Sliby jako nukleární zbraň AB

Strany přenechaly své voliče agresivnímu marketingu úhlavního nepřítele. Zatímco Andrej Babiš nevynechá příležitost, aby jim v prostředí, ve kterém jsou jeho voliči doma, svou pouhou přítomností zaručil, že je v těžkostech moderní doby nenechá na holičkách, opozice míjí i jasné přihrávky na smeč. Třeba Babišův útok na „ekoteroristy“ blokující obchvat v Přerově. Ve skutečnosti je nynější proud kamionů valící se přes Přerov jen daní za premiérův byznys. S ohledem na to, že premiérova předvolební kampaň je v plném proudu a znovu zamířil mezi své publikum, například početnou skupinu zahrádkářů, odemykáme text z únorového časopisu Neovlivní.cz.


Na dohled od sídliště Černý Most, mezi divočinou náletových keřů a železnými konstrukcemi skladů, se vypíná mohutná desetipatrová panelová budova ještě z komunistických dob. Po úzkých asfaltkách sem míří kolona černých limuzín a to znamená, že do pražského hotelu Pramen na sjezd Českého zahrádkářského svazu míří Andrej Babiš.

Premiéra spolu s jeho ministryní financí Alenou Schillerovou vítá v jídelně více než stovka delegátů převážně v důchodovém věku. A premiér je rázem ve svém živlu. Za předsednickým stolem se zdraví s šéfem zahrádkářů Stanislavem Kozlíkem, na dlouhé zdvořilosti však není čas a řeč se okamžitě stočí k zahrádkářskému zákonu. Svazoví funkcionáři se ho snaží protlačit už od roku 2001 a s jeho pomocí žádají, aby je stát uznal za veřejně prospěšnou organizaci. To pak umožní dlouhodobě a za výhodných finančních podmínek pronajímat členům svazu obecní pozemky. „Tady říká pan předseda, mám příslib pana Babiše, že zákon prosadí,“ směje se premiér a ihned dodává: „No, já jsem opatrný, ale udělám pro to maximum.“ Zahrádky jsou pro něj totiž srdeční záležitost, sám se na nich v dětství něco napracoval. Odměnou je nadšený potlesk těch, kteří reprezentují 130 tisíc organizovaných zahrádkářů.

Tweet premiéra z 20.8. 2020. Refreshoval v něm svůj slib zahrádkářům z loňského listopadu.

Setkání v hotelu Pramen proběhlo koncem listopadu 2019, dlouho před jakýmikoli volbami, přesto je jedním ze střípků mozaiky, jejímž sestavením nakonec premiér jakékoli příští volby vyhraje.

Prázdné sliby, bezobsažný populismus, zneužívání pozice premiéra – tak podobné aktivity hodnotí opozice. Opovržlivými poznámkami však nic nezmění na tom, že se Babišova strategie vyplácí. Navíc si nechce připustit, že šéf hnutí ANO sotva dělá o mnoho víc než běžnou politickou práci, na kterou měly v dobách předsedů Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka ještě čas a energii také ODS a ČSSD.

Přinejmenším od narůstajících neúspěchů s výstavbou dálnic je známo, že ministerský předseda přehání své sliby, přesto do krajů zajíždí zas a znovu, aby nesplněné závazky upgradoval a vylepšoval. Tím dosahuje toho hlavního. Objevuje se v obvyklém prostředí svých voličů a jen svou přítomností se zaručuje, že je v těžkostech moderní doby nenechá na holičkách.

Přitom případ zahrádkářů dokazuje, že své sliby myslí do té míry vážně, aby na ně nezapomínal. Na Facebooku se premiér pochlubil, že s žádostí o prosazení zákona za ním předseda Kozlík přišel už v září. Během měsíce dostal návrh zákona poslanec ANO a předseda zahrádkářského podvýboru Adam Kalous, který shromáždil podpisy dalších osmnácti členů hnutí i deseti poslanců dalších stran, a poté návrh předložil sněmovně ke schválení. Marketingový projekt ANO nepodpořil nikdo z klubů ODS a TOP 09, což premiér na Facebooku okamžitě komentoval s tím, že tyto strany zahrádkářům nepřejí. Sám zapracoval na vládě, jejíž experti doporučili věcně nesmyslný návrh odmítnout. Přece jen je trochu nepochopitelné, čím naplňuje veřejný zájem pěstitel, který vysadil rajčata pro vlastní spotřebu. Přesto po Babišově nátlaku přijali ministři neutrální stanovisko a teď už zbývá jen poslední krok. Existuje jen minimální riziko, že poslanci zákon s podporou ANO a komunistů odmítnou, jde však o to, aby ho vůbec projednali. Na první čtení čeká při lednové schůzi sněmovny 170 vládních i poslaneckých návrhů zákona, obvykle jich přitom na jedné schůzi přijde na řadu okolo deseti. Už dnes je proto zřejmé, že většina z nich spadne před příštími volbami pod stůl. „A já udělám vše pro to, aby prošel ještě v tomhle volebním období,“ přísahá premiér, že sněmovna projedná lobbistický zákon na úkor dalších, třeba vládních návrhů.

Jak pomáhal dlužníkům (a exekutorům)

Případ zahrádkářů je jedním z desítek, o kterých marketingová mašinérie ANO informuje zvláště na premiérově Twitteru nebo Facebooku. Některé mohou posloužit zahrádkářům jako varování. „Pojďme rychle dál. Měl jsem schůzku se Světlanou Voráčkovou, paní, kterou trápí exekuce po manželovi, a ještě se stará o dceru,“ popisuje Babiš historku z cesty na Moravu v polovině ledna. Spolu s poslancem Patrikem Nacherem, „který je náš hlavní odborník na práva spotřebitele“, se proto domluvili, že zvýší částku, kterou nemůže zabavit exekutor. „Vzhledem k nárůstu životních nákladů prostě lidem nestačí,“ míní premiér. Proto změní její výpočet ze současných dvou třetin na tři čtvrtiny životního minima a úředně uznaných nákladů na bydlení. „Z jednání jsem volal ministryni spravedlnosti, která má v tomhle kontextu připravit co nejdřív vyhlášku,“ popisuje premiér svou intervenci, kterou by měl ocenit takřka milion občanů podléhajících nějaké exekuci.

I v tomto případě je dost pravděpodobné, že se slib naplní, třeba už z toho důvodu, že státní pokladnu bude stát nejvýš nějakou zanedbatelnou částku.

Boj o hlasy stovek tisíců občanů v exekuci rozjel už v minulých volbách Tomio Okamura a jeho SPD, přitom pomáhat těm, které dřívější vládní garnitury vydaly bez pomoci všanc exekutorům a specializovaným právníkům, nemusí být jen účelové lovení hlasů, ale dá se opravdu považovat za veřejný zájem. Postavit se do čela takového boje je samozřejmost pro každého, kdo chce získat dobrý volební výsledek. Babišova strategie v oboru exekucí má dlouhou historii už vzhledem k tomu, že ministra spravedlnosti, který může navrhovat zvýšení nezabavitelné částky, má hnutí ANO už sedmým rokem. Je trochu nelogické, že teprve setkání s paní Světlanou Voráčkovou přimělo Babiše zdvihnout telefon.

Vysvětlení je možné najít při dramatickém hlasování z loňského ledna, při kterém poslanci rozhodovali o návrhu, který sepsal bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a podpořil Senát. V něm exministr a senátoři bez ohledu na barvu stranického trička doporučili oddlužit každého, kdo sedm let poctivě splácí. Měl být oddlužen, i kdyby z původního dluhu nezaplatil ani korunu a všechny splátky šly pouze na úroky a poplatky pro exekutora. Proti návrhu byli jen poslanci ODS, a tak se zdálo, že bez potíží projde. Všechny překvapilo, když Pelikánovu verzi odmítli se čtyřmi výjimkami dosavadní bojovníci proti exekucím, tedy poslanci ANO a SPD. Nechyběl ani Babiš. Zákon se sice změnil s tím, že člověk může být oddlužen už po pěti letech, i když splatí jen minimální částku, nepůjde to však automaticky, protože souhlasit musí insolvenční správce a soudce. Obrat SPD a ANO je možné vysvětlit tím, že chtěli udržet v chudobě co nejvíc lidí, aby za ně mohli bojovat, druhou možnost naznačují kontakty lídrů obou hnutí na úvěrové společnosti, exekutory a insolvenční správce.

ANO později chtělo vylepšit špatný dojem a od července 2019 poprvé zvýšilo nezabavitelnou částku pro dlužníky, ovšem udělalo to takovým způsobem, že pomohlo opět spíše exekutorům. Dnes si může dlužník sice z výdělku ponechat namísto dosavadních deseti tisíc o tři tisíce navíc, ovšem pouze s tou podmínkou, že exekutorům odvedou namísto dosavadních šesti tisíc o sedm tisíc navíc.

Během celého období od ledna 2019 přes nepovedenou červencovou vyhlášku mohli opoziční politici objíždět kraje a vysvětlovat zadluženým lidem, jak je Babiš a jeho ANO podrazili. Namísto toho mu ponechali čas, aby mohl při setkání se Světlanou Voráčkovou slíbit, že v dohledné době zvýší nezabavitelnou částku pro dlužníka o osm set korun a pro jednoho rodinného příslušníka o stejnou částku.

Babiš se navíc poučil z minulé chyby. V navržené podobě nové vyhlášky se nezvyšuje povinnost odvodů exekutorovi ani o korunu. O dřívějším chování ANO si z pozice dlužníka mohu myslet cokoli, 800 korun před exekutorem mi nikdo jiný nezachrání.

Text vyšel v únorovém časopise Neovlivní.cz. Předplácejte ZDE

Jak bojoval za Přerov (a Prechezu)

Jak úspěšně dokáže Babiš přepsat historii, zakrýt nedávná selhání a revitalizovat sliby, dokládá další zpráva z lednového moravského zájezdu.

„No a teď se s váma musím podělit o jeden mail: ‚Zastavit řádění exhibicionisty, ekoteroristy, který brání dostavbě obchvatu Přerova od Říkovic na dálnici od Lipníka nad Bečvou. Nechť se Přerovanům žije jako lidem. Člověk si zaslouží žít zdravě!!!‘ Tohle je asi nejemotivnější vzkaz, který jsem dostal na mail narodni.konzultace@vlada.cz,“ píše Babiš.

Skutečně, moravský úsek D1 byl dokončen, ovšem chybí obchvat Přerova, přes jehož centrum se teď ženou proudy kamionů z jihu směrem na Ostravu a nazpátek. Babišovi se musí líbit, že za viníka je označen „ekoterorista“, který stavbu blokuje neustálými stížnostmi. Aby bylo jasno, o koho jde, Babiš dodává: „Jak víte, D1 mezi Říkovicemi a Přerovem pořád blokuje Miroslav Patrik z Dětí Země. Vůbec ho nezajímá, že kvůli tomu Přerov sužují kamiony.“ Naštěstí je pomoc nablízku: „Ministr dopravy si vzal za úkol, že se s panem Patrikem osobně sejde a pokusí se situaci odblokovat.“ V té době byl ještě ministrem Vladimír Kremlík a po jeho pádu tedy úkol přechází na vicepremiéra Karla Havlíčka.

V tomto případě vystupuje Babiš mimořádně agresivně, protože žehlí ještě vážnější průšvih. Na Přerovsko se vydal už v listopadu 2018, kdy mu aktivista Patrik dojednal schůzku s občany Dluhonic, obce na západním okraji Přerova. Právě místní občané blokují stavbu, která je odřízne od okresního města a ještě zlikviduje část obce. Už v roce 2015 napsali petici, kde požadují, ať stát odkloní dálnici o 100–200 metrů na východ od obce přes nevyužité pozemky, které patří chemické továrně Precheza. Chemička je součástí Agrofertu, který ovládá Babiš, a proto byl požadavek místních z pohledu státních úředníků dvojnásob nepříjemný. Premiérovi se podařilo dojednat kompromis, podle kterého stát opraví v obci komunikace, nahradí zbořené domy i zničené hřiště a mezi obchvatem a vesnicí postaví vyšší bariéry.

Slib ovšem přehodil na ministerstvo dopravy a město Přerov, které vzbouřeným občanům pouze odepsaly, že většina požadovaných investic nejde uskutečnit. Pozemky Prechezy tedy byly zachráněny za cenu, že místní s pomocí Patrika dálnici i nadále blokují. Podpora ANO v obci mezitím poklesla z pětatřiceti na dvacet procent.

Výklad, že proud kamionů přes Přerov je daní za premiérův byznys, je proto třeba odclonit, aby ke stejnému poklesu popularity nedošlo v padesátitisícovém městě.

A opozice? Ta nevyužila ani takovou nahrávku. Žádný z jejích představitelů se v Přerově neobjevil, natož aby se o obchvat aktivněji zajímal. Pokud se k případu od svých pražských stolů vyjadřují, pak po vzoru Babiše dávají vinu „ekoteroristům“.

Tak dlouho jsem tančil

Babišovi se dá věřit, že největší radost má z akcí, kde nemusí hrát dvojí hru zištného podnikatele a dobrodince, a prostě jen objíždí idylický venkov včetně lidových zábav, jakou o druhém lednovém víkendu absolvoval ve vesnici poblíž Milevska.

„No a včera jsem se vrátil okolo půlnoci z plesu Základní školy Chyšky, kam mě pozvala paní učitelka Hana Zemanová. Byla to super akce pro celé rodiny. Kapela Elizabeth byla skvělá, hrála české hity, dlouho jsem tančil, musím teda říct, že podstatně uvolněněji než den předtím na Hradě, všichni měli dobrou náladu,“ pochvaloval si na Facebooku. „Bavili jsme se o jejich práci, ale taky o tom, že jejich obec potřebuje pomoc s pitnou vodou, se sportovištěm, dopravním spojením. I když jsem to neplánoval, zůstal jsem do jedenácti,“ píše premiér o návštěvě v tradičním lidoveckém regionu, kde jeho hnutí obvykle získává jeden z nejhorších výsledků z celých Čech.

Výjimkou jsou Chyšky, kde svých třicet procent voličů vždycky dostane. Teď pomůže, anebo aspoň slíbí, aby okolní viděli, že se podpora ANO vyplatí. Kdo z politiků se v Chyškách objeví jako další?

Zdroj náhledové foto: FB Andreje Babiše