© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Analýza bývalého šéfa špionáže ukazuje, že ruský prezident hodlá pokračovat ve válce do té doby, než donutí Ukrajinu ke kapitulaci.
Ruský prezident Vladimir Putin jasně ukázal, že nemá v úmyslu přijmout mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Svým odmítnutím americko-ukrajinského návrhu na příměří nejenže zmařil diplomatickou snahu o dočasné ukončení bojů, ale zároveň představil vlastní návrh, který by zásadně podkopal ukrajinskou suverenitu a oslaboval její obranyschopnost. Tento postoj potvrzuje, že Putinovi nejde o mírové řešení, nýbrž o pokračování války za účelem dosažení svých strategických cílů.
Putinovo odmítnutí příměří a jeho argumentace
13. března Putin formálně odmítl návrh na příměří, na kterém se Spojené státy a Ukrajina dohodly v Džiddě v Saúdské Arábii. Přestože uvedl, že „myšlenka sama o sobě je správná“, jeho následné požadavky jednoznačně ukázaly, že o skutečné příměří nemá zájem. Podmínil totiž ukončení bojů tím, že by mělo vést k „dlouhodobému míru a odstranění počátečních příčin války“. Tento výrok je v souladu s ruskou propagandistickou linií, která za „počáteční příčiny války“ označuje samotnou existenci Ukrajiny jako suverénního státu a její vztahy se Západem.
Putin rovněž vznesl otázky, které měly zpochybnit realizovatelnost příměří: požadoval vysvětlení, jak bude řešen zbývající ukrajinský výběžek v Kurské oblasti, zda Ukrajina bude moci pokračovat v mobilizaci a přijímání vojenské pomoci, a kdo konkrétně bude mít pravomoc nařídit zastavení bojů. Tyto dotazy ukazují, že Putin se snažil najít záminky pro odmítnutí dohody nebo pro její zásadní změnu ve svůj prospěch.
Kromě toho ruský prezident naznačil, že by mohl osobně kontaktovat prezidenta Trumpa, aby s ním otázky příměří prodiskutoval. Tento krok by znamenal obcházení Ukrajiny jako suverénního aktéra a oslabení její pozice na mezinárodní scéně. Jde o součást širší strategie Kremlu, která se snaží jednat přímo se Spojenými státy a vyřadit Ukrajinu jako nezávislého partnera z diplomatických jednání.
Putinova taktika obstrukcí a časových průtahů
Odmítnutí příměří zapadá do širší strategie Kremlu, která spočívá v natahování času a vkládání nemožných podmínek do jakýchkoli jednání. Zdroje blízké Kremlu už 12. března naznačily, že Moskva se pokusí „formálně“ nabídnout „pozitivní odpověď“ na návrh příměří, ale zároveň předloží požadavky, které Ukrajina nemůže akceptovat. Tento scénář se přesně naplnil.
Podle informací z ruských zdrojů může Moskva požadovat například zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu jako podmínku příměří. Takový požadavek by jednoznačně oslabil ukrajinskou obranu a vytvořil situaci, ve které by se Ukrajina ocitla v nevýhodě. Kreml tímto krokem signalizuje, že příměří v jeho pojetí neslouží k nalezení udržitelného míru, ale k přípravě na další fázi konfliktu.
Dalším klíčovým bodem ruské strategie je snaha oddělit Ukrajinu od jednání a vést přímé rozhovory se Spojenými státy. Tento přístup je v souladu s dlouhodobými snahami Moskvy marginalizovat Kyjev a prosadit svou dominanci nad budoucím uspořádáním Ukrajiny.
Putinova „alternativa“ k příměří jako past na Ukrajinu
Putinova verze příměří je diametrálně odlišná od návrhu Spojených států a Ukrajiny. Zatímco americko-ukrajinský návrh počítá s 30denním zastavením bojů podél celé frontové linie, zákazem raketových útoků a útoků dronů dlouhého doletu a s ukončením vojenských operací v Černém moři, ruská alternativa by znamenala asymetrické výhody pro Kreml.
Podle dostupných informací by Putinova dohoda obsahovala požadavek na zastavení dodávek zbraní na Ukrajinu, zmrazení ukrajinské mobilizace a omezení vojenského výcviku. Pokud by byla taková dohoda realizována, Ukrajina by se postupně dostala do stavu vojenského oslabení, zatímco Rusko by mohlo pokračovat v posilování svých sil, výrobě zbraní a v přijímání vojenské pomoci od svých spojenců. Putin se přitom nikde nezavázal k zastavení ruské vojenské výroby nebo k omezení svých náborových aktivit.
Tato asymetrie by vytvořila podmínky, ve kterých by se Ukrajina nacházela v stále horší situaci, zatímco Rusko by mohlo příměří kdykoli jednostranně ukončit a zahájit novou ofenzívu s výrazně lepšími podmínkami. Putinovy požadavky proto nelze chápat jako cestu k míru, ale jako pokus o oslabení Ukrajiny v dlouhodobém horizontu.
Putinovo odmítnutí míru a jeho cíle
Putin se svými kroky snaží nejen zajistit výhodné podmínky pro pokračování války, ale také testuje odhodlání Západu. Pokud by Spojené státy nebo jejich evropští spojenci přijali jeho podmínky, vytvořili by nebezpečný precedens, který by mohl Kremlu umožnit v budoucnu eskalovat své požadavky.
Konečným cílem Putina není vyjednaný mír, ale dosažení jeho dlouhodobých strategických záměrů, mezi které patří:
Instalace pro-ruského loutkového režimu na Ukrajině – Putinova snaha oslabit Ukrajinu politicky i vojensky směřuje k tomu, aby se Ukrajina stala faktickým ruským satelitem.
Zabránění vstupu Ukrajiny do NATO – Putin opakovaně zdůrazňuje, že Ukrajina nesmí být součástí západních bezpečnostních struktur.
Podkopání schopnosti Ukrajiny bránit se budoucím ruským agresím – Jakékoli příměří, které by oslabovalo Ukrajinu a umožňovalo Rusku pokračovat ve zbrojení, by vytvořilo příznivé podmínky pro další ruské útoky.
Putin použil ve svém projevu frázi „есть нюанс“ směrem k Trumpovi, nejde jen o neutrální poznámku. V hovorové ruštině to může znamenat ironické zlehčení, skrytou kritiku nebo dokonce pohrdání.
V tomto kontextu by to mohlo naznačovat, že Trump není úplně spolehlivý partner, má problematické stránky nebo ho Putin nevnímá jako plnohodnotného hráče. V ruské politické kultuře je takové vyjádření často sofistikovaným způsobem, jak někoho ponížit nebo zpochybnit jeho schopnosti, aniž by to bylo řečeno přímo.
Putinovo odmítnutí americko-ukrajinského příměří ukazuje, že Kreml nemá v úmyslu jednat v dobré víře a že jeho hlavním cílem je pokračování války do doby, než bude moci Ukrajinu přinutit ke kapitulaci. Jakékoli vyjednávání s Ruskem bude úspěšné pouze tehdy, pokud Ukrajina a její spojenci neustoupí z obrany své suverenity a vojenské síly, která je klíčovým faktorem pro dosažení skutečného a spravedlivého míru.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com