Příběh Vladimíra Stehlíka, kapitána průmyslu, co skončil na mizině na sídlišti

Kdysi byl vydávaný za vzor české cesty privatizace, kladenskou Poldovku ale pohřbil.

Policejním stíháním a nekonečným taháním po soudech skončilo před lety podnikání bývalého kapitána českého průmyslu – Vladimíra Stehlíka. Jeho úspěšná firma Bohemia Art koupila od státu v roce 1993 už tehdy těžce ztrátovou kladenskou huť Poldi, která dostala těžkou ránu po rozpadu socialistického hospodářského společenství RVHP.

Stehlík poslední roky žil coby důchodce v Kladně na sídlišti. Svůj pád připisoval spikleneckým scénářům, že Poldi vadila coby konkurence Evropské unii, a proto musela ke dnu. On sám se prý nedopustil ničeho špatného. Proto také nepřijal amnestii prezidenta Václava Klause.

Dvacet let po obvinění tak byl Stehlík odsouzen za půlmiliardovou škodu, kterou měl ocelárnám způsobit. Trest díky amnestii nedostal, Stehlík s tím však nesouhlasil; v soudech pokračoval.

Do života Stehlíka nechal v minulých letech nahlédnout filmový dokument s názvem Ocelové slzy. Bývalý podnikatel, kterému zjevně chybí všechny zuby, v něm v jednu chvíli vytáhl na kameru z kapsy košile zubní protézu a pochlubil se, že ji má zadarmo. Protože nemá peníze. “Mám důchod 13,5 tisíce. Zbývá mi asi 30 korun na den,” vyprávěl před kladenskými paneláky o svém osudu. Předtím ještě do kamery zazpíval procítěně píseň Kladnó, ty černé Kladnóó, na tebe nikdy nezapomenúúú…

Podobně neslavně jako on sám skončila i samotná Poldi. A to i přesto, že se několikrát blýsklo na lepší časy. Některé provozy jako strojírny či válcovny převzaly a úspěšně provozují jiné firmy. A srdce Poldi, ocelárnu, koupila německá firma Scholz a přejmenovala na Poldi Hutte.

Areál, který do té doby využívali mimo jiné filmaři coby kulisu evokující stav po bombardování za války, začali Němci modernizovat. Jenže investice dokončovali v roce 2009, kdy došlo ke světové hospodářské krizi, a tak nakonec vycouvali. Novým majitelem se stala firma Rucarto Limited z Kypru, za kterou zřejmě stály ruské peníze. Poldi pak opět zkrachovala a v dubnu 2018 šla do dražby. Vyvolávací cena byla 160 milionů korun.

Sám Stehlík se opakovaně pokoušel o vstup do politiky. Coby nezávislý kandidoval už v roce 1996 do Senátu, později na přelomu tisíciletí byl lídrem Strany za životní jistoty na Kladensku a chtěl do sněmovny. Následně se ještě pokoušel stát se europoslancem. Ani jednou neuspěl.

Zdroj náhledové foto: Archiv