Výpad slovenských politiků proti českým bezpečnostním složkám v kauze zatčeného Ukrajince není jen epizodou, která skončí bez následků. Je to zlom. Slovenská vláda se rozhodla stavět do opozice vůči vlastním spojencům, a to i v tak citlivé oblasti, jakou je zpravodajská spolupráce. V této situaci opravdu nemá smysl sdílet se slovenskou stranou strategické informace.
Případ, kdy byl společné operaci Čechů, Ukrajinců a Slováků zadržen v Dnipru muž podezřelý ze série výhružných anonymů adresovaných školám, vyvolal silné pnutí v bezpečnostní komunitě. Slovenská policie totiž bez konzultace s Prahou akci zveřejnila, a nadto zamlčela podezření, že zatčeného muže platil Kreml. Když se Češi ohradili, přišel z Bratislavy protiúder.
Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok kritiku odmítl a šéfovi české BIS Koudelkovi mimo jiné vzkázal, „aby nekonspiroval“. Výroky jsou to nejen nediplomatické a nekolegiální, ale především je to vážný signál, že se Slovensko pod současnou vládou vědomě vzdaluje principům, na kterých stojí zpravodajská a bezpečnostní spolupráce mezi spojenci.
Slova „prosím pana Koudelku, aby nekonspiroval“ jsou přímým zpochybněním práce nejen BIS, ale i české policie a mezinárodního týmu vyšetřovatelů, který v koordinaci s Ukrajinou dosáhl zadržení podezřelého v případu výhrůžek bombou školám. Jde přitom o vysoce závažný případ s reálným bezpečnostním i mezinárodním přesahem – a podle BIS i české policie byl útočník zaplacen ruskou stranou.
Pokud v takovém okamžiku slovenský ministr vnitra snižuje vážnost vyšetřování tím, že mluví o „pracovní hypotéze“, nejde o názorový nesoulad, ale o porušení základní důvěry mezi spojenci. A bez důvěry zpravodajské služby nefungují.