© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Policie i státní zástupci přesto odmítli stíhat zjevně pochybnou reklamu, skrze kterou Babišovy firmy přesouvaly stovky milionů.
Na rozdíl od dotační části kauzy Čapí hnízdo, tu reklamní považovali insideři z bezpečnostních složek i justice za jasnou trefu: propagace firem z holdingu Agrofert za více než čtvrt miliardy objektivně nemohla na rozestavěné Babišově farmě proběhnout, bylo tedy vysoce pravděpodobné, že byla fiktivní.
I případ reklamy nakonec skončil ale bez obvinění. Tento týden rozhodnutí policie i žalobců, kteří kauzu v minulých dvou letech opakovaně takzvaně odložili, posvětil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „S těmito závěry obou orgánů činných v trestním řízení se NSZ ztotožnilo a neshledalo ani prostor pro možné doplnění dokazování,” stojí ve Střížově stanovisku, které tlumočil jeho mluvčí Petr Malý.
Milionové platby holdingu za údajnou reklamu na Babišově víkendovém sídle přitom v minulosti zpochybnila přímo dlouholetá účetní Agrofertu Věra Knobová.
Její svědectví na policii jsme už dříve získali a zveřejnili. Na přímý dotaz kriminalistů, zda Farma Čapí hnízdo poskytovala nějaké reklamní služby, Věra Knobová do policejního protokolu uvedla: “To těžko, vždyť tam byla investiční výstavba.”
Knobová, která působila před tím jako hlavní účetní celého holdingu a s Babišem se dle vlastních slov zná od roku 1995, pak na doplňující otázku dodala, že si nevzpomíná ani na žádnou fakturu či smlouvu spojenou s reklamou.
V době, kdy Knobová měla na starost účetnictví Čapího hnízda, přitom na účtu farmy přistály miliony hned z několika holdingových firem: Prechezy, Agrofertu či německé chemičky SKW Piesteritz. Když jí s tímto faktem policie konfrontovala a předložila jí čtyři účetní doklady, Knobová uvedla, že to asi musela zapomenout, protože ji to vlastně nezajímalo.
“Podle předložených dokumentů tam tedy nějaká reklama probíhala. Mě šlo o to, aby to bylo správně zaúčtováno,” reagovala účetní, kterou na výslech doprovodil jeden z klíčových Babišových spolupracovníků, právník Alexej Bílek.
Původní věta účetní Knobové, že tehdy na farmě těžko mohla reklama probíhat, má hlubokou logiku. V roce 2009, kdy přišly první platby za údajnou propagaci, totiž bylo premiérovo víkendové sídlo ještě ve výstavbě. Hotové bylo až o rok a půl později. Nikdo tedy tehdy reklamu vidět ani nemohl. Navíc z marketingového hlediska je tuplovaný nesmysl, aby si reklamu na stavbě v polích kdesi u Benešova platila německá chemička.
Řadoví kriminalisté se přitom podle dřívějších zjištění Neovlivní.cz přiklonili k názoru, že reklama na Čapím hnízdě byla fiktivní a fakticky neproběhla. Farma ale díky příjmům z inzerce mohla splácet úvěr. A firmy z premiérova holdingu si naopak mohly reklamu dávat do nákladů, snižovat tak daňový základ a tím i daně, které následně odváděly státu.
K obvinění jim ale tehdy chyběl podstatný důkaz: vyčíslení škody, která státu takovým způsobem mohla vzniknout. A ten měla dodat finanční správa, kterou v klíčové době vyšetřování ovládala Alena Schillerová coby ministryně financí.
Jenže tehdy nic takového nedodala. Na přímý dotaz Neovlivní.cz to v roce 2022, kdy padl rozhodující verdikt o odložení případu, potvrdil mluvčí státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. “Konkrétní výše škody poškozeným vyčíslena nebyla,” uvedl Cimbala.
Sama Alena Schillerová vždy odmítala, že by její podřízení takto politicky citlivou kauzu mohli zamést pod koberec. “Vylučuji to, že by úředníci Finanční správy tak jednali. Předjímáte, že by dostávali nějaké pokyny? To je úplně vyloučeno,” kategoricky reagovala ještě v pozici ministryně na pochybnosti poslanců.
V minulosti přitom právě v této kauze už jednou finanční správa pod vedením ANO prokázala, co jim je bližší: právo nebo byznys Andreje Babiše?
Na daňový rozměr inzerce na Čapím hnízdě totiž už před deseti lety upozornila Prahu německá finanční správa. Jejím zaměstnancům se nezdála reklama, kterou si u Babišova víkendového sídla objednala německá chemička SKW Piesteritz z holdingu Agrofert. Šlo o reklamní výdaje za devět milionů a německý finanční úřad měl podezření na daňový únik.
Němci předali upozornění české finanční správě v roce 2014, v době, kdy resort financí řídil přímo Andrej Babiš. Jak následně oficiálně potvrdila finanční správa pro portál Seznam Zprávy, s německým podnětem se nic nestalo. Nikdo jej policii, ani konkrétnímu finančnímu úřadu k vyřešení nepředal.
V podezření v celé kauze přitom byli manažeři holdingových firem Agrofertu, ale také přímo sám Andrej Babiš, jak vyplývá z obchodního rejstříku. Právě on byl totiž předsedou představenstva a generálním ředitelem Agrofertu až do ledna 2014. A právě Agrofert byl podle zprávy OLAF a znaleckého posudku České znalecké jedním ze zadavatelů reklamy na olbramovické farmě.
“V podezření jsou samozřejmě v první řadě statutární zástupci farmy Čapí hnízdo na jedné straně a statutární zástupci firem holdingu, které onu reklamu měly zadávat,” uvedl senátor Tomáš Goláň, který svým trestním oznámením vyšetřování případu rozhýbal.
Holding Agrofert i sám poslanec Andrej Babiš již dříve jakoukoli trestnou činnost spojenou s farmou Čapí hnízdo odmítli.
„Jsme samozřejmě připraveni k součinnosti, ale stále trváme na tom, že vše v této oblasti na farmě Čapí hnízdo proběhlo podle zákona,“ znělo stanovisko holdingu.
Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO