Ruský útok na nemocnici a Putinova propaganda

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, jak Kreml lže o ruském raketovém útoku na nemocnice a další civilní objekty.

Ruští představitelé a aktéři z informačního prostoru se pokoušejí odvrátit odpovědnost za útok na dětskou nemocnici Ochmatdyt tím, že uvádějí nepravdivá tvrzení o raketách a stavu nemocnice. To vše v rozporu s dostupnými důkazy, píše Institut pro studium války.

Budova ukrajinské nemocnice v Dnipru, kterou v květnu poničil ruský útok. Foto: Shutterstock.com

Ukrajinské centrum pro boj proti dezinformacím varovalo 9. července, že různé zdroje ruské propagandy rozšiřují širokou škálu informačních operací, které odvracejí odpovědnost za úder od Ruska. Včetně nepravdivých tvrzení, že Ukrajina používá část nebo celou nemocnici k léčbě zraněných ukrajinských vojáků, že Ukrajina skladovala rakety v nemocnici a že nemocnici zasáhly ukrajinské rakety PVO a nikoli ruská raketa.

Ruské ministerstvo obrany (MO) tvrdilo, že dostupné záběry „jasně potvrzují“, že padající ukrajinské rakety protivzdušné obrany poškodily civilní objekty v Kyjevě, pravděpodobně s odkazem na dětskou nemocnici a ne na jiné zdravotnické zařízení ve městě, o kterém ukrajinští představitelé uznali, že bylo poškozené padajícími úlomky raket. Dráha střely na videu a viditelný proudový motor pod jejím trupem se shodují s rámem ruského Kh-101 a nepodporují tvrzení, že šlo o raketu protivzdušné obrany. A ani se nezdá, že by byla střela poškozena záchytnými zařízeními protivzdušné obrany.

Mnohé z těchto falešných ruských informačních operací by nezbavily ruské síly právní nebo morální odpovědnosti za dopady jejich úderů proti Ukrajině, i kdyby byly pravdivé. Ruské informační operace, které nepravdivě vykreslují dětskou nemocnici jako částečně nebo zcela vojenskou nemocnici, tím lživě naznačují, že taková nemocnice je ze své podstaty legitimním vojenským cílem.

Dětská nemocnice není vojenská nemocnice – je to největší multidisciplinární dětská nemocnice na Ukrajině a ročně ošetří až 18 000 dětí. Ochranu nemocničních zařízení řeší článek 19 Čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně obětí vojenských konfliktů. Tuto úmluvu podepsalo i Rusko.

Článek 19, který se týká ochrany civilních osob v době války, uvádí, že mezinárodní právní ochrana civilních nemocnic nekončí, pokud nemocnice nepodniká akce „poškozující nepřítele“.

Článek 19 rovněž výslovně vylučuje přítomnost nemocného nebo zraněného vojenského personálu jako čin „škodlivý pro nepřítele.“ Tentýž článek pak uvádí, že „nepřítel“ musí dát varování před možným útokem na nemocnici.

V té souvislosti je důležité, že žádné kremelské zdroje dnes netvrdí, že by ruské úřady vydaly takové varování. Putinův režim dokonce ani nenabídl důkaz, že nemocnice plná nemocných dětí představovala bezprostřední hrozbu pro ruské síly.

Tvrzení ruského ministerstva obrany, že ukrajinský úlomek protivzdušné obrany zasáhl civilní objekty, a tvrzení ruského milbloggera (válečného blogera), že ruská raketa náhodně zasáhla nemocnici, rovněž nezbavuje ruské síly odpovědnosti za tyto následky. Rusko je v této válce agresorem a Ukrajina se musí bránit ruským úderům.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email