Celý boj s pandemií byl nakonec jednou velkou výstrahou před výzvami, které nás teprve čekají.
Lidstvo prochází největší globální výzvou od konce 2. světové války, psal před dvěma lety na jaře bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v rozsáhlé analýze toho, co může tehdy ještě málo známý virus covid-19 způsobit ve světě a světové ekonomice. Se (zatím) poslední vlnou omikronu přibývá optimistických hlasů, podle kterých máme to nejhorší za sebou.
Možná máme, možná ne. „Pokud se ohlédneme, pak jsme boj s covidem nakonec technicky zvládli, ale za neakceptovatelně vysokých společenských nákladů,“ píše nyní Vávra a rozebírá, proč byl celý boj s pandemií nakonec jednou velkou výstrahou před výzvami, které nás teprve čekají. Text vyšel v únorovém časopise Neovlivní.cz.
Hlavní podezřelý. „Mokrý“ trh, na nichž se v Číně prodává maso, ryby a další zboží podléhající zkáze. Ilustrační foto: Shutterstock
„Pokud si svoje myšlenky zapisujete, můžete se k nim po čase vracet a konfrontovat své tehdejší představy s dnešní realitou.
V březnu 2020 jsem pro tento magazín napsal tyto řádky: „Někdy koncem loňského roku se na tržnici v čínské provincii Chu-pej, ve městě Wu-chan, přenesl virus z netopýra na dalšího živočišného hostitele. Netopýři jsou dokonalou zásobárnou virů. Jsou v živočišné říši mimořádně silně zastoupeni, každý čtvrtý druh savce je nějaký typ netopýra. Zároveň žijí velmi dlouho. Myš o jejich rozměru žije, řekněme, dva roky, kdežto netopýr klidně dvacet let. Jsou to jediní létající savci a mají unikátní imunitní systém, který umožňuje, aby překonali stres, který létání jejich organismu způsobuje. Pokud jste někdy viděli fotku z jejich kolonií, není to úplně „social distancing“. Jinými slovy, netopýři a jejich kolonie jsou perfektním rodištěm fakt hustých virů. S člověkem se ale zas tak intimně nestýkají. I v případě našeho čínského viru nedošlo k přenosu viru z netopýra na člověka, ale „zesilovačem“ byl další živočišný druh. Možná had, možná nějaká jiná potvora, kterou soudruzi v Číně v hladových sedmdesátých letech nechali farmáře volně na trzích prodávat. Tyto trhy jsou celosvětově proslulé svými všestranně otřesnými podmínkami a ten inkriminovaný, kde došlo k nákaze, byl obratem uzavřen. Bohužel nevíme, kdo byl pacient číslo jedna. Víme, že ze čtyřiceti prvních nakažených jich dvacet bylo na tom trhu, ale nevíme, kdo byl číslo jedna. To je z vědeckého hlediska velký problém a významně to komplikuje práci na léku a vakcíně.“