Šéf rybářů o Bečvě: Někdo o úniku kyanidu věděl a tají to

Ti, co na místě ekologické katastrofy holýma rukama vytahovali z otrávené řeky umírající ryby, ukazují na selhání úřadů.

Pavel Kocián vede moravskoslezský rybářský svaz. Právě rybáři byli první, kdo 20. září zareagoval a snažil se odvrátit následky úniku kyanidu do řeky Bečvy. Dnes v rozhovoru pro Neovlivní.cz s odstupem hodnotí neschopnost úřadů vypátrat viníka a celkově se s katastrofou vypořádat.

“Ještě pořád ale doufám, že žijeme v 21. století, a že s kyanidy nepracuje každý Jan Novák z Horní Dolní,  ale omezený okruh podniků a že případ policie objasní,” říká Pavel Kocián.

Neo: Za chvíli to budou dva měsíce od havárie, co vlastně dnes o ní víte?

Bohužel musím konstatovat, že nevíme o mnoho více než na začátku celé události. Více se spekuluje, zaznívá mnoho různých názorů. Vyjadřují se lidé z různých oborů, kteří na věc pohlíží ze své branže. Chemici, biologové. Vše se děje vesměs internetovými diskuzemi nebo v článcích v médiích. A to vnáší do celé kauzy další a další otazníky.

---

ČTĚTE VÍCE:

Co se stalo na Bečvě. Totální selhání státu

Brabcova verze popírá fyzikální zákony

---

Neo: Co je pro vás osobně a pro rybářský svaz na celém případu nejhorší?

Odpovím trochu oklikou. Stalo se, co se stalo. Lidskou nedbalostí, pochybením, technickou chybou, únavou materiálu, co já vím? Ale domnívám se, že to někdo v daný okamžik věděl a dodnes ví. A tady je to největší pochybení! Kde je nějaká ohlašovací povinnost, havarijní plán, postupy informování patřičných složek, institucí? A to nejhorší? To snad tím nejhrůznějším způsobem vydala Bečva samotná. Tuny bezbranných ryb které si vytrpěly, než lekly, opravdu muka. Nejsou slyšet, jsou němé, ale kdyby mohly křičet, tak by to bylo slyšet hodně daleko.

Neo: Je běžné, aby se nedokázal vypátrat viník takové nehody? Jak často se takové případy, které zůstanou nevyřešené, stávají?

Abych řekl pravdu, já jsem se s katastrofou takového rozsahu nesetkal a rozhodně bych se již nikdy setkat nechtěl. Je to pro nás rybáře krutá skutečnost. Někde jsem zaslechl, že statisticky vychází podobné havárie co 10 let. Vím, že v devadesátých letech byla havárie podobného charakteru na Labi. A jestli se vyšetří tato? Bohužel s přibývajícím časem se i vytrácí naděje nás zúčastněných, že se dozvíme o viníkovi.

Neo: Po svých zkušenostech z tohoto případu a z reakce úřadů, které zjevně selhaly, myslíte, že se už taková situace nebude opakovat?

Tu jistotu nemohu mít já, ani nikdo jiný. Jak jsem uvedl, taková havárie se stát může. Lidstvo pracuje s takovými látkami, které jsou sice ve finále prospěšné, ale jsou zároveň nesmírně nebezpečné. Ale dovolím si rýpnout: Je vážně takový problém mít databázi povinně hlášených nebezpečných látek někde centrálně, pod kontrolou státu?

Uteče kyanid a správce databáze by tak mohl ihned vědět, že s ním v té a v té lokalitě pracuje ten a ten. A že například z 60 subjektů, které jsou zde v nájmu, s ním manipuluje těchto 5 firem. Možná někdo fundovaný v této věci zareaguje a řekne, že registr je, že existuje. Ale nás to v této kauze nepřesvědčilo. Třeba nás nakonec přesvědčí orgány činné v trestním řízená a případ objasní. A to bych si přál ze všeho nejvíc. 

Neo: Jak si vysvětlujete selhání odpovědných úřadů? Nikdo nikoho nevaroval, nikdo za nic nemůže…

Soudit je složité. Pro nás to byla krutá zkušenost, my rybáři to máme v hlavách postavené trochu jinak. Ryby jsou pro nás něco, co nám přináší relaxaci, klid a potěšení. A tak jsme jednali podle intuice a dělali jsme všechno pro to, abychom situaci pomohli. To nemůžeme asi očekávat od institucí. Jistě to pro mnohé byla nová zkušenost, ale neodpustím si to a řeknu, že to bylo mnohdy velmi liknavé, opatrné. Chyběli mi tady rozhodní lidé, kteří by jasně řekli: “Ven z vody rybáři, díky za ochotu, ale nevíme s čím máme co do činění, tady nastoupí IZS, vojsko – chemici.”

A ještě jedna poznámka. Řešit v daný okamžik úrovně krajů? U vás to vzniklo, k nám to jen doteklo? V té situaci jsme marně volali po krizovém řízení minimálně dvou, ne-li tří krajů. Protože nikdo nemohl říct, že látka neznámého původu nepoteče dál řekou Moravou na jih země a bude dál zabíjet. Ale mám i pozitivní zkušenost. Neuvěřitelně jsem přehodnotil svůj názor na hasičský záchranný sbor – profi, ale i dobrovolníky. Opravdu je to složka, která funguje jak má a nemá problém v podstatě s ničím. Prostě dochvilní, pracovití a neskutečně koordinovaní. Takže jim patří mé velké díky a uznání.

Neo: Co si z celého případu odnášíte? 

Drahou zkušenost. Ta havárie má  souvislosti a návaznosti na ekosystém, který si ani nedovedeme dnes domyslet. Čas to ukáže. Odnáším si ale i dobrý pocit z toho, kolik je empatických lidí nejen mezi rybáři, ale i nerybáři, kterým to nebylo a není lhostejné. Jak pomáhali při sběru uhynulých ryb. Přijeli s vlastní technikou, přerušili práci, podnikání, nebo se střídali po směnách, jak přišli z práce. Přispěli a přispívají na náš transparentní účet. My je nezklameme, finance smysluplně vyčerpáme. Velký obdiv a uznání z naší strany.

A co se týče úřadů a institucí? Doufám, že to i pro ně bude zkušenost, z které se poučí a zapracují na havarijních plánech a postupech. Pro takové situace potřebujeme co nejrychlejší monitoring, s co nejrychlejším výsledkem látky, se kterou máme co do činění. A ještě pořád doufám, že žijeme v 21. století, a že s kyanidy nepracuje každý Jan Novák z Horní Dolní,  ale omezený okruh podniků a že případ policie objasní.

Zdroj náhledové foto: Miroslav Přikryl