Příběh Čecha zatčeného v Senegalu se odehrál na pozadí vládní transakce

Českého manažera Ilju Mazánka převážejí z policejní cely do “ostré” věznice, mateřská firma Transcon za ním striktně stojí. “Obvinění je nesmyslné”.

Byl pátek 22. listopadu 2019, když tehdejší velvyslanec České republiky v Senegalu Miloslav Machálek v Dakaru asistoval u podpisu smlouvy o financování čtyřmiliardového projektu na rekonstrukce senegalských letišť. Hlavním dodavatelem se stala česká soukromá společnost Transcon, celý projekt byl ale zaštítěn Českou republikou.

Na financování se totiž hlavní měrou podílel státní peněžní ústav Česká exportní banka, rekonstrukci letišť pak pojistila Exportní garanční a pojišťovací společnost, rovněž vlastněná českým státem. Detaily ZDE. Po pěti letech, kdy se v Senegalu změnil politický režim a země se ocitla v silné finanční tísni, se celý projekt nyní ocitl na blacklistu současného prezidenta a vlády.

Zatčený byl klíčový manažer české společnosti Transcon Ilja Mazánek, senegalské úřady vyšetřují i samotnou firmu. Jde přitom o největší český rozvojový projekt v Africe, kde Západ dlouhodobě ztrácí geopolitický vliv a snaží se tu stále silněji prosadit Rusko a Čína.

Důkazy senegalských úřadů v tomto případě jsou ovšem podle právníků firmy, advokáta Mazánka i diplomatických zdrojů chatrné. Zjednodušeně řečeno: Senegalci podezřívají Mazánka a Transcon ze zpronevěry peněz určených na rekonstrukce letišť. To je ovšem vzhledem k účasti obou států na celé operaci krajně nepravděpodobné, pokud u toho neasistovali zástupci obou zemí.

“Obvinění se týkají údajných daňových úniků a nezaplacení cel, přestože celý projekt, na kterém se podílíme, má v Senegalu registrovanou vládní výjimku o generálním osvobození od cel, daní a poplatků. Je důležité zdůraznit, že plátcem projektu je Česká exportní banka, která spolu s českými i senegalskými úřady, například ministerstvy financí a celní správy zároveň provádí audit veškerých finančních transakcí spojených s projektem. V právním kontextu by tedy na lavici obžalovaných muselo spolu s firmou Transcon sedět i ministerstvo financí Senegalu a dokonce i samotný celní úřad,” uvedl pro Neovlivní.cz generální ředitel společnosti Transcon Vladimír Drábek.

A pochybnosti mají i europoslanci. Český zástupce v Evropském parlamentu Tomáš Zdechovský kvůli tomu dokonce vyzval ¨budoucí šéfku unijní diplomacie Kaju Kallas, aby se případu věnovala.

“Obvinění proti panu Mazánkovi jsou nepodložená a nezakládají se na realitě. Tato obvinění nejenže poškozují pověst člověka, který se zasloužil o pokrok Senegalu, ale také hrozí podkopáním důvěry českých investorů a podnikatelských subjektů. Takový vývoj by mohl mít dalekosáhlé důsledky a potenciálně odradit české podniky od budoucích investic v Senegalu,” napsal Zdechovský Kaje Kallas a požádal ji, aby na případ ze své nové pozice dohlédla.

Mimo jiné i proto, že případ Mazánek a Transcom není výjimečný. Podle diplomatických zdrojů v posledních týdnech v Senegalu podobně dopadli zástupci dalších firem z Evropské unie. Existuje tak podezření, že jde o cílenou kampaň proti vícero unijním firmám.

Samotný Mazánek trávil poslední dny v policejní cele poté, co se se zablokovaným pasem pokusil přejít do Mauritánie. Nejnovější zprávy od jeho právníků nicméně hovoří o tom, že manažer má být nyní přemisťován do klasické věznice, kde jsou nesrovnatelně horší podmínky.

České ministerstvo zahraničí spustilo záchrannou misi, jak Mazánka co nejrychleji dostat zpoza senegalských mříží. Vyjednávání ale zatím k ničemu nevedla. Senegalci totiž podle zjištění Neovlivní.cz požadují za okamžité propuštění Ilji Mazánka obří sumy – začínají na 1,5 milionu euro.

A jak zdůraznil šéf Transconu Drábek firma svému manažerovi věří: “Nemám důvod panu Mazánkovi nevěřit. Ta obvinění jsou nesmyslná, to je zjevné, tudíž pan Mazánek je v tuto chvíli obviněn neprávem.”

Zdroj náhledové foto: Ministerstvo zahraničí