„Kreml se jaderným cvičením snaží překrýt skutečnost, že se situace na bojišti ani v ekonomice nevyvíjí podle původních očekávání Moskvy“, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Rusko v květnu 2026 zahájilo rozsáhlá neohlášená strategická jaderná cvičení, která mají být signálem směrem k NATO, Ukrajině, volbám v Arménii i domácímu publiku. Obvykle tyto cvičení jsou od roku 2022 plánována na podzim. Moskva do nich zapojila strategické raketové síly, Severní a Tichomořskou flotilu, dálkové letectvo i jednotky rozmístěné v Bělorusku. Podle ruského ministerstva obrany se cvičení účastní více než 64 tisíc vojáků, přes 7 800 kusů techniky, více než 200 raketových odpalovacích zařízení, 140 letadel, 73 hladinových lodí a 13 ponorek, včetně osmi strategických raketových ponorek.
Z čistě vojenského hlediska jde o demonstraci schopnosti Ruska vést jadernou eskalaci proti NATO. Politicky však mají tato cvičení ještě jiný význam. Kreml se jimi snaží překrýt skutečnost, že se situace na bojišti ani v ekonomice nevyvíjí podle původních očekávání Moskvy.
Ruská armáda sice pokračuje v tlaku na Donbase a snaží se udržet iniciativu v rámci jaro-letní kampaně roku 2026, nedokázala ale dosáhnout žádného zásadního strategického průlomu. Ukrajinské síly naopak stále častěji útočí hluboko v ruském týlu a systematicky zasahují infrastrukturu, na které je ruská válečná ekonomika existenčně závislá.
Právě zde začíná být stále zřetelnější skutečný problém Kremlu. Rusko dnes už nebojuje pouze o území na Ukrajině. Stále více bojuje o schopnost dlouhodobě financovat válku, stabilizovat ekonomiku a zabránit postupnému vyčerpání vlastního systému.