Souček na odstřel. A co nám zatajili o poplatcích ČT a ČRo

Ředitel veřejnoprávní televize čelí tlaku na odvolání. Současně vycházejí najevo další pochyby o tom, jak jsou nově nastavené koncesionářské poplatky.

Ředitel České televize Jan Souček naštval úplně všechny. Druhý rok po svém zvolení bude tento týden čelit reálnému pokusu radních o jeho odvolání.

Jak popisuje časopis Neovlivní.cz v dubnovém vydání, nejasnosti panují současně také kolem cifry, kterou lidé podle novely zákona zaplatí za koncesionářské poplatky.

„Pohled ministerstva kultury na koncesionáře z řad občanů je přísný. Ve zdůvodnění novely pracuje s informací, že v České republice je přes 4,8 milionu hospodařících domácností. A modeluje, že když se vše povede na sto procent, skoro všichni lidé taky zaplatí. Efekt, který by to mělo pro pokladnu České televize a Českého rozhlasu, je obří. Skoro 8,7 miliardy od občanů pro ČT, bezmála 3,2 miliardy korun pro ČRo. Pro připomenutí, nyní je od lidí vybíráno za rok 5,3 miliardy (televize) a 1,6 miliardy (rádio),“ píše časopis.

„Tvrdá“ linie vůči občanům v porovnání s argumentací vůči právnickým osobám se důvodovou zprávou zákona vine jako červená nit. Zatímco u běžných lidí Baxův úřad pracuje s maximálními čísly, u firem naopak někdy s nižšími a mnohokrát zdůrazňuje, že „zpoplatnění právnických osob“ nebude tak hrozné. Možné vysvětlení nabídne kapitola povinných plateb od státu, ke které se ještě dostaneme.

Ve skutečnosti je zřejmé, že tolik peněz od občanů televize ani rozhlas vybrat nedokážou. Číslo 4,8 milionu českých domácností nezohledňuje víc než devět procent nejchudších, kteří za veřejnoprávní média platit nemají. Navíc statistici pracují s jiným údajem, a sice že hospodařících domácností v ČR je něco přes čtyři a půl milionu.

Když tedy odečteme ty s nejnižšími příjmy, zůstanou víc než 4 miliony koncesionářů.

V čem má ministerstvo kultury pravdu: nový zákon si v podstatě vynucuje, aby všechny tyto čtyři miliony zaplatily. Jedním z klíčových kritérií je totiž nově vlastnictví mobilu. A jak známo, mobil má již několik let 99 procent české populace. V devíti případech z deseti smartphone.

A tím se dostáváme k jádru jednoho z problémů novely. I kdyby se totiž poplatky vůbec nezvyšovaly, díky nové definici koncesionáře by Česká televize a Český rozhlas měly dosáhnout na násobně víc občanů. A tudíž by se stamiliony navíc do jejich rozpočtů dostaly tak jako tak. Bez nutnosti rozšiřovat řady plátců ve firmách, bez vtažení státních rozpočtů do hry. Bez povinných valorizací pokaždé, když se inflace dostane v úhrnu přes 6 procent.

Přiznává to samo ministerstvo kultury, když modeluje realistický scénář, ve kterém zaplatí až 80 procent nově rozšířené skupiny občanů. Vychází mu, že na Kavčích horách by i se zachováním současných 135 korun měsíčně měli od lidí přes 6,2 miliardy korun. Skoro o miliardu víc než nyní. U rozhlasu vychází model při zachování 45 korun měsíčně obdobně vysoko, do sídla na Vinohradské by přitekly vysoké stamiliony navíc.

Proč tedy vláda zároveň oba poplatky zvedla, není z dat jasné. Stejně jako to, proč zákon trvale „zaháčkoval“ další povinné poplatníky. Firmy, či dokonce přímo veřejné úřady.

Co dalšího nám zatajili? Detailní rozbor novely, kterou politici schválili, a její dopady na občany popisuje dubnové vydání časopisu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com