„V Česku sledujeme znepokojivý trend: relativizaci, přepisování či přímo popírání významu roku 1989. Nejde o nevinnou diskusi o historii, ale o symptom hlubšího problému. Ztrácíme schopnost rozpoznat, odkud přichází hrozba, a oslabuje se základní společenský instinkt bránit demokratické hodnoty,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Válka na Ukrajině je přímou demonstrací toho, jak rychle lze svobodu ztratit, pokud se agresor rozhodne převzít iniciativu a pokud napadená země zůstane sama. Ukrajina je zrcadlem: ukazuje nám, že mír a svoboda není samozřejmost a že bez aktivní obrany se i fungující stát může během týdnů zhroutit pod tlakem vojenské, informační a ekonomické agrese.
Politika postupných kroků: jak Západ pomohl Rusku získat čas
Postupná a váhavá politika v oblasti pomoci Ukrajině – politika postupných kroků – umožnila ruské armádě adaptovat se, vybudovat hloubkové linie obrany, rozšířit výrobu munice a zapojit podporu autoritářských partnerů. Tato postupná politika zároveň ochránila Putina před domácím tlakem: místo aby čelil komplexním důsledkům, řešil jednotlivé krize odděleně, bez systémového nárazu.
Typickým příkladem je debata o „zásadních převratech“ – přehnané očekávání, že jeden typ zbraně rozhodne válku vzpomeňme si na HIMARS. Takové úvahy odvádějí pozornost od skutečnosti, že vítězství závisí na kombinaci arzenálu, tempa a dlouhodobé strategie.