Smart City a Brno: Hlavně žádné chytré lavičky

Jako by se Brno snažilo co nejvíc od pražského pojetí Smart City distancovat. Zatímco Praha staví na odiv své chytré lavičky, zástupci Brna jasně říkají, že to není cesta, kterou by chtěli jít. Jak ale ukazuje detailní pohled na brněnské Smart City, i tady dokázali v agendě politici šlápnout vedle.

Jako jeden z největších úspěchů v agendě Smart City označují brněnští politici elektronickou šalinkartu. Zapomínají ovšem dodat, co se v Brně strhlo v souvislosti s dotací roční karty. “Nejlepší vtip je to, jak se jim povedlo spojit šalinkartu a platby za odpady. Lidi zaplatili plnou cenu šalinkarty a pokud měli včas zaplaceno za odpad, město jim část peněz za šalinkartu dalo zpátky. Ale finančák ten “dar od města” bral jako příjem a začal se po lidech vozit, že to mají zdanit,” popsal situaci jeden z Brňanů.

Vedení města výše zmíněné potíže potvrdilo. Dodává ale, že se je podařilo odstranit. Ovšem na stranické půdě ANO.

Shovívavý postoj finančního úřadu totiž nakonec na ministerstvu financí ovládaném hnutí ANO vyjednal brněnský primátor za stejnou partaj Petr Vokřál.

Jak říká náměstek primátora Jaroslav Kacer, který měl v dresu TOP 09 agendu na starost: “Ne všechny projekty a aktivity se daří realizovat tak, jak jsme si představovali. Například nejsme zatím spokojeni s tím, jak se daří občany vtahovat do rozvoje města. Projekt #brno2050 nemá zatím takovou povědomost, jakou jsme si představovali. Přesto jsme rádi, že jsme nenaskočili na módní vlnu chytrých laviček a demonstrativním osazování ulic chytrými lampami,.”

Brněnští politici jsou přesvědčeni, že skrze technologické hračky cesta k chytrému městu nevede. “Město by se nemělo za evropské dotace naplnit drahými technologickými vychytávkami, které vyluxují v následujících letech jeho provozní rozpočet města. Ve své podstatě k podobné změně přístupu přikročilo například město Barcelona,” dodává Kacer.

Brno – stejně jako některá další města – zatím mnoho na Smart agendě neutrácelo. Stojí totiž právě na startu. První akční plán (seznam projektů pro období 2-3 let) se teprve letos připravuje a schvalovat by se měl až v příštím roce.

Jako první přijde na řadu nová chytrá čtvrt Špitálka v rámci projektu, který je součástí Lighthouse Smart Cities and Communities výzvy Evropské komise jako součást programu Horizont 2020.

V rámci tohoto velkého projektu (konsorcium má přes 30 partnerů) bude Brno připravovat novou městskou čtvrť v areálu Tepláren Brno. Proměnou po roce 2021 by měl projít bývalý výrobní areál. A to s využitím technologických řešení, jejichž inspirací byly Rotterdam, Umea nebo Glasgow.

Dosavadní platby se pohybují v jednotkách milionů. Jako třeba brněnská identita – portál elektronických služeb www.brnoid.cz. Tento portál začínal jako elektronická předplatní jízdenka a integroval další funkce – turistická karta, placení odpadů nebo hlasování v participativním rozpočtu Dáme na Vás. Například rozvoj systému v rámci DPMB je na základě smlouvy na 1 950 000 bez DPH.

Na tom, že zatím šetří, si přitom Brno zakládá. “Asi největším přínosem pro Brňany je, že nejdeme cestou velkolepých technologických revolucí s obrovskými rozpočty. Máme rádi chytrá řešení, která šetří jejich peněženky a čas, aby si svůj život mohli užít podle svých představ,” dodává Kacer.

 

Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.