Za kulisy: Nervozita a blbá nálada v Agrofertu

To, co se na veřejnost oficiálně dostalo až nyní v létě s výroční zprávou o hospodaření, řeší manažeři v Agrofertu už od konce loňského roku. Firmě se i přes veřejné zakázky i rostoucí dotace přestává dařit. První banka už kvůli tomu dokonce změnila podmínky miliardového úvěru pro dceřinou firmu holdingu, aby snížila riziko jeho nesplacení. Nepřítomnost “šéfa” – premiéra a beneficienta holdingu Andreje Babiše – se projevuje i na vztazích mezi manažery na Chodově, v sídle Agrofertu.

Když Andrej Babiš vstupoval do politiky, většina jeho klíčových manažerů z toho podle zjištění Neovlivní.cz nebyla právě nadšená. Obávali se, že se osobní nepřítomnost “šéfa” a konec jeho nepřetržitého mikromanagementu, kterým je Andrej Babiš proslulý, odrazí na výsledcích firmy. A loňský rok nasvědčuje tomu, že možná měli pravdu.

Agrofert v roce 2018 vykázal nejhorší výsledek za uplynulých osm let, čistý zisk mu meziročně poklesl o 2,8 miliardy na konečných 1,67 miliardy. A to navzdory tomu, že přísun miliard z veřejných peněz do holdingu neustále roste. Ať už v podobě dotací čí veřejných zakázek.

Psali jsme:

» Vyšetřování dotací Agrofertu ohrožuje jeho úvěry u bank

» Z unie sílí tlak na českého premiéra. Kvůli miliardám na dotacích

» Babišova hra o všechno>

“Ta atmosféra na Chodově vůbec není dobrá. Někteří z manažerů už spolu skoro nejsou schopni normálně fungovat. V podstatě kontinuálně se hledá viník, na kterého by se jednotlivé neúspěchy mohly svalit,” popsal zákulisí fungování Agrofertu zdroj, který je s ním dobře obeznámen.

O takřka hmatatelné nervozitě mluvili v rozhovorech s Neovlivní.cz v uplynulých měsících i někteří zaměstnanci holdingu. “Cítíme, že firma šetří, kde se dá. O odměnách si většina zaměstnanců může nechat jen zdát,” uvedl jeden z nich.

Projekty, které prodělávají, tak už v holdingu nedostávají druhou šanci. Jako třeba koncept prémiových řeznictví, který Agrofert rozjel v hlavním městě. Po roce fungování ale nemilosrdně zavřel pobočku v pražských Holešovicích, následně další dvě a nakonec v tichosti zavřel i tu poslední.

Navenek ovšem firma tvrdí, že loňský pokles není ničím znepokojivý. “Agrofert nemá finanční problémy a je ve velmi dobré finanční kondici. Loňský vývoj a vyšší míra investic bude letos vyrovnána přínosem těchto aktivit. Negativní vývoj loňského roku v důsledku vysokých cen komodit, zejména zemního plynu, je v letošním roce opačný, což znamená návrat do kladných čísel,” tvrdí mluvčí společnosti Karel Hanzelka.

Příští měsíce ovšem manažerům holdingu na klidu nepřidají. Očekává se rozhodnutí státního zástupce, zda pošle premiéra a jeho rodinu před soud kvůli podezření z dotačního podvodu na Čapím hnízdě. (Speciál k aféře zde ») Policie vyšetřuje možné daňové úniky firem z holdingu, které si na politikově luxusním víkendovém sídle objednávaly údajnou reklamu za stamiliony. A navíc se čeká finální verdikt Evropské komise, která může holding odříznout od dotací a veřejných zakázek.

To vše, v kombinaci s klesajícím výkonem může být pro Agrofert, který si premiér kvůli zákonu střetu zájmů zaparkoval do svěřenského fondu, fatální.

Vývoj situace totiž napjatě sledují banky, které koncernu půjčují peníze na jeho fungování. A zadlužení Agrofertu stále roste. Z pětatřiceti miliard se během jednoho roku stalo miliard třiačtyřicet. Tolik dlužil loni holding finančním ústavům.

Banky přitom mají povinnost ošetřit si veškerá rizika spojená s úvěry a musí také reagovat na změnu situace dlužníka: tedy například na výkon firem či hrozbu vracení miliardových dotací. Minimálně v jednom případě už úvěrující banka změnila podmínky půjčky právě kvůli klesajícímu výkonu dceřiné firmy Agrofertu.

Šlo o slovenskou chemičku Duslo, která se loni propadla do ztráty v přepočtu zhruba 180 milionů korun. A musela kvůli tomu přistoupit na změnu splatnosti téměř třímiliardového úvěru, který čerpala u banky. Banka si tak chtěla zajistit, že dostane své peníze co nejrychleji zpět.

“Společnost čerpala dlouhodobý úvěr v hodnotě 112 500 euro. Společnost neplnila některé smluvní podmínky čerpání úvěru (finanční ukazatele Čistý dluh k EBIDTA a Ukazatel krytí dluhové služby DSCR). V důsledku těchto skutečností byl dlouhodobý úvěr k 31.12. 2018 překlasifikován do krátkodobých úvěrů,” stojí ve výroční zprávě o hospodaření Agrofertu za loňský rok.

V krajním případě mohou banky rizikovým klientům takzvaně zesplatnit úvěr, tedy žádat jeho okamžité splacení. V případě Agrofertu je ale podle insiderů z bankovních kruhů taková varianta, která by holding v důsledku položila, velmi nepravděpodobná. Paradoxně právě proto, že za ním stojí český premiér Andrej Babiš, byť stále opakuje, že s firmou už nemá nic společného.

“Je konečným uživatelem výhod, inkasuje z Agrofertu, takže z pohledu banky je úplně jedno, jestli je firma někde ve svěřenském fondu. Agrofert a Andrej Babiš jsou v bankovním světě jedno a to samé. Pro banky by ovšem bylo riskantní rozpoutat válku s premiérem, navíc za situace, kdy se mluví o zavedení sektorové daně,” uvedl pod podmínkou anonymity jeden z bankéřů.

Zadluženost Agrofertu ovšem podle zjištění Neovlivní.cz monitoruje i centrální banka ČNB, která coby regulační orgán dohlíží na bankovní trh včetně toho, jak se vypořádávají s rizikovými klienty.  Oficiálně nicméně ČNB nic nekomentuje.

“ČNB se z důvodu mlčenlivosti nevyjadřuje k jednotlivým obchodním případům na finančním trhu.
Každá úvěrová instituce má podle regulace povinnost mít funkční systém řízení rizik, v rámci kterého mimo jiné průběžně monitoruje a vyhodnocuje vývoj jednotlivých obchodních případů, popřípadě přijímá adekvátní opatření k redukci úvěrového rizika,” sdělila Neovlivní.cz Petra Vodstrčilová z odboru komunikace centrální banky.

Agrofert ve svém oficiálním stanovisku uvádí, že údaje o zadlužení fakticky nejsou nijak znepokojivé:”Míra zadlužení je v přímé souvislosti s nárůstem majetku koncernu. Nárůst bankovních úvěrů o 8,2 mld. Kč souvisí především s meziročním nárůstem dlouhodobých aktiv o 4,2 mld. Kč a s provozním nárůstem zásob o 3,8 mld. Kč. Nárůst dlouhodobých aktiv byl způsoben především vyššími investicemi do dlouhodobého majetku, než činily odpisy, a dále akvizicemi nových společností.”