Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek analyzuje, jaký dopad by měly sliby Andreje Babiše, Tomia Okamury a dalších opozičních stran, které chtějí v případě vítězství ve volbách zastavit muniční iniciativu. „Bez kontinuálního toku granátů by se válka okamžitě lámala v neprospěch Kyjeva.“
Ukončení české muničí iniciativy pro Ukrajinu, o kterém mluví některé strany pár dní před volbami, má nejen vojenský rozměr. Tento krok je třeba zasadit do širší perspektivy, protože už jednou jsme byli svědky podobného rozhodnutí.
V roce 2014 na Donbasu, kdy tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek zastavil vydávání licencí na vývoz zbraní. Tehdy šlo o politické gesto v souladu s evropskou zdrženlivostí, které ale ve výsledku přispělo k tomu, že konflikt eskaloval. Z původních ukrajinských dvou procent HDP na obranu se nakonec stalo více než 27 procent, země byla zpustošena a tisíce lidí zahynuly.
Pokud Vladimir Putin, jak sám opakovaně tvrdí, „odstraní základní příčiny války“ – tedy existenci samostatného ukrajinského státu, jeho armády, lidského potenciálu, moderních zbraní a nerostných surovin – povede to k vytvoření loutkového státního útvaru, v němž budou veškeré zdroje i schopnosti ovládány naším největším nepřítelem.
Taková Ukrajina by už nebyla bezpečnostním nárazníkem, ale rozšířením ruské moci přímo k hranicím NATO. Rakety krátkého doletu Iskander by pak mohly být rozmístěny u Lvova, odkud by dosahovaly na Prahu i další středoevropská města.