Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že se ruský diktátor nenechal zahnat do kouta a reakce Západu a USA teď bude klíčová.
Ruský prezident Vladimir Putin se navzdory svému vlastnímu návrhu z minulého týdne odmítl účastnit přímých jednání s Ukrajinou v Turecku. Kreml v noci ze 14. na 15. května oznámil, že místo Putina nepojede do Turecka ani ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruskou delegaci povede Vladimir Medinskij, bývalý ministr kultury, propagandista a revizionista, známý svou rolí z prvních kol rozhovorů v roce 2022.
Medinskij v minulosti proslul falešnou disertační prací a byl hlavním architektem „patriotických“ učebnic, které glorifikují sovětskou minulost a legitimizují Putinovu válku. V březnu 2022 vedl přímá jednání s Ukrajinou, která skončila neúspěchem a následovala tragédie v Buči. Jeho návrat k vyjednávacímu stolu není gestem smíření, ale demonstrací síly a vzkazem Kyjevu: „Tenkrát jste naši nabídku odmítli, teď se k ní budete muset vrátit.“
Spolu s Medinským se jednání zúčastní také Alexandr Fomin z ministerstva obrany, který patřil k původní delegaci z roku 2022. Nově do týmu přibyli šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Kosťukov a náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, který ve skutečnosti zastupuje prezidentskou administrativu. Jejich přítomnost naznačuje, že žádná předběžná dohoda mezi Moskvou a Kyjevem neexistuje a že Kreml si ponechává otevřená zadní vrátka pro další vývoj.
Poradce prezidenta Jurij Ušakov k rozhodnutí vyslat delegaci v čele s Medinským uvedl: „Předpokládáme, že jednání v Istanbulu budou zohledňovat vývoj rozhovorů z roku 2022. Rusko předložilo své návrhy, které zůstávají aktuální.“ Ušakov zároveň odmítl komentovat, proč se Putin osobně nezúčastní, a hovořil pouze o „pracovním rozdělení úkolů v rámci státního vedení“.