Rezoluce EP je ranou pro Babišovu reputaci. Ale hlavně pro jeho byznys

Evropský parlament v pátek jasnou většinou 510 hlasů přijal rezoluci, která kritizuje českého premiéra Andreje Babiše za jeho střet zájmů. Na půdě parlamentu se řešily i výhružky, kvůli nimž museli mít někteří europoslanci, kteří kauzu zkoumali v Praze, ochranku. Celá kauza má ovšem nejen politický rozměr. Především je tvrdou ranou pro byznys Babišova holdingu.

Andrej Babiš je coby český premiér i nadále jediným příjemcem výhod ze svěřenských fondů, do kterých zaparkoval firmy z holdingu Agrofert. Po vstupu do politiky navíc výrazně navýšil své příjmy. Předseda české vlády svých jednáním zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, protože se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje Agrofert.

Takové je hlavní sdělení rezoluce, kterou v pátek večer přijal Evropský parlament.

Rezoluce má svůj politický rozměr, kdy bude mít Česká republika kvůli svému premiérovi obtížnější pozici při unijním vyjednávání o penězích. Současně ale představuje tvrdou ránu pro byznys jeho holdingu Agrofert. Rezoluce totiž potvrzuje, že premiérův koncern bude mít problémy se získáním evropských dotací. Finální rozhodnutí by měla padnout už na podzim, kdy evropské úřady stvrdí definitivní verdikt z auditů.

A právě dotace jsou jedním z klíčových ukazatelů pro banky, které  premiérův Agrofert úvěrují. Když o ně holding přijde, finanční ústavy musí podle interních regulí začít panikařit. Pokud premiérův holding přijde kvůli jeho střetu zájmů o dotace a veřejné zakázky, přijde o výnosy, které jej posílají do zisku. A tím v očích bank stoupá riziko, že Agrofert nebude schopen půjčky splácet. Jak napsal v zatím nejkomplexnější analýze vztahu dotací a zisku Agrofertu Robert Němec: “Bez dotací by byla skupina Agrofert za rok 2018 pravděpodobně v zisku před zdaněním, ale ve ztrátě po zdanění.”

Za loňský rok mají být podle oficiálních hlášení Agrofertu firemní čísla příznivější, banky to ale uklidnit ani zdaleka nemusí. Jejich nervozita je totiž patrná už poslední dva roky, co se střet zájmů premiéra řeší. A zatímco výsledky Agrofertu klesaly, jeho zadlužení stoupá. Veškeré úvěry a půjčky vzrostly v roce 2018 na 23 miliard z 15 miliard v předchozím roce. Některé banky už ukončily jeho úvěrování, minimálně jedna změnila dobu splácení třímiliardového úvěru pro holdingovou chemičku Duslo Šala.

Psali jsme:

» Babiš hraje o vše

» Za kulisy: Nervozita a blbá nálada v Agrofertu

» Agrofert a jeho závislost na dotacích

Holding se přitom už v roce 2018 pokusil na krizovou variantu připravit a změnil úvěrující banky, aby tak především refinancoval obchodní aktivity v Německu, kde se skupině rovněž přestalo dařit. Agrofert současně poprvé sáhl po asijských bankách. Podle dat za rok 2018 firma českého premiéra dluží přes půl miliardy například čínské bance Industrial and Commericial Bank, necelou miliardu pak Bank of China. Zhruba po čtvrt miliardě získal Agrofert od The Korean Development Bank a United Taiwan Bank.

Sázka na finanční ústavy vzdálené českému trhu má podle insiderů hluboký smysl. Banky totiž nemusí až tak dobře rozumět byznysu firmy ani politické situaci a nemusí dostatečně vyhodnotit kreditní riziko. Zároveň je ale pro ně významným signálem, pokud vidí, že za dlužníkem stojí vládní struktury.

A nervozitu prohloubily ještě výsledky dvou auditů Bruselu, které se na dotace pro Agrofert zaměřily. Oba konstatovaly, že je premiér ve střetu zájmů. Jeden přišel v listopadu loňského roku, druhý obdržely české úřady zkraje letošního roku.

Finanční ústavy neuklidnil ani fakt, že otázku úvěrů pro Agrofert českého premiéra dostaly zkraje letošního roku na stůl centrální banky v Rakousku, Německu a dalších zemích, jejichž komerční finanční ústavy napůjčovaly holdingu miliardy euro. Obrátil se na ně senátor Lukáš Wagenknecht, který národní banky coby regulátory trhu vyzval, aby prověřily okolnosti všech úvěrů pro Agrofert.

Cílem jeho žádosti je zjistit, jaké majitele uváděl Agrofert do žádostí o půjčky. Pokud by firma uváděla nepravdivé údaje, hrozilo by jí v krajním případě zmrazení účtů a také to, že o úvěry přijde.

Sám premiér se k auditu během pátku nevyjádřil. Prohlášení vydal jen Agrofert. “Usnesení Evropského parlamentu nemá žádnou právní váhu. Jde o pokus ovlivnit probíhající auditní řízení. Zástupci rozpočtového výboru se nás ani na nic nezeptali. Fakta jsou na naší straně. Jsme otevřeni případnému jednání se zástupci Evropského parlamentu, aby se neopakovalo ‚o nás bez nás‘,” stojí v oficiálním vyjádření firmy.

Za připomenutí v té souvislosti stojí, že když v Praze byli zmiňovaní zástupci rozpočtového výboru EP, holding na ně tvrdě zaútočil s tím, že jejich mise je zpolitizovaná. ANdrej Babiš tehdy zrušil plánovanou schůzku se členy mise a její šéfku – respektovanou německou političku Moniku Hohlmeier – označil za pomatenou. O českých europoslancích Peksovi a Zdechovském se vyjádřil jako o vlastizrádcích. Pod tlakem veřejného mínění se pak za svá slova omluvil, ale například Zdechovskému a jeho rodině musela kvůli výhružkám smrtí policie přidělit ochranku.

Zdroj náhledové foto: Vlada.cz