Putinovy obavy: Válka otevřela dveře čínskému vlivu

Obchodní výměna, vojenská spolupráce a politická koordinace mezi Ruskem a Čínou nikdy nebyly tak intenzivní. Pod leskem strategického partnerství se však skrývá nerovnováha, špionáž a rostoucí ruské obavy z čínské expanze.

Vztah mezi Ruskem a Čínou vstoupil do nové éry. Zatímco v devadesátých letech šlo o pragmatické sousedství, dnes se z něj stal jeden z nejvýznamnějších geopolitických fenoménů. Spojuje je nejen odpor vůči Spojeným státům a Západu, ale i dlouhodobá vize multipolárního světa. Tato spolupráce má však hluboké asymetrie, které především Moskva začíná vnímat jako strategické riziko.

Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Peking stal pro Moskvu klíčovým ekonomickým, technologickým i diplomatickým partnerem. Čína zásobuje Rusko komponenty s dvojím užitím, poskytuje satelitní data, nakupuje levné suroviny a zároveň blokuje západní iniciativy v OSN. To vše bez formální aliance, zato s jasnou taktickou shodou.

Válka otevřela dveře čínskému vlivu

Ekonomická data potvrzují dramatický obrat: obchod mezi Ruskem a Západem prudce klesl. Zatímco v roce 2021 obchodovalo Rusko s Evropskou unií za téměř 330 miliard dolarů, v roce 2024 už šlo jen o 71 miliard. Spojené státy redukovaly obchod s Ruskem z více než 40 miliard na necelé čtyři.

Naopak Čína obsadila uvolněné místo s rychlostí a efektivitou sobě vlastní. V roce 2023 přesáhl objem čínsko-ruské obchodní výměny 250 miliard dolarů, což představuje nárůst o téměř 50 % oproti předválečnému stavu. Čína dnes tvoří přes 30 % ruského zahraničního obchodu, zatímco EU poklesla pod hranici deseti procent.

Zásadní je i struktura obchodu. Z Ruska do Číny proudí suroviny – ropa, plyn, uhlí, zlato. Z Číny do Ruska pak proudí především výrobky s vysokou přidanou hodnotou: automobily, průmyslová zařízení, komunikační technologie a elektronika. Vývoz čínských automobilů do Ruska vzrostl o více než 1000 %, často jde o vozidla využívaná armádou.

Moskva závislá, Peking opatrný

Čína kupuje ruské suroviny s výraznými slevami. Zároveň získává na ruském trhu výsadní postavení, které jí zajišťuje vliv nejen ekonomický, ale i technologický a politický. Rusko však tuto asymetrii akceptuje. Nemá na výběr. Sankce ho odřízly od západních trhů i technologií, což vytvořilo vakuum, které Čína systematicky vyplnila.

Zlom přišel v prosinci 2023, kdy západní sankce dopadly i na čínské banky spolupracující s Ruskem. V reakci na to téměř všechny hlavní čínské finanční instituce zastavily zpracování plateb pro ruské klienty. Peking tak jasně ukázal, že jeho podpora má limity – a že svou ekonomickou roli využívá jako nástroj nátlaku i kontroly.

Zbraňové komponenty i satelitní data

V oblasti obrany se spolupráce rozšiřuje skrytě, ale důsledně. Až 90 % ruských dovážených mikroelektronických komponentů má čínský původ. Čína dodává optiku, ložiska, polovodiče i suroviny pro výrobu střelného prachu. V mnoha případech jde o civilní zařízení, které ruský vojenský průmysl konvertuje k bojovému využití.

Souběžně běží spolupráce ve vesmíru. Propojení ruského systému GLONASS a čínského BeiDou zajišťuje sdílenou navigaci i lepší vojenské řízení palby. Rusko navíc získává z Číny satelitní snímky s vysokým rozlišením. Tyto informace hrají zásadní roli při plánování úderů na Ukrajině.

Vojenská interoperabilita se projevuje i pravidelnými cvičeními. Od roku 2022 došlo k více než třiceti společným manévrům. Včetně demonstrativních přeletů strategických bombardérů u Japonska nebo patrol v blízkosti Aljašky.

Tíživá cena za partnerství

Za rostoucí závislost ale Rusko platí. Uniklé interní dokumenty ruské bezpečnostní služby ukazují hluboké obavy z čínského pronikání do klíčových sektorů. Dokument varuje před tím, že čínské firmy sbírají citlivé informace o ruském zbrojním průmyslu, že rozšiřují svůj vliv v Dálném východě a že v případě oslabení Moskvy by Peking mohl uplatnit i územní nároky.

Zejména v regionech jako Zabajkalsko nebo Amurská oblast působí desítky čínských firem těžících suroviny, pronajímajících půdu a financujících infrastrukturní projekty. V řadě případů přitom operují mimo reálnou kontrolu Moskvy. Ruská strana se obává, že čínský vliv se může transformovat v politickou závislost – pokud už k tomu nedošlo.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Spojenectví Ruska a Číny mění bezpečnostní realitu. Nejde o formální alianci, ale o účelové partnerství, které přesto zásadně podkopává západní strategii sankcí, izolace a technologického zadržování. Evropa čelí riziku, že její tlak na Moskvu bude neutralizován čínským ekonomickým zázemím.

Zároveň hrozí přelévání čínských technologií do ruského válečného průmyslu, šíření dezinformací a společné operace v kyberprostoru. Hybridní hrozba je dnes čínská i ruská zároveň.

Pro Českou republiku z toho vyplývá nutnost zásadního přehodnocení vlastní bezpečnostní strategie. Česko by mělo omezit strategickou závislost na čínských technologiích, což se děje, sledovat čínské ekonomické aktivity v regionu a podporovat evropskou suverenitu v klíčových odvětvích, například ve výrobě léků, chipů atd. Partnerství Pekingu a Moskvy totiž není epizodní. Je to systémová výzva.

Zdroj náhledové foto: Tao Jiang / Shutterstock.com