Soud o Grygárkovi: Nehodnotíme, zda je poctivý. Skutek se ale nestal

Libor Grygárek byl bezpochyby nejvlivnější postavou tuzemské justice, která v posledních letech uvázla v policejní síti. Ve své době mocný náměstek vrchního žalobce v Praze byl obviněn, že šel na ruku pražskému kmotrovi Romanu Janouškovi a dalšímu podnikateli. Po šesti letech ale soud překvapivě Grygárkovo stíhání zastavil, aniž nařídil hlavní líčení. Redakce Neovlivní.cz získala rozhodnutí soudu z minulého týdne. Projděte si hlavní body soudního verdiktu.

Libora Grygárka obžalovali podřízení vrchního žalobce v Olomouci Iva Ištvana. Žádali pro něj trest ve dvou věcech. V té první a hlavní za to, že podle jejich závěru jako náměstek vrchního státního zástupce v Praze blokoval vyšetřování Romana Janouška a dostatečně nevyřídil žádost o právní pomoc ze Švýcarska, kde podnikatele vyšetřovali. A to podle názoru žalobce proto, že se s Janouškem dobře znali.

Jenže městský soud v Praze nyní konstatoval, že se žalobcům nepodařilo doložit doložit klíčovou věc. Tedy, že se v době švýcarského vyšetřování Grygárek s Janouškem vůbec znali. A to, že se poznali později a vznikl mezi nimi přátelský vztah pro samotný případ není podstatné.

“Soud musí konstatovat, že neexistuje žádný přímý důkaz, který by prokazoval, že obviněný Grygárek a Roman Janoušek se na přelomu let 2008-2009, tedy v době, kdy byla vyřizována švýcarská právní pomoc, osobně znali. Obviněný Grygárek tvrdí, že Romana Janouška poznal až v souvislosti s vyřizováním pojistné události v roce 2010. Nebyl zajištěn žádný důkaz, který by prokazoval opak,” konstatovala v rozhodnutí předsedkyně senátu Zuzana Zápalková.

Nic na tom nezměnil fakt, že Grygárek a Janoušek měli skutečně nadstandardní vztahy, jak odhalily odposlechy z pozdější doby. Jenže ty pocházely z pozdější doby. Žalobce podle rozhodnutí soudu oslovoval Romana Janouška např. Velký Orle. Psal mu SMS zprávy typu “Spanilý Orle, malý brhlíček žádá o slyšení”.

Soud jejich komunikaci označil za nepřijatelnou, současně ale soudí: “Úkolem soudu v tomto trestním řízení není zkoumat, zda JUDr. Libor Grygárek byl poctivým státním zástupcem, zda se nezpronevěřil svému poslání, zda byl člověkem na svém místě. Úkolem soudu není hodnotit jeho osobnost a charakterové vlastnosti, ale pouze posoudit, zda shromážděné důkazy prokazují, že se dopustil žalovaného skutku a zda je tento skutek trestným činem. Je nepochybné, že obviněný udržoval zcela nadstandardní vztahy s kontroverzními postavami pražského podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že jim nabízel své služby a obsah komunikace naznačuje, že za své služby bral peněžní odměnu. Bylo prokázáno, že k těmto kontaktům docházelo minimálně od 16.3.2011. Pro toto řízení je však podstatné, zda se obviněný s Romanem Janouškem znal i na přelomu let 2008-2009. To však ze zajištěných odposlechů nevyplývá.”

Jinak řečeno: Jestli Grygárek páchal nějakou jinou trestnou činnost, to spis předložený soudu vůbec neobsahoval.

A kromě toho, že obžaloba dle názoru soudu neprokázala Grygárkův motiv (tedy to, že se v rozhodné době s Janouškem znali), podle soudu ani nedoložila, že by tehdy vůbec činil kroky v jeho prospěch.

“V této souvislosti není soudu úplně jasné, v čem se role obviněného Grygárka na vyřízení švýcarské žádosti o právní pomoc liší od ostatních kolegů. JUDr. Grygárek byl jedním ze čtyř státních zástupců, kterým odpověď prošla rukama. Všichni způsob vyřízení schválili. Pouze v případě JUDr. Grygárka však bylo shledáno pochybení a to tak závažné, že dosahuje intenzity trestného činu. Ostatní nebyli ani kárně postiženi. Tuto disproporci nepovažuje soud za spravedlivou,” stojí v usnesení soudu. “Obviněný Grygárek byl jedním z úředních osob, které se žádostí o právní pomoc zabývaly. Tuto věc neměl přímo na starosti, nebyl dozorujícím státním zástupcem. Z pozice své funkce náměstka byl o vyřizování mezinárodní právní pomoci informován a byl také nejvýše postavenou úřední osobou při jednání se švýcarskými kolegy. Jeho stanovisko se nijak nelišilo od postoje jeho kolegů, žádným způsobem své podřízené neovlivňoval, s navrženými postupy souhlasil.”

A co se týče druhé věci – tedy, že podle názoru žalobce zneužil své postavení, aby pomohl v trestní kauze svému příteli Janu Součkovi – tu soud označil za promlčenou a její podstatou se vůbec nezabýval.

Vrchní státní zástupce Ištvan nechtěl na dotaz Neovlivní.cz rozhodnutí soudu detailněji komentovat. “Dozorový státní zástupce s rozhodnutím soudu nesouhlasí a napadl ho stížností, kterou bude v následujících dnech odůvodňovat,” řekl Ištvan.

Soud se přitom i přes své rozhodnutí policie a žalobce přímo v usnesení zastal:  “Rozhodnutí o zahájení trestního stíhání obviněného tak bylo vydáno zcela správně, důvodně a zákonně. Také státní zástupce podává obžalobu, pokud má odůvodněn závěr, že žalovaný skutek je trestným činem a spáchal ho obviněný. Jak již bylo shora vysvětleno, soud je v jiné pozici. Důvodný předpoklad a prokázaná skutečnost, jsou naprosto odlišné kategorie. Soud není oprávněn řešit činnost obviněného v postavení státního zástupce ve všech souvislostech, tak jak to činí orgány přípravného řízení, které je ovládáno zásadou vyhledávací, tj. jsou povinni prověřit veškeré podezřelé skutečnosti. Soud je vázán skutkem, který je popsán v obžalobě a to je v tomto případě pouze způsob vyřízení švýcarské žádosti o právní pomoc na přelomu let 2008-2009 a v tomto řízení soud žádné porušení povinností státního zástupce neshledal.”

Sám Libor Grygárek obšírnější vyjádření zatím odmítá. “Počkám na pravomocný verdikt.  V tuto chvíli můžu říct, jen to, že jsem se ničeho nedopustil a jsem rád, že mi dal soud za pravdu,” sdělil bývalý žalobce, který po odchodu ze státních služeb přestoupil do advokacie.