Výrok Andreje Babiše, že předchozí vláda Petra Fialy nezapojila Českou republiku do vznikajícího sdružení proti balistickým raketám a že podobný projekt by měl být pouze záležitostí Evropské unie bez účasti Velké Británie, zjednodušuje skutečný stav evropské bezpečnostní architektury, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Výroky o tom, že je Česká republika není mimo evropskou protivzdušnou a protiraketovou obranu, není přesný. Již v roce 2022 se stala jedním ze zakládajících členů iniciativy European Sky Shield Initiative (ESSI), jejímž cílem je společné budování vícevrstvé protivzdušné a protiraketové obrany evropských států. Tato iniciativa byla od počátku koncipována jako součást integrované protivzdušné obrany NATO a jejím členem je mimo jiné také Velká Británie.
Nově oznámená Integrated Anti-Ballistic Missile Coalition není náhradou European Sky Shield, ale jejím dalším rozšířením. Zakládající deklarace výslovně uvádí, že jde o otevřenou iniciativu zaměřenou na propojení výzkumu, obranného průmyslu, vývoje senzorů, interceptorů a sdílení dat. Nejde tedy o uzavřený projekt, ze kterého by Česká republika byla vyloučena.
Ještě problematičtější je představa, že by měla být z evropské protiraketové obrany vyřazena Velká Británie. Moderní protiraketová obrana totiž nefunguje podle hranic Evropské unie. Je založena na propojené síti radarů, satelitů, senzorů, velitelských center a interceptorů napříč celou Aliancí. Čím větší prostor senzory pokrývají, tím více času mají obránci na reakci.
Británie přitom zůstává jednou z nejsilnějších evropských vojenských mocností. Je jaderným státem, klíčovým členem NATO a součástí zpravodajské aliance Five Eyes společně se Spojenými státy, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem. Její radarové, námořní i zpravodajské kapacity jsou nedílnou součástí alianční obrany. Vyloučit Londýn pouze proto, že po brexitu není členem Evropské unie, by znamenalo dobrovolně oslabit evropskou bezpečnost.