© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Bývalý šéf rozvědky Petr Mlejnek vyvrací rozšířenou teorii o chudých a nevzdělaných teroristech.
V květnu byl v Nizozemsku odsouzen ruský programátor k více než 5 letům vězení za vytvoření krypto mixéru Tornado Cash. S jeho pomocí bylo vypráno nejméně 1,2 miliardy dolarů pro teroristické účely, zjistil soud.
V posledních letech se kryptoměny staly klíčovým prvkem finanční struktury teroristů a samotný terorismus stále více připomíná obchodní projekt se svými sponzory, strategiemi výdělku, kvazidaňovým systémem, investicemi a globální finanční sítí. Na rozdíl od stereotypů nejsou teroristé vůbec chudí divoši – mezi členy skupin jsou žádaní lidé s vysokoškolským vzděláním.
Hlavní výdajové položky: zbraně, platy a důchody
Teroristickými organizacemi každoročně projdou stovky milionů a někdy i miliardy dolarů. Tyto částky se zdají být přehnané pro relativně malé extremistické skupiny, ale ve skutečnosti terorismus není levný. Kromě zřejmých nákladů na nákup vybavení a zbraní, které stojí miliony dolarů ročně, jsou pro teroristické skupiny největším výdajem platy účastníků. Teroristé dostávají nejen platy, ale také různé výhody, bonusy a důchody. Například Fond mučedníků Palestinské samosprávy, který je spojen s teroristickými skupinami, jako je Hamás, poskytuje měsíční platby „všem, kteří byli uvězněni v důsledku své účasti v boji proti okupaci“, a to během jejich věznění i po propuštění. Stejně jako rodinám těch, kteří zahynuli „v boji proti okupaci“.
Odměna teroristy Hamásu za čas strávený ve vězení činí v průměru 375 dolarů měsíčně, což je srovnatelné s průměrným oficiálním platem v Gaze. Můžete však počítat s většími částkami – až 3000 $ měsíčně, v závislosti na délce odnětí svobody a závažnosti trestného činu. Na platby se ročně vynakládají stovky milionů dolarů, někdy až 10 % celkového rozpočtu Palestinské samosprávy.
V Hizballáhu si teroristé mohou vydělat asi 1000 dolarů měsíčně, zatímco průměrný měsíční příjem v Libanonu je pouhých 120 dolarů. Stejný obrázek lze pozorovat na územích kontrolovaných Islámským státem (IS): obyčejní bojovníci dostávají dvakrát více než v syrské armádě. Lékaři, kteří přísahali věrnost teroristům a pracují pro ně, dostávají asi 1000 dolarů měsíčně, což je sedminásobek příjmu státních lékařů. Celkové měsíční mzdové náklady IS se odhadují na 5-10 milionů dolarů.
Drahý personál lze vysvětlit nejen vysokým rizikem, ale také obecnou kvalifikací teroristů, včetně sebevražedných atentátníků. Osmdesát sedm procent teroristů patřilo alespoň ke střední třídě ve své zemi, z nichž 96 procent mělo alespoň středoškolské vzdělání a více než polovina vystudovala univerzitu, zjistili výzkumníci z Princetonské univerzity. Terorismus lze považovat za extrémně radikální a násilnou formu politické participace. A vzdělanější lidé z privilegovaného prostředí se s větší pravděpodobností zapojí do politiky, protože vyžaduje minimální úroveň zájmu, zkušeností a zájmu o sociální otázky. To vše je pravděpodobnější, pokud mají lidé vzdělání a příjmy na to, aby se starali o víc než jen o to, aby vyšli s penězi.
Skupiny budou navíc upřednostňovat rekrutování vzdělanějších, zralejších a zkušenějších teroristů, protože ti jsou efektivnějšími zabijáky a jsou pro páchání teroristických činů vhodnější, než chudí a negramotní.
Hlavními sponzory teroristů jsou vlády, které tajně přidělují stovky milionů dolarů na podporu teroristických organizací, aby je pak použily pro své politické účely. Podpora zástupných sil umožňuje zemím zprostředkovávat násilí, ale zůstávají, jako by s tím neměly nic společného, když tyto skupiny praktikují násilí.
Některé státy otevřeně přiznaly, že podporují teroristy, a označily to za chybu minulosti. Pákistánská vláda přiznala, že „vytvořila a živila“ teroristické skupiny jako nástroj k dosažení některých taktických cílů, jako je vedení zástupné války s Indií o strategicky důležité území Kašmíru. Írán je v tomto směru obzvláště aktivní. S pomocí žoldáků Írán intervenoval v občanských válkách v Sýrii a Iráku, aby čelil americkým zájmům. Spolu s Hamásem, palestinským hnutím Islámský džihád a libanonskou skupinou Hizballáh tvoří Írán „osu odporu“ proti Izraeli.
Teherán poskytuje Hamásu asi 350 milionů dolarů ročně a několik stovek milionů z Kataru. Hizballáh dostává od Íránu státní podporu ve výši téměř 700 milionů dolarů. Kvůli únorovému úniku důvěrných dat vyšlo najevo, že Írán vyčlenil na rok 2024 více než 1,5 miliardy dolarů na podporu jednotek Quds, které jsou v mnoha zemích považovány za teroristické, což je srovnatelné s vojenským rozpočtem malých zemí, jako je Angola nebo Litva. Další státy na Blízkém východě, jako Katar a Turecko, byly také obviněny z podpory teroristických skupin. Nejde jen o fenomén Blízkého východu. Média například obviňují Čínu z podpory povstaleckých skupin v Indii a Myanmaru, které vedou svůj boj proti terorismu.
Teroristé mohou také získat peníze sami. Pokud skupina ovládá zemi, jako je Tálibán, pak jednoduše vybírá daně z území, která kontroluje. Tálibán to udělal ještě předtím, než se v srpnu 2021 chopil moci – v Afghánistánu a na dalších kontrolovaných územích vytvořil systém výběru daní. Jedná se o ushr (ve skutečnosti daň ze sklizně osady, uplatňovaná jak na povolené plodiny, tak například na opium), daně z přepravy zboží (podobné clům), různé daně z podnikání (ve skutečnosti forma vydírání) a daně z humanitární pomoci.
ČTĚTE TAKÉ: Dosud největší riziko. Izraelci varovali Prahu před teroristy z Hamásu
Islámský stát podle různých odhadů inkasuje 800 milionů dolarů ročně. Například ISIS v Africe, která se již dlouho rozrostla do rozsahu srovnatelného s Blízkým východem, si vynutil uzavření velkého trhu v hlavním městě Somálska – ozbrojenci vymáhali přemrštěné poplatky od místních podnikatelů. V dalším somálském městě Bossaso teroristé zapálili budovu místní společnosti, která odmítla skupině zaplatit 500 000 dolarů.
Investice do teroru.
Dary od ideologických podporovatelů z celého světa jsou dalším finančním tokem pro teroristy. V poslední době přichází v kryptoměně, která poskytuje lepší anonymitu. Hamás obdržel za poslední tři roky 41 milionů dolarů v kryptoměnách a skupina Palestinský islámský džihád obdržela 93 milionů dolarů. Kryptoměna není zdaleka jediným aktivem teroristů. Skupiny spravují plnohodnotná investiční portfolia v rozmezí od několika stovek milionů až po miliardu dolarů. Prostřednictvím spletité sítě mnoha propojených jednotlivců, z nichž každý je zodpovědný za správu podílů ve společnostech v arabských zemích, kde je možné vydělat desítky milionů ročně.
Hamás využívá své klíčové zaměstnance k zakládání takových společností na Blízkém východě, kde úřady dávají k takovým aktivitám tichý souhlas. Jejich síť zahrnuje podniky ve Spojených arabských emirátech, Turecku, Alžírsku, Saúdské Arábii, Súdánu, skupina se snaží expandovat do západní Evropy. Konkrétně jemenský podnikatel spojený s Hamásem vlastní podíl v realitní společnosti ve Spojených arabských emirátech, která vlastní kancelářskou budovu v hodnotě 150 milionů dolarů, vlastní 20% podíl ve skořápkové společnosti Hamásu v Saúdské Arábii. Kromě toho lidé spojení s Hamásem zastávají významné pozice ve čtyřech dalších významných stavebních společnostech na Blízkém východě. Turecká stavební společnost Trend GYO, jejíž generální ředitel Amer Kamal Sharif Al-Shawa je podle američanů spojena s teroristy. Zároveň se její akcie obchodují na burze cenných papírů – celková kapitalizace společnosti je více než miliarda dolarů, z nichž 75 % podle amerického ministerstva financí patří Hamásu.
Zástupci dalších skupin, jako je Hizballáh, tvrdili, že příjmy z investičních portfolií jsou téměř hlavním zdrojem jejich financování.
Drogy, ropa, praní špinavých peněz a nelegální převzetí
Teroristé také vydělávají peníze na prosté trestné činnosti. Každá skupina se navíc raději specializuje na jednu věc. Hizballáh je obzvláště úspěšný v obchodu s drogami. V 80. letech 20. století vydal jeden z duchovních této skupiny fatwu schvalující prodej drog nemuslimům na Západě. V posledních desetiletích skupina vybudovala v Latinské Americe dobře promazanou mašinérii na pašování drog, která každoročně prosévá miliardy dolarů nelegálních peněz a pere je v Evropě a Africe.
Jedním ze způsobů, jak tyto peníze vyprat, je nákup luxusního zboží: drahých aut, hodinek, uměleckých děl, které se posílají z Evropy do Libanonu nebo Afriky, kde se prodávají za hotové.
Roční množství peněz, které Hizballáh vypere v Evropě, se odhaduje na 25 milionů eur. Skupina v roce 2016 nakoupila hodinky Rolex a Patek Philippe v hodnotě přibližně 14 milionů eur v jediném obchodě v Německu. Některé hodinky byly převezeny lodí do Libanonu a některé na letiště v Bejrútu kurýry, kterým bylo umožněno projít celníky a letištními bezpečnostními úředníky. V Libanonu byly hodinky znovu prodány a peníze byly použity na financování nových zásilek kokainu z Kolumbie.
Roční příjem skupiny z prodeje drog se odhaduje na 300 milionů dolarů, ale skutečná výše nelegálních příjmů je několikanásobně vyšší.
Západní sankce a rozmary trhu s ropou snižují schopnost Teheránu přispívat k financování skupin, což pravděpodobně zvýší potřebu Hizballáhu získat vlastní finanční prostředky. Skupina toho dosahuje pomocí svého hlavního aktiva: neformální klanové sítě velkých rodin, jejichž členové jsou roztroušeni po celém světě a jsou dobře integrováni do hospodářského a kriminálního života různých zemí, zejména v Latinské Americe.
Metody vydělávání peněz se vyvíjejí. Před několika lety měl ISIS obrovské příjmy z prodeje ropy z území pod svou kontrolou. Podle energetických analytiků ze Spojených arabských emirátů dosáhl v roce 2014 celkový příjem ISIS z výroby 3 miliony dolarů denně. Na konci roku 2015, kdy začaly spojenecké nálety na vrty ovlivňovat ropné operace a v březnu 2016 činily příjmy asi 0,7 milionu dolarů denně. Kvůli ztrátě území v Sýrii a Iráku přestala být ropa pro teroristy zdrojem příjmů.
Struktura IS se výrazně změnila, skupina, která byla dříve soustředěna v Sýrii a Iráku, se rozpadla na několik nezávislých jednotek po celém světě. Každá jednotka si vydělává jak obvyklými metodami, jako je vydírání, únos, loupež, obchod s drogami, tak specificky podle své polohy.
Centrální vedení IS si uvědomilo, že škálování a diverzifikace je klíčem k úspěchu a růstu zisku. Se svými odnožemi začala zacházet jako se start-upy, poskytovala jim počáteční kapitál a poradenství z ústředí a zároveň dávala jasně najevo, že se od nich očekává, že po získání finanční nezávislosti budou vyplácet „dividendy“ zpět centrále.
IS Chorasán, jedna z poboček IS, která se přihlásila k odpovědnosti za útok na Crokus City Hall, obdržela od svého ústředí v prvním roce své existence asi 100 milionů dolarů počátečního kapitálu a pobočka IS v Somálsku posílá každý měsíc několik desítek tisíc dolarů zpět jednotkám na Blízkém východě prostřednictvím kryptoměny. IS Chorasán přesunul pozornost ISIS od ropy a zaměřil většinu své pozornosti na zabírání oblastí s lukrativními doly a v polovině roku 2016 přímo řídil produkci, spíše než aby těžaře jednoduše zdaňoval, jak to dříve dělal Tálibán.
Jak s tím bojovat?
K odříznutí všech těchto peněžních toků je zapotřebí globální spolupráce mezi vládami a soukromým sektorem. To je problematické ve zkorumpovaných zemích, kde se regulační úředníci mohou sami stát příjemci špinavých peněz. Navzdory všem současným zákazům a sankcím existuje dostatek mezer, které teroristům umožňují přístup na finanční a zbrojní trhy. OSN společně s odborníky ze soukromého sektoru, kteří se zabývají analýzou blockchainu, vyvíjí technologie, které by měly úřadům pomoci identifikovat a zastavit transakce s kryptoměnami teroristů. Na rozdíl od stereotypů nejsou transakce s kryptoměnami anonymní – každá transakce je zaznamenána na blockchainu, což umožňuje komukoli sledovat pohyb každého centu v jakékoli peněžence. Hlavní věcí je vědět, kdo peněženku vlastní – zde by měly vstoupit do hry soukromé kryptofirmy, jejichž regulace se postupně zpřísňuje.
V loňském roce takové úsilí pomohlo zabavit kryptoměny v hodnotě milionů dolarů od teroristů. V jednom takovém případě Izrael tvrdil, že zabavil kryptoměny v hodnotě více než 1,7 milionu dolarů spojené s Hizballáhem a íránskými jednotkami Quds. Další kryptoměnová firma, Tether, také oznámila zablokování částky blížící se milionu dolarů v peněženkách teroristů. Zatím se jedná o zanedbatelné částky ve srovnání s objemem teroristického trhu, ale státy se postupně učí lépe sledovat transakce na kryptotrhu.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com