Rekonstrukce: Jak firma českého premiéra propouští v Německu

Agrofert ze svěřenského fondu českého premiéra Andreje Babiše spustil program masivního propouštění a redukce platů v německých pekárnách. A to vše ve východoněmeckém regionu Sasko-Anhaltsko, kde je málo velkých stabilních zaměstnavatelů a související dopravní infrastruktury. Neovlivní.cz přináší rekonstrukci německého byznysového příběhu Andreje Babiše.

Příběh začal v roce 2013, kdy Agrofert koupil od  italské potravinářské společnosti Barilla německý řetězec pekáren Lieken AG, tamní pekárenskou jedničku. Firma vyrábí čerstvý chléb, celozrnné pečivo značek Golden Toast a Lieken Urkorn, ale i řadu privátních značek, které jsou si objednávají maloobchodní společnosti.

Převzetím řetězce Lieken Agrofert zaujal pozici jednoho z největších hráčů na trhu s pečivem v Německu. Po vstupu holdingu byla zahájena restrukturalizace společnosti, ve které je postupně utlumována výroba v různých závodech v Německu. Od roku 2015 je v Liekenu prováděna restrukturalizace v rámci tzv. programu Agenda 2020.

Na první pohled by takový krok srozumitelný. Agrofert působí ve stejném odvětví v Česku a posílení jeho tržního podílu i v Německu by bylo logické. V roce 2017 však celý příběh nabral nový směr.

Projekt Ukradené duše AB

» Ukradené duše, díl I.: Ve stínu stříbrných sil
» Ukradené duše, díl II.: Pyšní pekaři
» Ukradené duše, díl III.: Rytíř z Mělníka
» Ukradené duše, díl IV.: Zbyl jen srub na Vysočině
» Ukradené duše, díl V.: Strach sedláka z Moravy
» Ukradené duše, díl VI.: Jana z Košic

Sasko – Anhaltsko je jedna ze spolkových zemí, která je nejvíce postižená strukturálním deficitem průmyslu. Na jejím území není moc velkých ekonomicky stabilních zaměstnavatelů jako v jiných spolkových zemích. A chybí také s tím související dopravní infrastruktura.

Proto Agrofert dostává z německého programu na zlepšení regionální hospodářské struktury dotace ve výší 11 004 000 eur. Za dotaci se podle finančních výkazů Agrofertu částkou 8 mil. EUR zaručila společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH, která také patří do skupiny Agrofert.

Cílem dotační podpory má být podle vládní směrnice také vytvoření kvalitních pracovních míst.

V Německu v minulosti dosáhly oborové odborové svazy pekařů dohody s velkými zaměstnavateli, se kterými uzavřely tzv. takzvané tarifní smlouvy. Podařilo se dojednat garantované výše platů zaměstnanců na západě a východě Německa. Na východě je tato částka nižší, takzvaná obvyklá mzda je domluvena ve výši 2900 eur měsíčně.

A nyní přichází v příběhu na scénu trik, který dnes německé odbory i tamní zemská vláda kritizuje.

Uzavřená odborová smlouva se vztahuje na skupinu Lieken, kterou Babiš ovládnul v roce 2013. S nově budovanou dotovanou pekárnou, která spadá přímo pod německý Agrofert, však taková dohoda uzavřena není.

Ve stejné chvíli tak holding redukuje zaměstnance v převzatém Liekenu a nabírá nové zaměstnance v dotované pekárně ve Wittenbergu.

Problém je v tom, že platy v nové pekárně Agrofertu, které nejsou garantované tarifní smlouvou, jsou o čtvrtinu nižší. Zaměstnanci, kteří dostávají výpovědi tak mají možnost získat úplně stejnou práci v nové továrně, kterou dotuje německý spolkový stát z jejich daní, ovšem za nižší platy.

Místní politici postup Agrofertu opakovaně kritizují a vnímají ho jako podvod. Německý politik Rüdiger Erben (SPD) již před časem dotaci pro Agrofert kritizoval a upozorňoval na scénář, který se nyní skutečně naplnil. Podle něj Agrofert na rozdíl od Liekenu nepodléhá úmluvě o tarifních platech pro pekárny na Východě. Financovat ale někomu útěk z tarifních ujednání je v rozporu se záměry zemské dotační politiky.

Michael Anderke, zástupce potravinářského odborového svazu NGG, postup Agrofertu označil za nestydatost. Právě proto, že Agrofert ve svém novém závodě nezavede platové podmínky podle tarifní smlouvy pro velkopekárny. Koncern se tím snaží získat tržní výhodu na úkor zaměstnanců.

Karin Vladimirov, tisková mluvčí odborů, na dotaz Neovlivní.cz uvedla, že stávající zaměstnanci Liekenu mají vážné obavy. “Nejsou si jistí, jestli firma nebude redukovat další pracovní místa. Doposud došlo k redukci 1065 zaměstnanců v logistice a 500 v produkci,” říká za odbory.

Na dotaz, jaký je přístup skupiny Agrofert k zaměstnancům, mluvčí Karin Vladimirov uvádí: “S Agrofertem se jedná těžko. Revitalizace závodů a redukce pracovních míst se děje na vrub zaměstnanců, kteří zůstávají, slouží přesčasy, dělají práci navíc, aby zajistili plynulou výrobu.”

Redakce Neovlivní.cz také požádala o reakci centrálu Agrofertu v Praze, mluvčí Karel Hanzelka ale na dotazy nijak nereagoval. Už dříve, kdy o případu psala německá média, počty propouštěných a plány restrukturalizace odmítal komentovat.

Shrnuto podtrženo: Holding Agofert nejprve ovládl největší pekařskou skupinu, které se nenacházela v dobré kondici. Místo její skutečné restrukturalizace postupně uzavírá logistické a výrobní závody skupiny Lieken (Rendsburg, Neunkirchen, Weißenfels, Freiburg, Fulda, Garrel končí 31. prosince 2018).

Zaměstnanci postupně ztrácí práci a pokud se problém nevyřeší, dojde ke strukturální nezaměstnanosti v pekařském oboru. Současně Agrofert získává dotaci na úplně stejný byznys, který však bude moci oproti všem stávajícím velkým pekařům realizovat za nižší náklady díky investiční dotaci. Stejně tak může dosahovat vyšších zisků díky nižším platům oproti srovnatelným podnikům, které v minulosti byly donuceny uzavřít tarifní smlouvy.

Němečtí politici jsou vůči agresivnímu přístupu bezradní. Zaměstnanci se snaží domluvit maximum možného v situaci, kdy mají minimální možnosti. Jediným otazníkem tak zůstává, jestli podmínky udělené dotace byly dostatečně popsány, aby je mohla spolková země vymáhat. To právě nyní řeší němečtí politici.