Co s ukrajinskými dětmi? Školky jsou už skoro plné

Problémy zcela jistě nastanou i s místy na základních a dalších školách.

České školství nikdy nic podobného nezažilo. Z Ukrajiny, která se od konce února brání ruské invazi, za několik týdnů dorazilo okolo 300 tisíc uprchlíků včetně dětí školou povinných. Mnohé z nich se do vybombardovaných domovů se svými rodiči jen tak nevrátí a minimálně část zde zůstane natrvalo.

Zdá se, že pro české školy to je nadlidský úkol. Nebo to nakonec přece jen zvládnou?

Ještě než tanky vyslané Vladimirem Putinem přejely hranice Ukrajiny, české školství bylo po covidových uzávěrech daleko od ideální kondice. K tomu připočtěte dlouhodobý problém s nedostatkem míst ve školkách: Podle Asociace předškolní výchovy se jen loni do mateřské školy nedostala až čtvrtina žadatelů.

„Nedostatek míst ve školkách má dva negativní dopady – řadě žen brání vrátit se do práce tak rychle, jak by chtěly. A zároveň brání větší nabídce částečných úvazků, o které řada rodičů stojí, ale nemají šanci, protože neseženou místo ve školce,“ komentoval v půli února situaci v Lidových novinách šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

A to bylo před tím, než přišly do Česka desítky tisíc ukrajinských matek s malými dětmi.

Česká televize odvysílala příběh Tamary Ledenkové a její šestileté Viktorie, které z Ukrajiny před válkou utekly tři dny po začátku invaze. „Pětadvacátého února jsme se já a moje rodina rozhodli odejít, abychom zachránili svoje děti,“ vypráví Ledenková. V Kyjevě pracovala jako logopedka, teď je ráda za každou brigádu. Většinou v úklidových firmách. V době, kdy s ní mluvila Česká televize, si Tamara stálé místo dosud hledala.

K tomu ale potřebovala i školku pro svou dceru. A přestože Viktorie splňuje všechny podmínky včetně povinných očkování, zatím do žádné školky nenastoupila. „Byly jsme nejméně v šesti školách. Ve všech nám řekli, že nemají místo. Samozřejmě chápu, že je i pro Čechy mnohdy těžké najít místo, protože v Kyjevě je to stejné,“ dodává smířlivě Ledenková.

Jiné řešení než brát dcerku s sebou do práce zatím nenašla. „Dvě tři hodiny je v klidu, pak začne být smutná, znuděná a začne se ptát: Kdy půjdeme domů? Jak dlouho ještě? Můžu ti pomoct? Chce jít na záchod, jíst, pít, pak mě začne tahat za oblečení,“ popisuje mladá žena.

„Třídy mateřských škol jsou většinou zcela plné,“ souhlasí Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory. Kritická je zejména situace ve velkých městech nebo v prstenci okolo Prahy. Podle údajů sociologické výzkumné organizace PAQ Research jsou například mateřské školky na Kladensku naplněné z 93 procent, na Kolínsku a Kutnohorsku dokonce z 97 procent.

Problémy zcela jistě nastanou i s místy na základních a dalších školách. Ty doposud víceméně odpovídaly potřebám dětí v Česku. Ale jak pojmou skokově navýšené počty žáků o děti z Ukrajiny?

„Z čeho máme největší obavy, je, zda kompenzace školám, které ministerstvo školství slibuje, budou dostatečné,“ říká František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. „Říkám to ze zkušenosti, kterou nyní máme, kdy se platy takzvaných nepedagogů, jejichž činnost je pro chod škol nezbytná, ocitají pod minimální mzdou. A někteří berou sociální dávky. Ministerstvo nebylo zatím schopno najít prostředky na navýšení.“

Jak to chce ministr školství řešit? Existuje vůbec komplexní plán, jak ukrajinské děti zapojit do českého systému školství? Odpovědi přinášíme v dubnovém časopise Neovlivní.cz, který je k dispozici v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com