Sto dnů Babišovy vlády. Prostě tu státní správu zpolitizujeme

Symbolicky v době, kdy vláda dovršila sto dní ve funkci, dokázala protlačit ve Sněmovně zásadní změny zákona o státní službě. Nově má státní tajemníky jednotlivých resortů odvolávat vláda. Jde o jasný krok zpět, který usnadní týmu Andreje Babiše, aby se ve státním aparátu zbavil nepohodlných úředníků a dosadil tam sobě blízké.

V předvolebním kvasu ta zpráva v podstatě zapadla, pro chod státní správy je ale klíčová. Sněmovna hlasy vládních stran ANO a ČSSD podpořených komunisty ve středu schválila vládní návrh změn zákona o státní službě.

Nejkontroverznějším bodem je schválený návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, aby mohla nově státní tajemníky jednotlivých ministerstev odvolávat vláda. Dosavadní praxe nic takového neumožňovala, mimo jiné právě proto, aby se klíčoví úředníci na ministerstvech při vládních obměnách nestřídali jak na běžícím pásu a zůstala zachována kontinuita úřadu. Zákon je měl mimo jiné chránit i před politickými čistkami.

Teď má být ale všechno jinak. A pokud se to někomu nebude líbit, může se přece proti svému odvolání bránit u soudu, vzkazuje předkladatelka Dostálová.

Proč to všechno? Odpověď je skryta v nedávných výrocích premiéra Andreje Babiše během kampaně v Brně, jak je zachytil deník Blesk:  “Zákon o státní službě, to bych ti přál zažít ten horor. Ten chudák Adam Vojtěch (ministr zdravotnictví za ANO, pozn. red.) tam má státního tajemníka (Ivo Beneda), který si z něho dělá srandu. Už od února. Dělá si, co chce, řídí si sám ministerstvo. Nic horšího jsem nezažil. Ve státní službě když někdo něco podělá, tak ty s tím nemůžeš nic dělat. Zákon o státní službě, absolutní horor,” komentoval Babiš současný stav státní správy.

Snadnější odvolání státního tajemníka je přitom jen cestou k tomu, jak obsadit resorty svými lidmi, čemuž doposud zákon o státní službě do jisté míry bránil. Jednou z nejvýznamnější agend státního tajemníka ministerstva je totiž právě personalistika. Kdo má páky na tajemníka, má tím pádem možnost dosazovat na úřad sobě blízké osoby a zároveň ovlivňovat běžné agendy jednotlivých ministerstev, do kterých by ministr zasahovat neměl.

Obsazení postů loajálními lidmi se už brzy může ukázat jako zásadní. Státní správa totiž bude muset kooperovat na prověřování Evropské komise ohledně možného střetu zájmů premiéra Babiše a čerpání dotací ze strany holdingu Agrofert z jeho svěřenského fondu.

I příklady z minulosti ale ukazují, proč je dobré oddělit státní tajemníky od vládních tlaků. Jako příměr lze použít zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V minulosti se totiž například ukázalo, že ministr vnitra odvolal policejního prezidenta, ale soudy následně rozhodly, že šlo o protiprávní krok.  Pozice policeního prezidenta pak byla v jednu chvíli obsazena dvěma lidmi naráz.

Andrej Babiš ale veškerou kritiku odmítá. Dlouhodobě kritizuje, že není možné cokoliv prosadit, pokud si ministr nemůže přivést vlastní lidi do úřadu a musí pracovat s úředníky, které si sám nevybral. Tento argument ale postrádá logiku: premiér nebo ministr má k dispozici poradce, které může platit ze státních peněz. Kromě toho si mohou vybrat politické náměstky.

A jen pro přesnost je třeba připomenout, že dosavadní znění zákona, které premiér tak napadá, schválila Sobotkova vláda, ve které osobně seděl. Kdyby tehdy navíc kabinet zákon nepřijal, nemohla by Česká republika rozjet čerpání unijních dotací ze strukturálních fondů v novém programovacím období. Pro Evropskou komisi bylo stěžejní odpolitizování státní správy a zamezení personálních turbulencí po volbách.

Reakci Bruselu na nejnovější posud v podobě zákona o státní službě zjišťujeme.