Sabina Slonková: Fiala má jen jeden pokus. Proto musel Michalik odejít

Na vznikající vládu Petra Fialy prostě budou platit přísnější měřítka. Proto, aby v příštích volbách nezvítězili populisti, neofašisti a komunisti.

Na první pohled to po tom všem, na co jsme z éry Andreje Babiše zvyklí, může vypadat jako velká nespravedlnost. Populární starosta, úspěšný bankéř a zdatný ekonom Věslav Michalik pod tlakem okolností rezignoval na kandidaturu na post ministra průmyslu a obchodu.

Nebyl vůbec obviněný, jako právě dosluhující premiér Babiš. Byl “jen” podezřelý z neprůhledných finančních operací, které nedokázal na první dobrou věrohodně vysvětlit.

Optikou minulých osmi let to vypadá nefér. Ale v normální zemi platí v politice presumpce viny, jak kdysi uznával i Miloš Zeman. Jen jsme na to už zapomněli.

Ano, opravdu byly doby, kdy politici i za pouhá podezření odstupovali. Třeba Pavel Drobil.

Odcházeli i ti, co byli jen přistižení při lži, což z dnešního hlediska vypadá jako velká zpozdilost. Jako Jiří Besser.

A ještě dřív dokonce odstupovali i ti, kteří se jen proti lži, která se o nich šířila a ukazovala je v lepším světle, neohradili. Jan Kalvoda.

Nově vznikající vláda Petra Fialy, kterého právě včera prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem, ale neměla na výběr. Věslav Michalik musel odejít. Ne kvůli sobě. Ale proto, aby se nová vláda vůbec mohla pokusit obnovit důvěru v politiku.

Právě proto, že odcházející premiér povýšil levárny na normu. Lež se stala pracovním nástrojem. A podaná ruka neplatila. Pokud by v tom nová koalice, která vznikla proto, aby se vzduch vyčistil a přiblížili jsme se zpátky ke standardním demokraciím, pokračovala, bylo by to pro ni smrtící.

Fialův tým na to má jen jeden pokus. Pokud ho nevyužije, v příštích volbách zase můžeme očekávat vládu populistů, komunistů a nejrůznějších nahnědlých postav. To oni si sáhnou pro ten milion hlasů, který v letošních volbách propadl. A v podstatě tak umožnil vítězství demokratických stran.

Když se budou politici z koalice Spolu a PirStan chovat stejně jako ti, které nahrazují, už jim nikdo nikdy neuvěří.

Ač to Věslav Michalik možná dnes veřejně nepřizná, to, že jeho minulost je doživotní brzdou pro politiku, moc dobře věděl už dávno. Když jsem před lety prvně popisovala jeho roli v neprůhledné operací s 200 miliony, rozmyslel si tehdy kvůli kauze svojí první kandidaturu do Sněmovny.

V tom roce 2010 mi výslovně řekl: “Byl to samozřejmě důvod, proč jsem se nakonec z kandidátky stáhnul. Bylo mi jasné, že se to na mě bude stále vytahovat, a nechtěl jsem nikoho poškozovat.”

I Michalik po letech vládnutí Andreje Babiše zřejmě nabyl dojmu, že podezření o tom, jak na začátku jeho byznysu byly černé peníze, už vadit nebudou. Proto to zkusil a kandidoval. Naštěstí mu to na poslední chvíli došlo nebo mu to někdo včas vysvětlil.

Žádná druhá šance prostě nebude.

Zákulisí případu Věslava Michalika popisujeme v prosincovém vydání tištěného časopisu Neovlivní.cz. Objednávat můžete už nyní v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: SPOLU