Rok s covidem: Největší propad naděje dožití od II. světové války

Vědkyně analyzovaly data o úmrtí v roce, kdy Českou republiku zasáhl koronavirus

Česká republika patří v počtu mrtvých v přepočtu na milion obyvatel mezi pět zemí nejhůře postižených koronavirovou nákazou. Dosud v zemi zemřelo přes patnáct a půl tisíce lidí. Ministr zdravotnictví Jan Blatný nicméně své vlastní oficiální statistiky zpochybňuje: podle něj neodpovídají realitě, protože se do nich započítávají i autonehody.

“My vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid-19, jako člověka, který na něj zemřel,” tvrdil Blatný ve Sněmovně a dodal, že ve skutečnosti zemře přímo na covid tak třetina lidí z uváděné statistiky.

A co říkají suchá čísla a analýzy vědců? Pravý opak.

Klára Hulíková a Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podívaly na takzvanou naději dožití. “Naděje dožití je velmi dobrým komplexním ukazatelem zdravotního stavu obyvatel, neboť umožňuje porovnání napříč časem i populacemi (očištěna od vlivů rozdílných věkových struktur). Naděje dožití vypočítaná za jeden kalendářní rok odráží úmrtnostní poměry daného roku promítnuté na celou populaci,” píší ve své analýze publikované v odborném časopise České lékařské komory

A k čemu přesně vědkyně došly? “Lze předpokládat, že i jiné státy významně zasažené pandemií covidu-19 zaznamenají pokles naděje dožití, mnohdy jsou tyto odhady stále ještě předmětem diskusí a vědeckého zkoumání. V případě Česka je však zřejmé, že dopad pandemie v roce 2020 vedl k propadu naděje dožití o hodnotu, která z hlediska meziročních změn nebyla od druhé světové války zaznamenána,” napsaly RNDr. Klára Hulíková a profesorka RNDr. Dagmar Dzúrová.

Z jejich analýzy dále vyplývá, že největší ránu znamenal covid pro starší obyvatele: “Zasažené jsou především vyšší věkové skupiny, ve věku 80 a více let pandemie covidu-19 pravděpodobně způsobila propad naděje dožití o 15 až téměř 30 procent hodnoty roku 2019.”

Podobně se vyjádřil i biochemik a prorektor UK Jan Konvalinka pro ČRoPlus: “Je třeba říct věci natvrdo. To, co se stalo na podzim loňského roku a děje se stále, je největší umírání v této zemi od 2. světové války… Čísla vypadají velmi dramaticky a velmi špatně, skoro nejhůře na světě. Říkám to proto, že mě stále znovu vyděsí, když mluvím i s vysoce postavenými úředníky ministerstva zdravotnictví nebo s kolegy akademiky, kteří to pořád zpochybňují.”

Vědkyně Hulíková a Dzúrová ve svém textu také upozorňují, že se na počtech mrtvých jednoznačně podepsal vládní způsob boje s koronavirem.

“Na rozdíl od řady jiných zemí, kde během jarní vlny byly ztráty na životech nesrovnatelně vyšší než v Česku, jsme nezvládli vlnu druhou, kdy ostatní země již poučeny předchozím vývojem měly situaci obvykle lépe pod kontrolou, mohutně testovaly a trasovaly. Počet zemřelých druhé vlny přesáhl u nás 10 tisíc. Bohužel ještě než druhá vlna odezněla, uvolnila se protiepidemická opatření a v polovině prosince 2020 se rozjela třetí vlna, která si do konce roku vybrala dalších více než dva tisíce lidských životů vykázaných přímo v souvislosti s covidem-19 a další a další stovky úmrtí…,” dodávají vědkyně z Univerzity Karlovy.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com