2019: Největším hráčem ve zdravotnictví se může stát Agrofert

Andrej Babiš se stahuje ze zdravotnictví. Tento závěr musí učinit každý, kdo sleduje aktivity skupiny Hartenberg, zdravotnické součásti holdingu Agrofert. Končí přípravná fáze a Andrej Babiš se chystá ovládnout značnou část zdravotnického systému. Tato úvaha zas vyplývá z hodnocení, co podniká vláda premiéra Babiše v sektoru zdravotnictví.

Slovenský miliardář vstoupil do světa velkého byznysu a politiky jako majitel průmyslově-zemědělského komplexu, který pokrývá jeho značnou část – od výroby chemických hnojiv přes produkci zemědělských komodit a obchod s nimi až k dodávce potravin do maloobchodu. V postkomunistických zemích to není unikátní výkon. Bohatě dotovaný sektor, který má jen v České republice obrat půl bilionu korun ročně, se stal základnou moci oligarchů také v Chorvatsku, Maďarsku, na Slovensku a v Litvě. Babišův Agrofert je dnes ovšem největší.

Ilustrace: Shutterstock

Proto vzbudilo mimořádnou pozornost, když v květnu 2014, tedy čtyři měsíce poté, co se stal zemědělský velkopodnikatel vicepremiérem, rozšířilo impérium Agrofert aktivity do úplně jiného sektoru, konkrétně do zdravotnictví s roční spotřebou 300 miliard převážně z veřejných zdrojů. Přesněji řečeno, do bílého sektoru vstoupila firma Hartenberg Investment, kde drží 88 procent akcií sesterská firma Agrofertu SynBiol.

Hartenberg začal skupovat reprodukční kliniky po celém Česku, a tak se jeho dcera jménem FutureLife záhy stala v tomto oboru dominantním hráčem. Následovaly další akvizice, jakými byly polikliniky ve Velkém Meziříčí a v Praze-Modřanech nebo laboratoře Vidia Diagnostika; vedle toho se Hartenberg chtěl prosadit v oboru intenzivní dlouhodobé péče. Babiš, přesněji jeho zdravotnický partner Jozef Janov, se tak pustil do nákupů těch zdravotnických zařízení, která pojišťovny dobře honorují, případně mají vyhlídku, že to bude lepší.

SIGNÁL JMÉNEM HARTENBERG

Přístup Hartenbergu se zpočátku příliš nelišil od strategie jiných finančních investorů, jakými jsou především Penta Marka Dospivy nebo Agel Tomáše Chrenka, případně zahraničních koncernů typu rakouského Vamedu.

Janov s ním ovšem skončil už v roce 2016. Tehdy se zbavil nemocnice v Opočně, která měla být základem pro divizi intenzivní dlouhodobé péče, a symbolicky pořídil za volný kapitál internetový obchod se spodním prádlem Astratex.

Něco se změnilo. Především se ani nerozjel pokus o privatizaci nemocnic. Pokud ovšem holdingy nemají zájem o nemocnice, kterými projde víc než polovina zdravotnického rozpočtu, pak se omezují na určitý typ speciálních služeb, případně se smiřují s rolí věčných dodavatelů, kteří se s veřejnými nemocnicemi handrkují o marže.

Své rozhodnutí Jozef Janov zdůvodnil logicky. Privatizace se stala v českém zdravotnickém systému sprostým slovem, proto se k privatizaci nabízejí pouze ty nemocnice, které veřejný sektor – obvykle menší města typu Frýdlantu, Rumburku nebo Sušice – nedokáže financovat, nechce však zrušit nákladnou akutní péči.

„Měli jsme možnost pár takových nemocnic analyzovat v Česku i na Slovensku, ale ve většině případů jsme řekli, že do toho nepůjdeme,“ vysvětlil manažer.

Soukromý partner může v takových nemocnicích zavést efektivnější provoz (obvykle se tím myslí zrušení nevýnosných oddělení), maximálně však dostane špitál ze ztráty, o zisku nemůže být řeči. Jeho skepsi daly za pravdu zkušenosti ostatních finančních skupin, jejichž pokusy byly obvykle předposledním dějstvím, než se venkovská nemocnice změnila na polikliniku. Venkovské nemocnice je možné udržet v Rakousku, připustil Janov, něco podobného však je možné jen v zemích, které zdravotníkům posílají nejméně devět procent HDP. Česko se na takovou úroveň dostane, pokud stát ročně připlatí sto miliard.

POZVÁNKA PRO KONCERNY

Takový byl stav zdravotnické expanze Agrofertu koncem roku 2016 a nic se nezměnilo až do roku 2018, kdy Babišovo hnutí ANO konečně získalo kontrolu nad ministerstvem zdravotnictví.

Od té doby se pro podnikání Hartenbergu zlepšil pouze jeden z důležitých parametrů. Ministr Adam Vojtěch připravuje novelu zdravotnických zákonů, podle které budou pojišťovny hradit umělé oplodnění ženám až do čtyřiceti let. Blýská se na velkou změnu poměrů celého zdravotnictví, při které dostanou od listopadu 1989 nevídanou šanci velcí investoři.

Kdo a co otevírá prostor velkým hráčům? A mají firmy z premiérova svěřenského fondu šanci stát se lídrem v bílém resortu. Odpovědi jsme přinesli v březnovém magazínu Neovlivní.cz. Cesta k němu vede tudy: