Analýza bývalého šéfa špionáže ukazuje, že ruský prezident hodlá pokračovat ve válce do té doby, než donutí Ukrajinu ke kapitulaci.
Ruský prezident Vladimir Putin jasně ukázal, že nemá v úmyslu přijmout mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Svým odmítnutím americko-ukrajinského návrhu na příměří nejenže zmařil diplomatickou snahu o dočasné ukončení bojů, ale zároveň představil vlastní návrh, který by zásadně podkopal ukrajinskou suverenitu a oslaboval její obranyschopnost. Tento postoj potvrzuje, že Putinovi nejde o mírové řešení, nýbrž o pokračování války za účelem dosažení svých strategických cílů.
Putinovo odmítnutí příměří a jeho argumentace
13. března Putin formálně odmítl návrh na příměří, na kterém se Spojené státy a Ukrajina dohodly v Džiddě v Saúdské Arábii. Přestože uvedl, že „myšlenka sama o sobě je správná“, jeho následné požadavky jednoznačně ukázaly, že o skutečné příměří nemá zájem. Podmínil totiž ukončení bojů tím, že by mělo vést k „dlouhodobému míru a odstranění počátečních příčin války“. Tento výrok je v souladu s ruskou propagandistickou linií, která za „počáteční příčiny války“ označuje samotnou existenci Ukrajiny jako suverénního státu a její vztahy se Západem.
Putin rovněž vznesl otázky, které měly zpochybnit realizovatelnost příměří: požadoval vysvětlení, jak bude řešen zbývající ukrajinský výběžek v Kurské oblasti, zda Ukrajina bude moci pokračovat v mobilizaci a přijímání vojenské pomoci, a kdo konkrétně bude mít pravomoc nařídit zastavení bojů. Tyto dotazy ukazují, že Putin se snažil najít záminky pro odmítnutí dohody nebo pro její zásadní změnu ve svůj prospěch.
Kromě toho ruský prezident naznačil, že by mohl osobně kontaktovat prezidenta Trumpa, aby s ním otázky příměří prodiskutoval. Tento krok by znamenal obcházení Ukrajiny jako suverénního aktéra a oslabení její pozice na mezinárodní scéně. Jde o součást širší strategie Kremlu, která se snaží jednat přímo se Spojenými státy a vyřadit Ukrajinu jako nezávislého partnera z diplomatických jednání.