na šikmou plochu. Nákladný dům, drahé školy pro děti, drahý životní styl, do toho nějaká ta nevýhodná investice; byl tu stálý tlak na vydělávání peněz. Prostředí klubů a VIP podniků, kde se velký byznys dělá, také zrovna nepomáhalo.
Ač se jeho otec rozhodl kvůli rodinné zátěži – příbuzní měli problém s alkoholismem – abstinovat už v mladém věku, Hunter začal pít jako teenager. Na univerzitě přidal cigarety, občas kokain. Rekreačně. „Počátek nového tisíciletí byl obdobím, kdy začal podle svých slov opravdu hodně pít,“ uvedl NYT.
Žena a děti žily ve Wilmingtonu, odkud Hunter dojížděl do Washingtonu vlakem. Časem začal dávat přednost skleničce před posledním spojem domů. Pokusil se léčit, nastoupil na měsíc do střediska pro léčby závislostí, byl to Beau, kdo ho pak vodil na setkání Anonymních alkoholiků. Vydržel sedm let. Pak následoval opakovaný scénář: pád do závislosti, pokusy se léčit, selhání a s ním spojený pocit vlastní nedostatečnosti. Jako když se v roce 2013 rozhodl přidat k rezervám amerického námořnictva. Byl přidělen k jednotce na základně Norfolk, odkud ho však záhy propustili po pozitivním testu na kokain.
Znovu skočíme v čase, a to do roku 2008, kdy se Joe Biden pokusil podruhé – a podruhé neúspěšně – získat prezidentskou nominaci své strany. V primárkách si nevedl zvlášť dobře a záhy z klání odstoupil. Vítězný nominant demokratů Barack Obama ho pak v srpnu představil jako svého kandidáta na viceprezidenta. Zatímco však vychvaloval Joea Bidena i jeho nejstaršího syna Beaua, který byl v té době už generálním prokurátorem a chystal se odjet s národní gardou do Iráku, o Hunterovi se nezmínil. A tomu se doneslo, že Obamovi rádci vidí jeho lobbistické aktivity jako problém.
„Hunter svým klientům řekl, že už je nebude zastupovat. Řekl mi, že chtěl, aby měl jeho otec čistý štít. Nechtěl ho žádným způsobem ohrozit,“ píše novinář New Yorkeru Adam Entous.
V září téhož roku podle oficiálního životopisu založil Hunter Biden vlastní konzultační společnost Seneca Global Advisors, která se specializovala na pomoc malým a středním podnikům expandovat na zahraniční trhy. Přibral společníky, založil i další firmy, portfolio se rozrůstalo.
Zlomový byl rok 2012. Tehdy se spolu s obchodním partnerem Devonem Archerem seznámili s jistým Jonathanem Lim, který vedl čínský private equity fond. A za pár měsíců společně založili společnost, která měla investovat čínský kapitál do firem mimo Čínu. Vznikl fond BHR Partners se sídlem v Šanghaji.
„Firma pomáhala financovat australskou uhelnou těžařskou společnost ovládanou čínskou státní firmou. Pomáhala dceřiné společnosti čínského obranného konglomerátu při nákupu michiganského výrobce autodílů,“ vyjmenovává BBC.
Sporných situací začalo přibývat. Bulvární New York Post například vylíčil otazníky nad cestou viceprezidenta Bidena do Pekingu v prosinci 2013, kde se setkal s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Politik si s sebou na cesty vždy brával někoho z rodiny, do Číny se s ním tehdy vypravila vnučka Finnegan a zájem projevil i její otec Hunter. Ten se krátce po příletu setkal v hale hotelu, kde byla ubytovaná americká delegace, se svým partnerem Lim. A představil ho otci.
Nestalo se zřejmě nic víc, prezidentův syn a Li pak odešli na soukromou schůzku. Ale mezi Bidenovými poradci propuklo znepokojení, do jakého světla to viceprezidenta staví. „I když se nic zlého nedělo, Hunterovo chování vyvolalo otázku, zda nevyužívá přístup k otci ke svému prospěchu,“ řekl magazínu bývalý vysoce postavený člen Bílého domu.
Hunterův společník v BHR Devon Archer se za dalším byznysem vypravil na Ukrajinu. V Kyjevě se setkal s Mykolou Zločevským, spoluzakladatelem skupiny Burisma, jednoho z největších ukrajinských producentů zemního plynu. Zločevský seděl v proruské vládě Viktora Janukovyče coby ministr ekologie. Po Janukovyčově pádu v roce 2014 zahájilo nové vedení země čistky. Úřady v Kyjevě, s podporou administrativy Baracka Obamy, vyšetřovaly i roli Zločevského. Zejména chtěly zjistit, nakolik zneužil své vládní angažmá k udílení licencí pro průzkum ložisek cenné suroviny své Burismě.
Zločevský reagoval na obvinění návrhem sestavit prestižní mezinárodní radu, která by na Burismu dohlížela a zavedla západní standardy transparentnosti. Do rady získal bývalého prezidenta Polska Aleksandra Kwaśniwského, kterému doporučil, aby se pokusil získat i Američana Archera. A ten na nabídku kývl. Záhy, po několika právních konzultacích, které si u svého partnera Huntera Bidena vyžádal, se k radě Burismy připojil i Biden mladší.
A to byl problém, protože hlavním „mužem“ Bílého domu pro vztahy USA s proevropskou Ukrajinou byl Biden starší; v dobových textech je nazýván hybnou silou v plánech Kyjeva bojovat proti rozsáhlé korupci. Sám se ovšem dostal do možného střetu zájmů, který muselo komentovat ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Jen Psaki tehdy prohlásila, že úřad nemá obavy z vnímaného střetu zájmů, protože Hunter Biden je „soukromá osoba“.
Zmiňovaný New Yorker k této otázce sehnal i vyjádření samotného Kwaśniewského. „Řekl mi: ‚Nikdy jsme s Hunterem nemluvili o tom, jak nám může viceprezident pomoci. Upřímně? My takovou pomoc ani nepotřebovali.‘ (…) A Hunter vzpomínal, že o Burismě mluvil s otcem jedinkrát: ‚Tatínek mi řekl, že doufá, že vím, co dělám. A já mu odpověděl, že vím.‘“
Ve svých pamětech, které vydal v roce 2021 a nazval je „Beautiful Things“, pak rozvádí myšlenku, jestli se k této práci dostal jen díky svému příjmení. „Možná… Ale – moje reakce na podobné námitky vždy byla pracovat o to usilovněji. Aby mé úspěchy stály samy o sobě.“ Projevil nedostatek soudnosti? V knize má jasné „ne“. „Neudělal jsem nic neetického a nikdy jsem nebyl obviněn z protiprávního jednání.“
Přesto je ukrajinské angažmá obou Bidenů dodnes na předních místech soupisky prohřešků shromážděných republikány. Ti se opakovaně snaží doložit, že se viceprezident v roce 2016 zasadil o odvolání ukrajinského nejvyššího státního zástupce Viktora Šokina. Muže, který vyšetřoval případ Burisma. „Republikáni tvrdili, že jak Joe, tak Hunter Biden obdrželi od vedení Burismy 5 milionů dolarů jako díky za odvolání Šokina. Pro tato tvrzení však neexistují důkazy,“ napsala BBC.
Později, díky úniku z Hunterova laptopu (který během opilecké eskapády nechal v opravně, kam ho přinesl politý vodou), novináři zrekonstruovali, že si na Ukrajině vydělal v roce 2013 více než 800 tisíc dolarů a v roce 2014 více než 1,2 milionu dolarů.
„Od roku 2013 do roku 2018 vydělal Hunter Biden a jeho společnost asi 11 milionů dolarů. Šlo o peníze, které získal za svou roli právníka a člena představenstva ukrajinské firmy obviněné z úplatkářství a ze spolupráce s čínským obchodníkem, který je nyní sám obviněn z podvodu,“ stojí v analýze NBC News.
A to je první česká stopa v příběhu. Oním čínským obchodníkem nebyl výše zmiňovaný pan Li, ale v Česku dobře známý Jie Ťien-Ming, zakladatel čínské společnosti CEFC China Energy a poradce prezidenta Miloše Zemana.
Hunter Biden v onom obsáhlém textu v New Yorkeru popisuje, že se s Jie seznámil v době, kdy seděl ve správní radě organizace World Food Program USA – neziskového projektu, který získává peníze pro stejnojmenný program OSN určený zejména pro boj s hladomorem a humanitární pomoc po celém světě.
„Hunter doufal, že by Jie mohl přispět na pomoc velkým darem,“ popisuje Adam Entous. Na společné večeři pak podle jeho slov čínskému podnikateli nabídl, že využije svých kontaktů a pomůže mu identifikovat investiční příležitosti pro CEFC v projektech na zkapalnění zemního plynu v USA. A takové příležitosti našel, v roce 2017 připravovali s Jie společný podnik. „CEFC se chystala investovat čtyřicet milionů dolarů do projektu na Monkey Island v Louisianě, přineslo by to tisíce pracovních míst. ‚Byl jsem na to pyšnější, než si dokážete představit,‘ řekl mi.“
V únoru 2018 byl ovšem Jie v Číně zatčen, obviněn z rozsáhlé korupce a nenávratně zmizel ze scény. Dohoda s Hunterem Bidenem pochopitelně padla.
Zajímavá je na příběhu i druhá česká stopa: podnik s CEFC připravoval spolu s Bidenem mladším Brit usazený v Praze James Gilliar. Jak jsme popsali loni v červnovém magazínu Neovlivní.cz, Gilliar se vůbec objevuje u zajímavých obchodů. Angažoval se u nákupu australské firmy na těžbu lithia skupinou ČEZ, přičemž státní obchod provázela utajená provize. Stejný muž se teď pohybuje v zákulisí historicky největší zakázky na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně.
Gilliarovo jméno figuruje v řadě e-mailů nalezených v Hunterově laptopu. A z náznaků by se mohlo zdát, že při přípravě projektu na Monkey Island se myslelo i na podíl pro Joea Bidena. Proti tomu se Gilliar ohradil, listu Wall Street Journal v roce 2020 napsal: „Rád bych objasnil veškeré spekulace, podle kterých byl v roce 2017 bývalý viceprezident Biden nějak zapojen do diskusí o naší potenciální obchodní struktuře. Nejsem si vědom žádného zapojení bývalého viceprezidenta.“
Takže znovu: lze vršit spekulaci, upozorňovat, jak to působí, ale v tuto chvíli to vždy skončí u toho, kým je Hunter Biden a s kým je spojen.
Jestliže se teď v USA přetřásají příjmy Huntera Bidena a etika jeho podnikání, on sám se v posledních letech věnoval nové rodině, kterou založil.
Rozvodová bitva s první ženou probíhala v průběhu roku 2016 a skutečně to nebylo v rukavičkách, rozluku provázelo přetahování o majetek a veřejné praní špinavého prádla včetně příběhů o prostitutkách a drogách.
Hunter Biden ani nezastíral, že znovu propadl závislostem. Na dno ho (znovu) poslala smrt bratra Beaua, který v květnu předchozího roku podlehl zákeřnému nádoru na mozku. Bylo mu 46 let.
Jediný, koho kolem sebe tehdy Hunter snesl, byla vdova po Beauovi Hallie. Sblížili se. Vzájemná podpora přerostla ve vztah a byl z toho skandál rozmáznutý v bulváru. „Vdova po Beauovi Bidenovi má poměr se ženatým mužem!“ psal New York Post.
Joe Biden, který viděl, v jak křehké psychické kondici se Hunter nachází, vydal prohlášení, které se muselo těžce bít s jeho katolickou výchovou. Podpořil je: „Všichni máme štěstí, že se Hunter a Hallie našli, když skládali své životy znovu dohromady po tom ohromném smutku, který nás zasáhl…“
Vztah ale nevydržel. Hunter v pamětech připustil, že to celé začalo „jako vzájemné zoufalé uchopení lásky, kterou jsme oba ztratili. A rozpad vztahu tuto tragédii jen prohloubil.“
Zcela propadl alkoholu. „Tak zoufale jsem toužil po drinku, že jsem nedokázal zvládnout cestu mezi obchodem s alkoholem a mým bytem, aniž bych odvíčkoval láhev a napil se.“
Zhubl dvacet kilogramů: „Nejedl jsem nic moc nad rámec toho, co bylo k dispozici v obchodě s pitím: doritos, vepřové kůže, ramen nudle. Můj žaludek nakonec nezvládl ani nudle.“
A přitom tu pro něj pořád byl jeho otec. Tehdy ještě viceprezident. „Dorazil jsem k němu domů. Řekl mi: ‚Vím, že ti není dobře, Huntere. Potřebuješ pomoc.‘ (…) Nikdy mi nedovolil zapomenout, že není vše ztraceno. Nikdy mě neopustil, nikdy se mi nevyhýbal, nikdy mě nesoudil, bez ohledu na to, jak špatně věci dopadly – a věřte mi, že to pak bylo ještě mnohem, mnohem horší.“
Stal se závislým na cracku. Střídal ženy jako na běžícím pásu. Na Lunden Roberts, která mu v roce 2018 porodila dceru Navy Joan, si ani nepamatoval. O otcovství ho přesvědčily až testy DNA, a i tak se pak roky přetahoval o výši výživného.
Sám tvrdí, že ho zachránila jeho druhá žena, jihoafrická filmařka Melissa Cohen. Seznámili se v hotelu v Los Angeles. U večeře, kterou si spolu dali, jí přiznal, že je závislý na drogách. „Řekla mi: ‚Už ne, s tím jsi skončil‘. Byl březen 2019.“
Vzali se po šesti dnech. V říjnu 2019 Hunter Biden oznamuje, že odstoupí z představenstva BHR. Vzdálí se i politice. Píše paměti. V březnu následujícího roku mu Melissa porodí pátého potomka: Syna Beaua.
Teď je prý čistý. Maluje. Georges Berges, majitel galerie v New Yorku, která jeho díla vystavuje a zajišťuje jejich prodej, pro USA Today sdělil, že Hunter Biden bude „jedním z nejdůležitějších umělců tohoto století“. A v katalogu najdete cenovky v hodnotě i půl milionu dolarů. Prodávaly by se obrazy za takhle horentní sumy, kdyby na nich nestál podpis Hunter Biden? Těžko říct. Nakonec jde vždycky i o to, kdo jste a s kým jste spojeni.
Zdroj náhledové foto: WIki