Strategie Kremlu: Neuhneme. I za cenu tisíců životů

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že každý kilometr, který teď Vladimir Putin na Ukrajině získá, má podle jeho logiky zvýšit ruský nárok u jednacího stolu.

Ruská ofenziva na Ukrajině pokračuje, ale za cenu ztrát, které podle mého názoru zásadně zpochybňují její dlouhodobou udržitelnost. Za první čtyři měsíce roku 2025 dobyly ruské síly 1 627 km² území, ovšem za cenu 160 600 obětí – tedy přibližně 99 ztrát na každý kilometr čtvereční. To ukazuje, že Kreml vyměňuje lidské životy za každý menší taktický pokrok, což je z vojenského i morálního hlediska neudržitelná strategie.

Územní bilance a dynamika bojiště

V lednu získalo Rusko 496 km², v únoru 313 km², v březnu díky eliminaci výběžku v Kurské oblasti 601 km² a v dubnu už „jen“ 217 km². Tyto údaje odrážejí vyčerpání ruské útočné kapacity a schopnosti prorážet obranu Ukrajiny, zejména ve městech jako Kupjansk či Pokrovsk, kde dochází ke krvavým městským střetům.

Oproti podzimu 2024, kdy Rusko získalo 2 949 km² za cenu 174 935 ztrát (59 na km²), se efektivita jeho operací dále zhoršuje. Ztráty zůstávají téměř stejné, ale územní zisky dramaticky klesly. Podle mého názoru to značí, že Putinovo velení si stanovilo politický cíl útočit za každou cenu – i za cenu lidského vyčerpání.

Mobilizace, výcvik a taktika

Rusko zajišťuje kontinuitu fronty masivním nasazováním nových rekrutů, kteří mají pouze měsíční výcvik. Tento přístup degraduje úroveň bojových operací, vede k vysokým ztrátám a znemožňuje provádět složité manévry. Vojáci jsou nasazováni do „pěchotních vln“ bez adekvátního velení, často jen s minimálním vybavením.

Z hlediska udržitelnosti je to krátkozraký postup. Ačkoli Kreml momentálně zvládá doplňovat ztráty, podle mého názoru tím ničí jakoukoli schopnost vytvořit rezervy nebo připravit kvalitní zálohy pro případ strategické změny.

Politická logika ofenzivy: tlak na příměří z pozice síly

Prezident Putin nepřestává vnímat vojenský postup jako nástroj k vyjednávání. Každý kilometr, který získá, má podle jeho logiky zvýšit ruský nárok u jednacího stolu. Ruské útoky v posledních týdnech mají právě tento účel – ukázat silovou převahu a přinutit Kyjev nebo Washington k ústupkům. Kreml také využívá právní, finanční a socioekonomická opatření ke zvýšení ruských schopností generovat ozbrojené síly a posílení ruských schopností vyrábět drony na podporu války na Ukrajině

Zda ale Rusko udrží toto tempo, je velmi nejisté. Sociální platby, náklady na kompenzace rodin padlých a tlak válečnou ekonomiku představují čím dál větší zátěž. Rusko tiskne peníze, a podle některých informací je inflace nad 20%. Přitom se stále neobjevují signály, že by se Putin chtěl vzdát své strategie totálního úsilí.

Reakce USA: podpora Ukrajiny trvá, ale diplomatická energie se mění

Trumpova administrativa přehodnocuje svůj přístup. Viceprezident Vance a ministr Rubio dali nedávno najevo, že příměří nebude dosaženo v dohledné době a že Spojené státy se přestanou angažovat jako aktivní mediátor. Místo toho chtějí být „dostupní“, nikoliv „tlačící“.

To ale neznamená konec podpory – Washington připravuje licenční schéma pro další vývoz obranných technologií a s Ukrajinou zřídil investiční fond pro obnovu. Z mého pohledu je to pragmatický krok: pomoc zůstává, ale ztrácí se diplomatická energie na denní bázi.

Zde je srovnání s Marshallovým plánem (1948–1952)

Kritérium	Marshallův plán	URIF (USA–Ukrajina 2025)
Zaměření	Obnova válkou zničené západní Evropy	Rekonstrukce a obrana Ukrajiny po ruské agresi
Formát	Americké granty	Společný fond, spolufinancování USA a Ukrajiny
Suverenita	USA rozhodovaly o alokaci	Ukrajina rozhoduje o podmínkách a výběru
Bezpečnostní komponenta	Nepřímá (politická stabilita)	Přímá – vojenská pomoc jako součást fondu
Politické poselství	Zadržení komunismu	Zadržení ruského imperialismu
Podíl přírodních zdrojů	Neřešeny	Klíčový nástroj rekonstrukce (litium, titan atd.)
Požadavek vyloučení aktérů	Ne	Ano – vyloučení všech, kdo podporovali agresora

Putinovy cíle: konsolidace, nebo nový útok?

Některé západní zpravodajské zdroje naznačují, že Putin může přejít od útočných operací k obraně, aby si udržel dosažená území. Z mého pohledu tomu ale zatím nic nenasvědčuje. Ruské útoky pokračují v Lymanu, Pokrovsku i Torecku. Kreml testuje nové taktiky (např. motocyklové jednotky) a zároveň rozšiřuje výrobu dronů i možnosti náboru vojáků.

Putin se nevzdává ambice zabrat celou Ukrajinu. Používání pojmu „Novorusko“ v oficiálním diskurzu – tedy označení pro celou východní a jižní Ukrajinu – ukazuje, že si ponechává maximalistické cíle. Tvrzení, že by Putin přehodnotil své cíle, považuji za účelovou iluzi. I Ukrajina se připravuje na pokračování války. Poslední informace naznačují, že ministerstvo obrany Ukrajiny začínají připravovat jednotky na partyzánský styl boje.  

Ruská společnost a armáda: bez ochoty ke kompromisu

Průzkum mezi 100 ruskými profesionálními vojáky, zveřejněný 29. dubna na portálu Verstka, ukazuje, že jen 18 % by podpořilo stažení Ruska bez splnění Putinových cílů. Jen pětina vojáků i civilistů věří, že válka brzy skončí. Toto je to důsledek systematického informačního ovládnutí ruské veřejnosti a vytvoření atmosféry nevyhnutelného a dlouhého konfliktu.

Putin si tím však ztěžuje možnost později ustoupit bez ztráty důvěryhodnosti. Jakýkoli kompromis bude jeho propagandou a společností vnímán jako porážka, pokud nebude doprovázen viditelným vojenským „vítězstvím“.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com