Školy ztratily kontakt se stovkami tisíc žáků

Po dvou měsících a dvou týdnech se příští pondělí znovu otevřou alespoň pro část žáků školy. Někteří za tu dobu ztratili jen málo. “Jejich” školy dokázaly své žáky a studenty vyučovat skrze počítače a chytré telefony. Jenže všichni to štěstí neměli. Zejména ti ze sociálně slabých rodin a škol, které žákům jednou týdně rozesílali jen email s pokyny, co se mají sami naučit. Co to pro nás všechny bude znamená? Čtěte v květnovém časopise Neovlivní.cz.

Vypadá to jako zázrak. Namísto jednotlivých školních budov se nad zemí rozepjala digitální síť, která pomáhá vzdělání nové generace. Stačí se připojit. Učitelé přes počítače nebo ipody vyučují ochotné žáky, zároveň konzultují nové učební metody se svými kolegy a s řediteli, kteří si pak vyměňují zkušenosti na videokonferencích. Takřka jako by invaze koronaviru změnila školství na nezávislou samosprávnou jednotku, která funguje lépe než starý strnulý systém, protože stojí právě na iniciativě jednotlivců. Pokud se vám takový obrázek zdá málo plastický, máte pravdu. Rozměrem, který není na první pohled vidět, jsou děti ze sociálně slabých rodin. Z těch, kde se vzdělání zkrátka zrovna neřeší. Anebo nemají na to, být „moderní“. Jsou jich stovky tisíc a školy je během koronakrize ztratily. Sociální nerovnost poroste, nůžky se dramaticky rozevřou.

První věc je zřejmá: Školy si s distanční výukou, kterou přinesla karanténní opatření kvůli nemoci covid-19, rady vědí. Svědčí o tom příklady z řady míst, kde dokázali učitelé – z ničeho a bez pomoci shora – vytvořit obdivuhodný alternativní model, kde se třídy scházejí na obrazovkách počítačů a kde žáci udržují s učiteli průběžně online kontakt.

Dopady zavřených škol popisujeme v květnovém časopise Neovlivní.cz. Objednávejte zde

„Někdy stačilo žákům poslat e-mail, někdy museli být rodiče osloveni telefonicky třídní učitelkou, nebo dokonce doporučeným dopisem. V některých případech bylo třeba zajistit techniku,“ popisuje svou zkušenost s obnovením výuky v digitálním prostoru učitelka matematiky ze Sušice Štěpánka Baierlová. Nejde přitom ani tak o to, dostat k dětem učební látku, která byla plánována na období od března do června 2020. „Neučíme, na co není prostor,“ upozorňuje matematička, že při výuce na dálku se stačí soustředit na pár znalostí, které se dají zvládnout. Hlavní je podle ní něco jiného. Žáci se učí sami organizovat práci, rozdělit úkoly, sami se hodnotit, někdy konzultovat s kamarády. „Když se dokážou vypořádat s obtížnou situací, s úplně jiným stylem výuky, tak se v životě neztratí,“ hodnotí průběžné výsledky Štěpánka Baierlová.

Zkušenosti z epidemie mohou školám pomoci v dalším rozvoji, tvrdí dokonce ředitel základní školy v Chrašticích na Příbramsku Karel Derfl. Je pravda, že se každý musí vypořádat s obavami o zdraví svých blízkých, zároveň se však při učení na dálku učitelé i žáci dozvěděli, že „školy můžou fungovat jinak“. V Chrašticích funguje běžná vesnická spádová škola, přitom je podle svého ředitele „lehce alternativní“. Výuku matematiky podle Hejného nebo nové metody čtení, případně tzv. formativní hodnocení bez známek vyhledávají pro své potomky také rodiny z větší dálky. Během koronavirové krize si pak všichni za pomoci dostupných technologií prakticky vyzkoušeli nový styl. „Teď vidíme, že nemá velký smysl nutit děti, ať dělají stejné věci ve stejnou dobu,“ vysvětluje pedagog, který zakládal zájmový spolek ředitelů Trvalá obnova školy.

Přesto ředitel z Chraštic i učitelka ze Sušice připouštějí, že současná situace má negativní rozměr. V Sušici se obávají, že se stávající rozdíly mezi žáky během nouzového stavu dramaticky zvětší, protože některé děti s horším prospěchem se nezapojují. Škola by jim dokázala pomoci, i kdyby měli poruchy učení, ale není to možné bez podpory rodičů. Té se ovšem škola nedočká zvláště od sociálně slabších rodin. V Chrašticích i Sušici dělají podle svědectví tamních pedagogů všechno, aby žádný z žáků neztratil kontakt s ostatními. Na bilanci je příliš brzy, přesto lze věřit, že to do značné míry dokážou, protože se riziko obvykle týká jen dvou žáků ve třídě. Existují však školy a celé regiony, kde je tomu jinak.

Co se v nich odehrálo? Mají děti vůbec šanci dohnat to, co teď ztratily? A jaký důsledek má takový výpadek pro celou společnost? Čtěte v květnovém časopise Neovlivní.cz. Předplácejte zde:



Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít