© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Důvod, proč lídři hnutí SPD a ANO přitvrdili v rétorice, je rekordní počet bezprizorních voličů, kteří teď nemají zastoupení v parlamentu.
Andrej Babiš i Tomio Okamura umí počítat. Ví, kolik jejich partaje dostaly hlasů. A ví, že se “na ulici” válí další milion. Stačí si pro hlasy sáhnout.
Klasická divadelní hra „Šest postav hledá autora“, v níž se šest hrdinů dožaduje, aby jim někdo na míru napsal scénář, by i dnes slavila úspěch. Při podzimních parlamentních volbách v Česku propadlo přes milion hlasů pro strany, které se nedostaly do sněmovny. Proto se politické drama těchto dnů jmenuje „Milion voličů hledá lídra“.
Podobně jako ve staré divadelní hře se v současné politice dobře ví, co bezprizorní voliči chtějí. Jeden milion a 69 tisíc, tedy 19,9 procenta účastníků minulých voleb ztratilo své hlasy hlavně tím, že si vybrali levicové strany ČSSD nebo KSČM, případně populistické formace Přísaha a TSS (Trikolóra–Svobodní–Soukromníci). Ty se však do parlamentu nedostaly.
Ve všech případech jde o takový druh stran, na které se podle definice amerického sociologa Ethana Busbyho obrací ti lidé se sociálními a ekonomickými problémy, kteří své osobní potíže chápou jako důsledek společenské nespravedlnosti způsobené vládou sobeckých elit záměrně škodících ostatním lidem. Pak jde jen o to, jestli zmíněné strany dokážou nespokojence mobilizovat a jejich hlasy rozmnožit.
Sociální profil voličů, jejichž hlasy propadly, nabídl sociolog Daniel Prokop a jeho výzkumná agentura PAQ Research. O poznání více hlasů, celkem 23 procent, propadlo starší generaci nad 45 let. Právě lidé v předdůchodovém věku totiž nadprůměrně volili protikorupční uskupení Roberta Šlachty, důchodci zase ČSSD a KSČM. O tom, že šlo především o ty, kdo jsou se svým životem a příjmy nespokojeni, zase svědčí informace, že pod stůl spadly vedle penzistů nejvíc hlasy zaměstnanců, kteří vydělávají méně.
PAQ Research dokládá, že hlasy potřebné pro vstup do sněmovny vzala čtyřem levicovým a populistickým stranám agresivní kampaní jiná populistická strana ANO. „Naopak mobilizační kampaň sociálních demokratů nevyšla,“ upozorňuje sociolog Prokop. Proto se mnozí příznivci sociálních demokratů před volbami dost nebáli ztráty výdělku po nástupu pravicové vlády ODS ani vládnutí nevypočitatelného šéfa ANO Andreje Babiše a dali hlasy jiným, případně k volbám vůbec nepřišli. Totéž platí pro ostatní neúspěšné strany.
ČTĚTE TAKÉ: Žádná ideologie. Hnacím motorem Okamury jsou státní miliony
Jednou větou, populistickým a levicovým stranám dnes stačí aktivovat voličský potenciál, který se jim nepodařilo využít při minulých volbách, a vrátí se do hry. Přitom snad nikdy nebyla tak dobrá příležitost, jak kastu nespokojených a frustrovaných voličů proti elitám mobilizovat.
Už koncem minulého roku se rozjelo zdražování, jaké nemá obdobu od počátku 90. let minulého století. Češi nikdy neplatili 45 korun za litr benzínu ani 60 korun za kostku másla, Potravinářská komora předpovídá další zdražení potravin o čtvrtinu a plyn prý do prázdnin zdraží víc než o polovinu. Nečinnost vlády tváří v tvář inflaci se stala terčem kritiky dokonce mainstreamových médií.
Vyhraje Babiš komunální volby? Jak dopadne Okamura? A kdo je na tom opravdu zle? Odpovědi přináší důkladný text v časopise Neovlivní.cz, který získáte v sekci PŘEDPLATNÉ.