Proč nejsou léky. Zdravotnictví se rozpadá

Navzdory epochálnímu navýšení zdravotnických rozpočtů se dostupnost péče zhoršuje.

Tolik peněz jako v posledních letech do českého zdravotnictví dosud neputovalo. A přesto se prezidentská kampaň znovu mohla točit na chybějících lékařích v okresech a novinové titulky plnit zprávami o týdny trvajících výpadcích jednotlivých léků. Rada ministra zdravotnictví, ať si pacienti obvolají sto lékáren a třeba někde uspějí, jen umocnila dojem, že se celý obor vymkl kontrole.

Je tomu tak? Jak se dočtete v následujícím rozboru, pokud se dostupnost péče i přes epochální navýšení zdravotnických rozpočtů zhoršuje, lze jen těžko vyloučit závěr, že se celý systém rozpadá.

Na začátku současné sezóny respiračních chorob se Nurofen sháněl hůře než v předchozích letech. Sirup nezbytný pro sražení horečky u malých dětí nakonec vláda musela shánět v cizině; podařilo se to až pár dnů před Vánocemi.

Další zprávy popisují, jak se prohlubuje nedostatek lékařů a tím se zhoršuje dostupnost péče. „Rodiče pláčou u ordinací, že je nemá kdo vzít,“ popsaly v reportáži Seznam Zprávy zkušenosti těch, kteří dnes musejí jezdit za pediatrem třeba až desítky kilometrů. Dospělí pacienti si v časech před vánočními svátky pro změnu užili rekordy při čekání na pohotovosti, v některých nemocnicích až šest hodin.

Aby toho nebylo málo, ani po odeznění pandemie se nevrátila úmrtnost Čechů na úroveň před covidem. V loňském roce umíralo týdně o 100–200 pacientů víc, než bylo zvykem do roku 2019. To znamená, že se úmrtnost zvýšila o 5–10 procent.

Dojem neřízeného chaosu ještě prohlubují informace, že v Česku rostou výdaje na zdravotnictví nejrychleji z členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2020 se zvýšily o 15 procent na 526 miliard korun. Česko se tak zařadilo do skupiny bohatých zemí, které si to mohou dovolit a za zdravotnictví utrácejí víc než devět procent HDP. Do té doby se zdejší zdravotnické výdaje nikdy nedostaly nad úroveň osmi procent HDP.

Z předběžných dat ministerstva zdravotnictví a pojišťoven vyplývá, že také předloni se výdaje na zdravotnictví zvýšily víc než o desetinu, pouze loňské zvýšení pohltila inflace. Přesto se náklady na zdravotnictví udržely velmi pravděpodobně nad úrovní devíti procent hospodářského výkonu. V současných poměrech to znamená, že se zdravotnické výdaje během několika let zvýšily i po odečtení inflace o pětinu, v současných cenách tedy víc než o 100 miliard.

Přesto chodí zprávy, že potřebné léky ani lékaři nejsou k dispozici. Pokud se ovšem zhoršuje dostupnost péče přes epochální navýšení zdravotnických rozpočtů, pak těžko vyloučit závěr, že se rozpadá celý systém.

Nakolik by stav vylepšila spoluúčast pacientů? A proč loni počet zemřelých nápadně překročil údaje z let před pandemií? Detailní analýzu oboru jsme publikovali v únorovém časopise Neovlivní.cz.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com