© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Únorové vydání magazínu právě míří k předplatitelům.
Milí čtenáři,
Vaška Moravce jsem neviděla už asi tak pět let. Po pár minutách povídání jsem ale zjistila, že to hlavní se nezměnilo: Oba pořád máme strašně rádi práci, kterou děláme. Už od devadesátých let.
Patříme tak mezi boomery, jak nám říkají kolegové, kteří po nás snad jednou převezmou štafetu. V rozhovoru s televizním moderátorem, který učí právě tyhle mladé novináře na fakultě žurnalistiky, jsme si povídali o tom, v čem to mají složitější a kde naopak selhávají. A jestli novinařina jako taková jednou skončí.
Zatímco já na devadesátky vzpomínám jako na jedno z nejlepších a nejsvobodnějších období, které mě v práci potkalo, jsou tu i stinné stránky téhle doby. Mezi ně patří exploze kriminality, která přišla záhy po pádu komunismu. A také nástup mafiánů, jak přibližuje populární seriál České televize s příznačným názvem Devadesátky.
Jména jako Ivan Jonák, František Mrázek či Antonín Běla definují tehdejší svět galerky a politického podsvětí. A mě osobně vrací zpátky. Všechny jsem osobně nebo skrze jejich rodiny poznala. Jak moc je jejich obraz v televizním seriálu reálný? Prozradí Mé rozhovory s mafiány.
Časopis získáte ZDE v sekci PŘEDPLATNÉ.
S devadesátkami jsou ale spojeny i příjemnější vzpomínky, třeba na Harryho Pottera, jehož první díl vydala spisovatelka J. K. Rowlingová v roce 1997. V té době ji zcela jistě ani ve snu nenapadlo, jak bude o čtvrt století později někdo interpretovat její dílo. A jak lidé, kterým dopomohla k úspěchu a milionům, se k ní otočí zády. Proč vypukla kulturní válka ohledně autorky, která stavěla na tom, že jinakost je normální? Popisuje Simona Holecová.
A teď střih do současnosti: Petr Fiala si sestavil svůj tým lidí v pozadí. Nejsou vidět, ale o to větší je jejich vliv. Kdo jsou a co od nich můžeme čekat?
Petros Michopulos současně nachystal pojednání o uměleckém dojmu z Fialovy vlády. Stejně jako v krasobruslení je to hodnocení hodně subjektivní, přesto z něj jasně vyplývá, na co by si nová koalice měla dát pozor, aby zbytečně nenabíjela Andreji Babišovi.
V aktuálním čísle se také dozvíte, proč „deagrofertizace“ státní správy nebude tak snadná, jak se před volbami zdálo. A také že skončil falešný účet Jiřího Ovčáčka, protože podle jeho autora „se to už nedá parodovat“.
Jak píše Jan Hrušínský: „Kéž by se tak jednoduše dalo ukončit i působení všech falešných politiků.“
Úspěšný únor vám přeji
Vaše Sabina Slonková