Naopak žádný z demokratických kandidátů nám ostudu neudělá.
Za třicet let samostatné České republiky to bude teprve potřetí, co si prezidenta zvolíme v přímé volbě. Když ji před lety poslanci odhlasovali, mnozí se domnívali, že teď už máme vystaráno: novou hlavou státu si zcela jistě vybereme někoho úctyhodného, kdo má všeobecný respekt doma i v zahraničí. Nejlépe někoho mezi Masarykem, Havlem a Mirkem Dušínem.
Foto: Tým DN
Omyl, který jsme plně pochopili už během první volby.
Teď máme napotřetí možnost reparátu. Nesdílím jistotu podpořenou některými průzkumy, že bývalý premiér se ve své předchozí funkci a přes své kriminální kauzy znemožnil tak, že nemá šanci ve druhém kole uspět. Můžeme jen doufat, že budeme mít i tentokrát takové štěstí, jaké nečekaně sedlo na demokraticky smýšlející část obyvatel v minulých parlamentních volbách.
A můžeme tomu pomoci. Jen tím, že k volbám půjdeme. A budeme volit tak, abychom se dalších pět let nemuseli za hlavu státu zase stydět. Jako při včerejší poslední prezidentské debatě, kdy bývalý premiér od sebe odkopával odpovědnost za nezvládnutí covidové epidemie. Bez mrknutí oka se nám zase snažil namluvit, že stát tehdy vlastně řídili epidemiologové a vojáci. A on nic, on je přece jen poslouchal.