Soudkyně sepsala, proč rudé trenky nad Hradem nebyly trestným činem

Je to necelý týden, kdy soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová osvobodila členy umělecké skupiny Ztohoven, kteří vyměnili prezidentskou zástavu nad Pražským hradem za rudé trenky. Usoudila, že nešlo o trestný čin, ale přestupek, který má řešit příslušná městská část. Umělci a deník Právo dnes zveřejnili usnesení, ve kterém soudkyně zdůvodňuje, proč se tak rozhodla.

Příběh vyvěšení rudých trenek, “zástavy muže, který se nestydí vůbec za nic”, abychom citovali aktéry výměny praporů, je známý: Umělci v roli kominíků vylezli loni v září na střechu Pražského hradu, zavěsili obří rudé gaťky a oficiální standardu, kterou odnesli, rozstříhali na 2 x 24 x 24 malých kousků. Celkem 1152 fragmentů pak rozeslali náhodným adresátům v rámci projektu “decentralizace moci”.

Hrad mluvil o fašizaci pražské kavárny, případ se začal vyšetřovat, dozorující státní zástupkyně Zuzana Beňová umělce poslala za výtržnictví k soudu s tím, že způsobili téměř stotisícovou škodu. Na 33 tisíc korun byla vyčíslena hodnota zcizené zástavy, na 55 tisíc byla odhadnuta škoda, kterou napáchali na hradní střeše, když se po ní šplhali k vlajce.

“S ohledem na povahu jednání, na to vyjádření, kterým chtěli společnosti něco sdělit, se musí hodnotit konkrétní povaha každého případu. Z hlediska závažnosti činu a jeho společenské škodlivosti jsem dospěla k závěru, že předpoklady pro vyhodnocení trestní odpovědnosti naplněny nebyly,” řekla přímo v jednací síni soudkyně Šárka Šantorová z Obvodního soudu pro Prahu 1, jíž skončil případ na stole.

Nyní vydala i písemné zdůvodnění, z něhož na své facebookové stránce citovali umělci ze Ztohoven.

“Soud v dané trestní věci důkladně vážil jednak formální právní posouzení věci z hlediska zásad trestní práva, jednak svobodu projevu zaručenou Listinou základní práv a svobod v čl. 17 a dospěl k závěru, že rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor,” napsala Šantorová.

Na další pasáž z usnesení upozornil deník Právo; vypíchl připomínku, že trestní právo by se mělo používat až tehdy, kdy se ostatní prostředky vyčerpají, nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné.

Podle Šantorové šlo v případě akce Ztohoven o zjevnou recesi – důležitý je podle ní záměr, s jakým umělci svůj čin vykonali, nikoli o místo, kde se tak stalo.

Připomeňte si:

Foto: Ztohoven

» Za prase a hovado dva roky. Kolik padne za rudé trenky?

Už v soudní síni řekla, že podle jejího názoru neměli členové skupiny v úmyslu se sami obohatit, něco odcizit, nebo někomu způsobit škodu. Zdůraznila to i v písemném rozhodnutí, kde připomněla, že újma občanům nevznikla: “Z provedených důkazů nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů republiky nebo že by se tak stalo způsobem, který by svědčil o celkově negativně zaměřeném postoji obžalovaných vůči společnosti či vůči spoluobčanům vůbec.”

Deník Právo dále ocitoval pasáž, v níž soudkyně zpochybnila výši škody, jak ji vypočetla žalobkyně. “Šíře škody, která jim je kladena za vinu, naprosto neodpovídá realitě. V žádném případě nemohli způsobit škodu na střeše Pražského hradu, neboť měli speciální boty a chovali se způsobem, který nebyl devastující,” napsala Šantorová v usnesení.

“Jediné, co soudkyně uznala, je poškození cizí věci, kterého se měli členové Ztohoven dopustit přestřižením lanka na stožáru,” píše Právo. Podle ní má věc projednat Úřad městské části Praha 1 jako přestupek.

Státní zástupkyně Beňová ovšem nesouhlasí a proti rozsudku podala stížnost, případ tak poputuje na Městský soud v Praze. “Neznám žádné ustanovení, které by obžalované vyviňovalo z trestné činnosti tak, jak uvádí soudkyně,” řekla po skončení jednání novinářům Beňová.